Dnešní datum: 19. 11. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Z domova >> Proč (ne)napsat o Miladě?

Z domova

* Proč (ne)napsat o Miladě?

Vydáno dne 15. 07. 2009

Squat Milada Po několika dnech a množství "urgencí" od čtenářů jaime.cz jsem se rozhodl přeci jen něco napsat o spletité kauze vyklizení posledního pražského squatu Milada. Nebo vlastně nenapsat. Za prvé, nevím, proč se neustále patlat s post-anarchistickou subkulturou, která má k anarchistickému revolučnímu hnutí asi takový vztah jako dnešní ministr Kocáb k bolševiky zakazovanému Pražskému výběru z 80. let. Za druhé, několik dalších anarchistů - bloggerů rovněž nepodlehlo demagogickému hurá stylu "všichni-na-barikády-za-Miladu", který posedl pražskou autonomní scénu a kdo se nepřidal, jako kdyby neexistoval. Jejich názory v zásadě souzní s mými, a proto je zopakuji.

O co tedy jde?

V zásadě nemohu než plně podepsat článek na "Cecilově" blogu (http://cecilspath.wordpress.com/2009/07/03/dekujeme-panu-ministrovi/) který věc inteligentně a stručně shrnuje. Několika slovy: squateři sedli na lep prastaré taktice zlý policajt (zásahovka a bezpečáci) versus "hodný" policajt (ministr Kocáb), který přivolal tajemného spekulanta s nemovitostmi, který si za 1 korunu koupil celou duši a legitimitu squattingu. Pro de-mobilizaci a integraci "alternativní mládeže" do systému to byla "investice století".

Bývalý redaktor A-Kontra Jan Hanuš ve svém článku zde (http://2h.bloguje.cz/796848-svinka-kocab-a-jejich-role-v-kauze-milada.php) je poněkud milosrdnější, ale dospívá ke stejným logickým závěrům. "Příští dny a týdny ukáží, jestli ... Kocáb uštědřil mistrnou manipulací squaterskému hnutí totální PR knock-out." Jsem přesvědčen, že ukáží.

Trocha historie

Dnešní kolektiv Milady se naštěstí personálně značně lišil od původního, ve kterém "vyčnívala" krajně podezřelá postava udavače Stanislava Tesárka, člena ČSAF, který asi před 10 lety úmyslně a cílevědomě "nabonzoval" TV NOVA identity lidí, které považoval za "přední" pražské revoluční antifašisty z AFA/FAS a spolupracoval s Novou a jejím redaktorem Davidem Vondráčkem na výrobě likvidační televizní reportáže, která jmenovitě mě (dostal jsem roli "vůdce"), Jana Kenského, Pavla Pecku a několik dalších v hlavním vysílacím čase "demaskovala" a pokydala standardní špínou ve stylu "násilníci a psychopati". I na tehdejší ČSAF to bylo příliš a Tesárka ze svých řad vyloučila. Tesárek se uchýlil právě do kolektivu squatu Milada, který si tím logicky vysloužil dlouhodobý negativní postoj ze strany AFA a FAS. Naštěstí se po tomhle člověku slehla země a nový kolektiv Milady s ním zdá se neměl nic společného.

Alternativa, studenti, "bordel" a hovna...

Skutečnost, že Milada sousedila s vysokoškolskými kolejemi a dokázala si v zásadě vysloužit jen opakované problémy a nepřátelství velké části studentů, je hrozná. Studenti jsou obecně myšlence alternativního způsobu života naklonění mnohem více, než majoritní společnost. Tenhle "kapitál" ale Milada podle všeho totálně prohospodařila.

Celá řada studentů si opakovaně stěžovala na nepříjemný hluk z koncertů, trvajících hluboko do noci. Neznám podrobnosti, ale asi bych na tom byl stejně. Vůbec, současnou nadvládu primitivního punku, crustu (romanticky zvaného "prasopal") a techna pokládám za svého druhu kulturní terorismus, kterým si ve "hnutí" musel projít každý, kdo má hudební preference naladěné jen trochu jinak.

