Dnešní datum: 21. 02. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Dějiny >> Nixonův levý profil

Dějiny

* Nixonův levý profil

Vydáno dne 26. 03. 2003

Ve filmu Olivera Stonea Nixon byl hlavní hrdina vylíčen jako odstrašující figura - typický případ pravicové konzervy s autoritativními sklony. Film našel mnoho kritiků, kteří bránili Nixona z pravicových, republikánských a konzervativních pozic. Představili jej jako jednoho z největších amerických státníků dvacátého století. Zasluhuje si však Nixon takovouto obranu?

1. Richard Nixon vyhrál volby v roce 1968 s jednou z nejantikomunističtějších kampaní v dějinách USA. Po zvolení však vyhlásil v mezinárodní politice program "nového internacionalismu", který byl založen na "uvolnění" vztahů se zeměmi komunistického tábora. Byla to nejvstřícnější americká politika vůči komunistům od dob programu Lend-Lease Franklina Delano Roosevelta. Nakolik však bylo Rooseveltovo počínání ospravedlnitelné podporou Stalina proti Hitlerovi, natolik Nixonovým krokům takováto omluva chyběla. V roce 1971 zradily Spojené státy pod Nixonovým vedením jednoho ze svých nejoddanějších spojenců proti komunizmu, Tajwan. Zapříčinily vyhození tohoto státu z Rady bezpečnosti OSN a jeho nahrazení komunistickou Čínou. Od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 USA oficiálně existenci této země neuznávaly. Navázání diplomatických vztahů bylo dílem Nixona, který si v témže roce 1971 během vrcholné schůzky potřásl rukou s Mao Ce-Tungem. Došlo k tomu nedlouho po ukončení Maem rozpoutané "kulturní revoluce", v níž bylo zavražděno 60 milionů Číňanů. Dnes žádný z vůdců tzv. svobodného světa nepodá ruku Saddámu Husajnovi nebo Miloševičovi, tehdy Nixon prolomil blokádu k člověku, který zavraždil více lidí než Hitler a Stalin dohromady.

Zanedlouho po tom došlo k další zradě antikomunistického spojence. Nixon dal vale Trumanově doktríně z roku 1945 zavazující Američany k intervenci v každém místě na světě s cílem zastavit expanzi komunizmu - a ponechal Jižní Vietnam komunistům napospas. Pařížské smlouvy byly pro tento stát tím, čím pro země střední Evropy Jaltská dohoda. Země, při jejíž obraně zemřely tři miliony Vietnamců, přestala existovat. Začaly hromadné popravy, mučení, zatýkání. Podmínky ve věznicích byly natolik těžké, že jistý jihovietnamský komunista, který dříve strávil za mřížemi 15 let pod Francouzi a 14 let v době Jižního Vietnamu, když se potřetí jako "revizionista" dostal opět do vězení, nyní ovšem ve svém vysněném komunistickém státě, prohlásil: "Nesním o tom, že by mne propustili, ani o tom, že uvidím svoji rodinu. Dnes si přeji, abych se znovu ocitl ve francouzském vězení jako před 30 lety."

V roce 1971 Nixon rovněž napsal dopis kardinálovi Mindszentymu, jenž se od roku 1956 skrýval na americkém velvyslanectví v Budapešti před maďarskou komunistickou mocí. Prezident psal, že maďarský primas je osobou na americkém diplomatickém území nežádoucí. Tento dopis započal řadu událostí, které vedly k vypuzení kardinála z Maďarska, což bylo pro tamější církev velkou ranou. Stojí za připomínku, že během Eisenhowerova úřadování Nixon jako viceprezident USA navštívil Maďarsko a bydlel na americkém velvyslanectví. Nepovažoval však za vhodné se s primasem sejít, třebaže je dělila pouze jedna stěna.

S politikou detente, zavedenou Nixonem, se rozloučil teprve Ronald Reagan, který neváhal nazvat SSSR "Impériem Zla", válku ve Vietnamu považoval za "ušlechtilou věc" a vojenskou intervencí na Grenadě navázal na Trumanovu doktrínu.

2. Ekonomický boom, který nastal v 80. letech za vlády republikána Ronalda Reagana, je často stavěn do protikladu k ekonomické konjunktuře z dob vlády demokrata Jima Cartera. Reaganovou zásluhou došlo k deregulačním reformám a snížení daní, které doposud brzdily hospodářství. Avšak americká ekonomika nezabředla do plánování, regulací a státního intervencionalizmu za Carterova prezidentování, nýbrž ještě za Nixona. V září 1970 zveřejnil socialistický ekonom John Kenneth Galbraith na stránkách časopisu "New York" článek nazvaný Prezident Nixon a velké socialistické obrození, ve kterém tvrdil, že "nejméně očekávaným procesem za Nixonovy vlády bylo jistě ono výrazné tíhnutí k socialismu". V prosinci 1971 neskrýval Nixonův předchůdce v Bílém domě demokrat Lyndon Johnson své překvapení: "Umíte si představit, co by nastalo (…) kdybych já vykopnul Tajwan z OSN? Nebo kdybych zavedl plošnou státní kontrolu cen a mezd? (…) Nixonovi to nějak prošlo." Ve stejné době napsal novinář James Reston: "Nixonův rozpočet je více plánový, zavádí větší měrou státní ochranu a počítá s vyšším deficitem než jakýkoliv jiný rozpočet v tomto století." Socialistický přístup k ekonomice prezentovaný Nixonovou administrativou se stal jedním z hlavních důvodů amerického hospodářského propadu v letech sedmdesátých.

3. Dr. Bernard Nathanson, koncem 60. let jeden z promotérů propotratových zákonů v USA, vzpomínal, že když byl v roce 1968 Richard Nixon zvolen prezidentem, zdálo se mu, že práce nad novým zákonodárstvím budou na jistou dobu omezeny. Mezitím se Nixon projevil - píše Nathanson - jako "domnělý konzervativec" a propotratová kampaň se hnula z místa. Již v roce 1971 došlo k legalizaci potratů v prvním státě - New Yorku, kde byl jejím promotérem Nixonův donašeč, republikánský guvernér Nelson Rockefeller. O tři léta později podepsal Nixon zákon umožňující provádění potratů na území všech států USA.

Hm, a po tom všem, co Nixon udělal, dostane ještě od Stonea do kožichu za extrémní konzervativizmus…


[Akt. známka: 3,57 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Marek Konopko | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.