Dnešní datum: 22. 11. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Z domova >> Petr Janda do Senátu? Špatná volba!

Z domova

* Petr Janda do Senátu? Špatná volba!

Vydáno dne 25. 10. 2004

S každými blížícími se volbami (senátními obzvláště) se objevují jména všemožných veřejnosti z různých mediálně přitažlivých oborů známých kandidátů, o kterých jsme se dosud mylně domnívali, že je politický život příliš nezajímá nebo se dokonce jakékoli politické angažovanosti cíleně straní. Nebudu zde spekulovat, co může být popudem k změně dosavadního postoje těchto "osobností", nehodlám se ani zabývat podrobnějším rozborem toho, co je pro mnohé tyto kandidáty společné a čím se lliší. Chci se pouze pozastavit nad jednou z výše zmíněných kandidatur, jež mi přijde vzhledem k osobnosti pretendenta na senátní sesli obzvláště kontroverzní. Jak již sám název napovídá, jedná se o kandidáta ve volebním obvodě č. 40 - Petra Jandu. Proč mi jeho volba za senátora přijde jako špatná?

Život zakladatele a dlouholetého leadra patrně nejpopulárnější české kapely všech dob natolik věrně kopíruje realitu složité doby, že může posloužit i jako její zjednodušený odraz. A domnívám se, že pohled na něj ukazuje spíše dobovým vlivům podléhajícího pragmatika než nezávislou a silnou osobnost.

Bohužel patřím k pamětníkům "bigbítové revoluce". I já mám ve vlastní paměti uloženo ono chvění, jež se mně ve druhé polovině šedesátých let zmocnilo při poslechu prvního alba Olympicu ("Želva"). Vynikající písně jako "Snad jsem to zavinil já", "Jen bůh ví" nebo "Psychiatrický prášek" působily ve své době jako zjevení a dodnes je asi nejen já řadím mezi to nejlepší, s čím tato kapela přišla. Bohužel pro nás pro všechny přišel rok 1968 a s ním i okupace a následný konec relativního uvolnění ideologického dozoru v oblasti kultury. Plný zásah při bolševickém antikulturním tažení dostal i oblíbený "bigboš". Prostřednictvím takzvaných "přehrávek" bylo dosaženo toho, že se skupiny nesměly nejen jmenovat, ale ani zpívat anglicky, rockové formace byly téměř vyloučeny z vystupování v televizi a hraní v rozhlase. Některé kapely byly zakázány úplně (Primitives Group), jiným byl znepříjemňován život do té míry, že byly dohnány k zanechání činnosti. Režim však potřeboval alespoň jednu rockovou skupinu nechat existovat jako důkaz, že řeči o pronásledování celého rockového hudebního proudu se nezakládají na pravdě. A tou skupinou byl tehdejší Olympik (psáno již konjunkturálně s -k). Samozřejmě tatam byla benevolence v textech a není ani pochyb o tom, že koexistence Olympiku s komunistickým režimem byla plná diktátu na straně jedné a ústupků na straně druhé. Faktem ovšem zůstává, že se Olympik podvolil a ze své pozice jediné režimem tolerované rockové kapely i těžil (prakticky jediný mohl vystupovat v televizi a rozhlase, desky vydával v obrovských nákladech). Doba byla hnusná a až na čestné vyjímky všichni, kdož v ní žili, byli nuceni a v drtivé většině i přinuceni se nějak "pošpinit". Otázkou zůstává míra této "daně režimu". A v případě Petra Jandy a jeho Olympiku mám minimálně v jednom případě důvodné podezření, že se "pošpinil" více, než musel.

Rockové skupiny byly totiž pronásledovány nejen kvůli textům, ale i způsobu oblékání a délce vlasů. Vrchol této histerie patrně nastal po únosu letadla L410 8. června 1972 skupinou vedenou "chuligány" Adamicou a Beranem. Kampaň "Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás" dopadla na mnohé studenty i učně, kteří byli z důvodu svého vzhledu (!) nuceni se pod hrozbou vyhazovu ze školy, učiliště či práce podrobit režimní vůli. Janda v té době skládá a na prvním Festivalu politické písně v Sokolově i zpívá skladbu Únos na text Zdeňka Rytíře. Samozřejmě, že únosy letadel jsou nepřijatelným způsobem opuštění komunistického lágru, jiná věc ovšem je jejich zjednodušená kritika. A ještě k tomu motivovaná aktuálními potřebami režimní propagandy! Mám za to, že Petr Janda (stejně jako třeba J.Laufer svou písní o "hrdinném" kapitánu Minaříkovi) v tomto případě selhal na celé čáře. Stranou pozornosti přitom ponechávám samotné vystoupení v Sokolově, chápu, že mohlo jít i o existenční záležitost, ale složení takovéto písně si přeci vyžaduje osobní iniciativu nad rámec (!) režimem požadovaného. Je nasnadě, že Olympik měl po této epizodě cestu k úspěchu a slávě patřičně umetenou.

Selhání senátního aspiranta Jandy v sedmdesátých letech však není jediným důvodem, proč vyzývám voliče k odmítnutí jeho kandidatury. Tím druhým, a dost možná závažnějším, je jeho těsné spojení s Ochranným svazem autorským (OSA - ostatně jeho kolega z počátků Olympiku Pavel Chrastina je činný v této organizaci rovněž) . Abych se přiznal podnikám jako drobný živnostník i v oblasti pohostinství a zmíněná organizace mi těžce leží v žaludku. Neznám totiž jiný případ, kdy některý zákon umožňuje tak okatě přelévat mnohdy absolutně nezasloužené finanční prostředky do rukou úzké skupiny lidí. Drobný příklad - máte v restauraci televizi, kterou pouštíte pouze na sportovní zápasy, přesto platíte poplatek OSA. Kdo dostává tyto peníze a za co? Proč je stejně jako umělci nedostávají i sportovci či třeba vědci, když sledujete pouze naučné programy na Discovery a Spektru? Jandovo propojení s OSA (Petr Janda byl jedním z prvních předsedů výboru OSA, spolupodílel se totiž na znovuobnovení její činnosti) mi přijde natolik závažné, že jej považuji za další důvod, proč odmítnout jeho senátní kandidaturu. Bojím se totiž, že právě on by mohl být jedním z těch senátorů, kteří jsou náchylní příliš naslochat přáním různých vlivných skupin. Právě konjunkturálnost se mi jeví největší slabinou tohoto senátního aspiranta.


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.