Dnešní datum: 18. 09. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Dokumenty doby >> Rudolf Medek o „národní energii a národní víře“

Dokumenty doby

* Rudolf Medek o „národní energii a národní víře“

Vydáno dne 05. 08. 2007

Rudolf Medek Na sklonku roku 1924 vydavatelé revue „Národní myšlenka“ požádali o článek bývalého příslušníka ruských legií, plukovníka československé armády a spisovatele Rudolfa Medka (1890-1940). Ten jejich prosbě ochotně vyhověl a zaslal příspěvek Národní energie a národní víra, jenž vyšel v prosinci 1924.



Medek nejprve připomněl „národní vůli“ a „národní víru“, která se i přes to, že jsme byli „ukolébáni povšechnými frá­zemi o pokroku, mezinárodnosti, potřebě kriticismu, una­vení věčnou sebeanalýzou a neustávajícím výčtem národ­ních slabostí a nectností, zachváceni obecnou nedůvěrou ve ­vlastní síly i nevírou v lepší národní osud“, plně projevila během světové války a rozhodným způsobem přispěla k naší svobodě a státní samostatnosti. Autor však dále konstatoval, že i v přítomné době je třeba „národní víru a energii“ posilovat, že nestačí jen „pouhé předse­vzetí, že budeme zajišťovati a chrániti dobyté svobody“. Tato obrana, podle Medka v dané chvíli beztak nedostatečná, by měla být zcela přirozenou a samozřejmou věcí. Rudolf Medek také zcela odmítl utopický „sen o všesbratření lidstva“ i čekání „na zázraky dalekých všesvětových snů humanistických“. Proti nim, jako objekt oné „národní víry“, postavil myšlenku zdánlivě nikterak novou, totiž ideu slovanské spolupráce a vzájemnosti, jež si „nezaslouží nikterak ironie, jíž ji rádo stíhá naše novopečené mon­dénní evropanství, prázdné a blazeované“, a která bývá „dnes tak po­míjena a posmívána cynickou generací, utopenou v bolše­vickém žvanění a odsouzenou k neplodnosti uprostřed snů o sociálních utopiích.“

Medkovo pojetí úzké spolupráce a politického spojenectví slovanských národů však mělo daleko k nekritickému slavjanofilství či rusofilství, známému z 19. století. Medek, nehledě na jeho odpor k bolševismu, pod vlivem svých osobních zkušeností přistupoval k Rusku spíše kriticky a prosazoval orientaci na Polsko a Jugoslávii, případně Bulharsko, přičemž měl za to, že působením této spolupráce by v budoucnu mohlo být Rusko osvobozeno od bolševické nadvlády a přivedeno k demokracii. Pozoruhodné je, že výslovně odmítal monarchistické myšlenky o návratu carského režimu, v němž zřejmě právem spatřoval nebezpečí spočívající ve sblížení Ruska s Německem, a který byl pro Medka stejně tak nepřijatelný jako bolševismus (jenž nadto v té době, kvůli mezinárodní politické izolaci jak SSSR, tak Německa, rovněž usiloval o toto sblížení). Spojenectví a spolupráce slovanských států měly zajistit, že „národ český neustrne v osamocení, v němž při vrtkavém kolísání Anglie od Mac Donalda k Baldwinovi, Francie od Poincaré k Herriotovi, žije svůj politický osud ode dne ke dni“. Když už nic jiného, Medek zde vcelku pregnantně vystihl problematičnost naší zahraniční politiky, která o čtrnáct let později dospěla k známým tragickým koncům. Nastínil však i východisko:

„Víra v budoucnost Slovanstva, víra v nejbližší slovan­ský spolek, jenž pomalu zraje před našima očima i před očima Evropy, víra ve slovanské sbratření jest jedinou vírou, jež nás může vésti vstříc novému životu; nemůžeme zůstati v Evropě osamoceni, nemůžeme se vysilovati výhradně vnitřní úmornou prací zajišťovací. Musíme hleděti dále a kupředu. Víra v slovanské sbratření, jež musíme obnoviti v celém národě se zápalem vpravdě náboženským, víra, již musíme vytrvale a horoucně propagovati v Jugo­slávii, Polsku, v Bulharsku a ovšem i v Rusku, i mezi emigrací, musí nás dovésti, jako nás dovedla víra v osvo­bození k svobodě a samostatnosti, k zabezpečí na věky a k velikosti.“

O této vizi se tenkrát jistě dalo diskutovat. Lze se nad ní s odstupem času zamýšlet i dnes. V každém případě však Medkova stať představuje pozoruhodný doklad politického myšlení jednoho z příslušníků národovecké pravice v období první republiky.


[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jan Kašpar | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.