Dnešní datum: 20. 11. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Z domova >> Kde končí drzost českých „neokonzervativců“?

Z domova

* Kde končí drzost českých „neokonzervativců“?

Vydáno dne 26. 08. 2007

Uncle Sam Uplynulý týden byl opět velmi bohatý na události spojené s plánovanou výstavbou americké radarové základny na území České republiky. Opět jsme mohli sledovat několik protestů odpůrců tohoto záměru a opět jsme také mohli být svědky nekonečné arogance a pohrdání odlišným názorem stran nekritických zastánců politiky americké neokonzervativní politiky, kteří otázku radaru nevnímají jako celonárodní problém, kde je nutná diskuse, nýbrž mají zájem zde uplatnit vlastní zájmy pomocí zákulisních dohod, bez ohledu na názor veřejnosti.

V polovině minulého týdne prohlásil na adresu KSČM zelený senátor Jaromír Štětina, že "jejich politika, která směřuje proti radaru, může narušit obranyschopnost země", a proto hodlá požádat o „přezkoumání“, zda se komunisté náhodou nedopouštějí vlastizrady. Chtě nechtě jsem musel souhlasit s komunistickým poslancem Exnerem, který Štětinovi doporučil návštěvu psychiatra. Zmíněný Štětinův výrok je nutno chápat v širších souvislostech, nejde jen o komunisty. Pokud český senátor vysloví něco, co implikuje, že odlišný názor na radar by mohl být vlastizradou, je to alarmující. Tímto tempem bychom za chvíli ocitli opět tam, kde už jsme jednou byli.

Vládní zmocněnec pro otázky radaru Tomáš Klvaňa v reportáži pro TV Nova o víkendu komentoval právě proběhlý protestní protiradarový pochod v Brdech.

"My dnes posíláme jedenadvacetileté chlapce a dívky na nejnebezpečnější místa světa, aby tam riskovali svůj život vlastně za nás...a my se tady budeme bát, dát si sem radar, který je obranným systémem, jenom prot to, abychom třeba nezvýšili nebezpečí teroristického útoku? ..jak bychom se pak takovým chlapcům a dívkám chtěli podívat do tváře? To by nebyl příliš statečný postoj."

Ano, to je výrok, který Klvaňa pronesl. Ukázková demagogie. Bez ohledu na to, že jde o pouhý propagandistický citový výlev, argumenty jsou naprosto směšné a divím se, že i člověk, který je na rozdíl od mnoha poslanců a senátorů v problematice fundován (a to Klvaňa bezpochyby je), je vůbec použije.

Za prvé, máme profesionální armádu, do které uchazeči vstupují dobrovolně a na základě vlastního svobodného rozhodnutí, svým vstupem dávají najevo svůj souhlas s tím, že v budoucnu budou nasazeni tam, kam je česká vláda (většinou v rámci nějaké operace spojeneckých struktur), pošle. Zjednodušeně řečeno, pokud se mi příčí například současná válka v Iráku a považuji ji za nesmyslnou, nevidím důvod proč bych měl bojovat za „zájmy cizí země“, tak do profesionální armády prostě nevstoupím.

Za druhé, kde bere jistotu, že „vojáci v nejnebezpečnějších zónách světa“ bojují za nás? Já cítím obrovskou úctu například vůči příslušníkům českých zvláštních jednotek, kteří se ať už v Iráku, nebo v Afghánistánu podílejí na bojových operacích, ale rozhodně to nepovažuji za „boj za Česko“. Akce profesionální armády nemusí být pokaždé „za svůj národ a kraj“, naši vojáci plní v zahraniční spojenecké závazky, nebo jiné úkoly, které jim byly nejvyšším velením uděleny a jejich vyslání parlamentem posvěceno. Velmi bych však váhal s tím, mluvit o „boji za nás“.

Více debaty, tolerance k odlišným názorům a méně demagogie. To všechno by našim „neokonzervativcům“ nadmíru prospělo.

[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.