Dnešní datum: 19. 06. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Uvahy >> Krev a půda

Uvahy

* Krev a půda

Vydáno dne 01. 01. 1999

Je zřejmé, že národ není jen společenstvím krve - tedy původu a příbuznosti, ale také půdy - společného prostorového, státního, kulturního, dějinného a politického vývoje. (Dobrým příkladem jsou Srbové a Chorvati, kteří jsou si rasově - tedy krví - velmi blízcí, avšak kultura, náboženství a dějiny je od sebe ostře oddělují.) Obě tyto složky se podílejí na formování národa a nelze je od sebe oddělit, aniž bychom zničili národ. Společenství krve lze zničit těžko - snad jen vyvražděním národa. Jiné je to s půdou - životní území národa lze hospodářsky, kulturně či fakticky kolonisovat, domácí obyvatelstvo lze i vystěhovat. Dějiny nám nabízejí dostatek příkladů. O katastrofálních dopadech na národ nemůže být pochyb; kolikrát došlo i k zániku národních kmenů.

Dnes toto nebezpečí opět hrozí! Nemám nyní na mysli vlny přistěhovalců. Je zde něco mnohem horšího - Evropská unie! Takový budoucí Evropan (občan EU) bude právně doma stejně v Polsku jako na př. ve Francii. Historicky a mentálně ovšem pochopitelně ne! (A to jsme si my, Evropané, poměrně blízcí, co teprve obyvatelé jiných kontinentů!) Logicky však hrozí stěhování a promíšení obyvatelstva z nejjednodušších - ekonomických - důvodů. Na východ bude levnější pracovní síla, která si bude chtít vylepšit postavení migrací na západ. Naopak nižší vrstvy ze západu mohou na východě očekávat nižší životní náklady. V dnešní době zaniká i místní vztah pracoviště - bydliště, na nějž jsme byli zde, ve starém světě, tradičně po staletí zvyklí. I to přispívá k migraci obyvatel.

V čem ovšem tkví problém stěhování obyvatelstva? Když se přestěhuje jeden člověk, chtě nechtě postupně přijímá kulturu i zvyky nového prostředí. Přestěhuje-li se však masa lidí, nejen že nepřejímá místní zvyky, ale postupně ztrácí své a ztrácí kontakt s původním prostředím. Příklad můžeme vidět sami na svém národu (tedy na Češích - uvádím, kdyby to snad náhodou četl někdo jiný). Čechové na Volyni, v Rumunsku, Chorvatsku, Kazachstánu si sice stále udržují staré zvyky, ty jsou však již promíchány s tamním folklorem. Se současnými českými Čechy mají málo společného - již i jazyk se liší. Nejsou ovšem ani Ukrajinci, Rumuny a pod. Naopak Češi (a jiné skupiny obyvatel - zejména Slováci a Cikáni) přišlí do uvolněného pohraničí po válce zase nenašli vztah k novému prostředí, který se plně nevytvořil ani za dvě až tři generace. Města a obce, jež měly to štěstí a byly opět osídleny, stále vypadají, jako by tam včera skončila válka. Skoro každý Čech se ztotožní s Prahou, Brnem, Olomoucí - to jsou historická centra státní moci. Na př. se Slaným Brandýsem, Uherským Brodem se ztotožňují jen ti, kteří mají k těmto městům určitý vztah - většinou tamní rodáci a obyvatelé. Tento vztah je, troufám si tvrdit, v pohraničních městech a obcích silně narušen. Právě tím, že v nich žije mizivé procento původního obyvatelstva. A nové se s prostředím stále ještě nesžilo.

To ukazuje na druhý směr formování národa - na půdu. A Evropská unie hrozí zničit národy jejich rozmělněním do nepůvodního prostředí. Takto může vzniknout jen jakýsi nový evropský "národní" bastard bez tradice a kořenů a tedy i bez kultury, morálky a vzájemných vnitřních vazeb a vztahů.


[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jan Maloušek | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.