Živě si vzpomínám na idiotský nápad bývalého člena federace, který před řadou let uspořádal jeden z posledních antifašistických táborů na zchátralém statku, obývaném příslušníky nejmenovaného alternativního soundsystému. Bordel, špína, alkohol, hluk a naprosté nerespektování jiných lidí. Slušná prosba, aby ve 2 hodiny v noci vypnuli soundsystém, produkující monotónní beaty, určené snad k mučení pomocí senzorické deprivace, se setkala s příkrým odmítnutím. Odpírání spánku je regulérní tortura a několik rozumných lidí to vyřešilo odjezdem a bojkotem zbytku campu, protože v takovém asociálním prostředí opravdu nešlo dělat nic jiného.

Psi a znovu psi...

Nebezpeční psi z Milady, kteří (dvakrát) pronikli do dětského koutku v pražské ZOO a zadávili tam asi 15 ovcí a koziček, jsou další kapitolou. Aby bylo jasno: smečka psů, která je opakovaně schopná takové akce - plus napadení lidí a likvidace holubníku s 200 chovnými holuby - je nebezpečná a měla by být majitelům odebrána a pokud to je možné převychována nebo utracena. Normální pes, o kterého se majitel běžně stará, na lidi neútočí a není vražedně agresivní na jiná zvířata.

Moje zkušenosti s českými squatery již od Sochorovky v roce 1992 jsou přímo protkány množstvím squaterů, "chovajících" většinou nevychované, nezvladatelné agresivní čokly většího vzrůstu a váhové kategorie. Legendární byl například Obláček z Ladronky, snad kříženec německého ovčáka a jezevčíka, který napadl několik mě známých lidí a jeho agresivita byla známá, stejně tak lhostejnost squaterů s tímto problémem cokoli dělat. Jedinou příjemnou čtyřnohou bytostí na Ladronce byl krásný šedivý britský kocourek Medard zvaný Méďa.

Úplně chápu řadu stížností a obav, vyjádřených v článku studenta ze sousedících kolejí (http://www.blisty.cz/2009/7/8/art47831.html), který upozorňuje na nejméně tři případy, kdy psi napadli listonoše a studentky. Nevím, nakolik jsou opodstatněné všechny zoufalé stížnosti v článku, ale připojené dokumentární fotografie squaterům na kreditu nepřidávají.

Policejní vlčáci a rotvajleři mi ve vězení a na demonstracích bohatě stačili, nemusím se potkávat s agresivními vlezlými čokly ještě v prostoru, který má být údajně svobodný. Upřímně řečeno, pokud by mi nějaká psí smečka (na kterou už neplatí zařvání, pepřový sprej nebo teleskop) hodlala zadávit domácí zvířata nebo chov holubů, nebudu váhat a sáhnu po pušce. Místní lidé si jenom stěžovali.

Squateři z Milady na stížnosti a obavy zmíněného studenta reagovali na svém účtu Twitter klasickým stylem, že tento student "to má rád na vodítku"...

Lidé a subkultura

Každý, kdo na Miladě někdy byl a měl oči k vidění, mohl vidět problémy, které se prostě neřešily. Můj soudruh z Prahy, který občas píše pod pseudonymem Hugo Nejezchleba, to v názoru, který mi poslal, shrnul slovy "Pro mě osobně z toho vyplývá jediné ponaučení a závěr. Subkultura je špinavá děvka, co dělá z inteligentních lidí, kterých jsem si mohl vážit, jakési podivné zevnitř hnijící „špíňáky“. A s takovými nechci mít nic společného." S tímhle radikálním postojem mi zdůvodnil, proč nešel na žádnou akci na podporu "milaďáků".

Přitom napsal: "Musím předeslat, že squating jako vytváření svobodného prostoru a k rozvoji kulturních aktivit zcela jistě podporuji. A myslím si, že v dnešní době dravého neokapitalismu má zcela jistě v anarchistických kruzích své podstatné uplatnění. Ať už jako vyjádření sociálního protestu proti cenám bydlení, kvůli nimž si spousta lidí nemůže dovolit bydlet ve vlastním či jako místo stávající se kulturním a sociálním centrem".

I tohle se dá podepsat a nemám, co bych dodal. Nehodlám se vézt na populární vlně "všichni za Miladu", protože bych lhal sám sobě a podílel se na propagandě, která s pravdou často nemá pranic společného.

Jak mi napsal Hugo: "Musím konstatovat pouze pachuť, a další hřebík do rakve anarchismu – squaterství v Čechách potažmo v Praze. Copak si neuvědomují, že podání ruky systému (co jiného je dohoda s představitelem Vlády ČR??) je cestou do pekel? "

Převzato z webu jaime.cz


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jaime | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.