Rozhovor se skupinou Twierdza

Skupina byla založena roku 1999 v Legnici a už dva roky vystupuje v tomto složení: Paweł - zpěv, kytara a klávesy; Tomek - perkuse; Marcin - basovka. Do současné doby jsme vydali dvě kazety a hostovali jsme na dvou kompilacích.

Vaše texty jsou jednoznačné, za nic se neskrýváte, otevřeně kritizujete demoliberální systém. Mohl bys čtenářům říct, jaké jsou vaše nejvážnější výhrady vůči němu?

Nejčastěji kritizujeme liberální individualismus, nedostatek zodpovědnosti, klamání a propagaci světonázorově indiferentních postojů. Podle nás se vlastenectví začíná tam, kde se láme egoismus jednotlivce.

K vašim nejznámějším písním patří Španělský bojovník. Projevujete v ní otevřené sympatie vůči Frankovi. Čím je vám generál Franco tak sympatický?

Vážíme si generála Franka za nekompromisní válku s komunismem a za to, že dokázal činy potvrdit sepjetí s ideami a hodnotami, které vyznával a kterým byl věren až do konce svých dní.

Vaše skupina patří k nejúspěšnějším v dnešním Polsku - během dvou let jste nahráli 2 MC, hodně koncertujete. Jak vnímají váš úspěch protinacionalistická média?

Média používají nejúčinnější z možných zbraní - mlčení. Občas pouze některá místní média - zvláště po koncertech -, inspirována místními anarchisty či "antifašisty z povolání", o nás napíší cosi málo příjemného (a málo pravdivého), ale tím se nevzrušujeme. Mnohem lépe o nás píše pravicový tisk.

Co si myslíte o úloze katolicismu v nacionalistickém hnutí?

"Katolicismus není přísadou polskosti, zbarvující ji určitým způsobem, ale určuje její základ," jak říkal velký Polák Roman Dmowski. Praxe dokazuje, že bez silných morálních a duchovních základů se daleko nedojde.

Co byste řekli k současné situaci nacionalistického umění v Polsku? Co si myslíte o jeho současném vývoji?

Máme dost slabou scénu, ačkoli od určité doby lze vidět jisté oživení. Naším problémem je nedostatek lidí - mnoho z nás se musí činně angažovat v politice a nemá čas na jinou činnost. Máme také málo finančních prostředků na naši činnost.

A jak vnímáte vývoj evropské nacionalistické hudební scény? Máte na ní nějaké oblíbené skupiny?

Od jisté doby lze vidět známky rozvoje národní scény - objevuje se mnoho nových tvůrců a stále více hudebních stylů. Také profesionalismus skupin je stále uspokojivější. Nejvíce si ceníme Vae Victis, Ile de France, Estirpe Imperial a Hobbita.

Jak se díváte na úlohu umění v nacionalistickém hnutí?

Role sjednocující - vůdce, inspirátor. Stavíme se za angažované umění. Umění bereme jako jeden z prostředků ve válce o duši a o vliv na lidské vědomí.