Dnešní datum: 20. 08. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Hospodářství >> Euro-sjednocení sazeb DPH a (možné) české veto

Hospodářství

* Euro-sjednocení sazeb DPH a (možné) české veto

Vydáno dne 28. 01. 2006

eu Na jednání Rady ministrů EU se Česká republika stala jednou ze zemí, které vetovaly rakouský návrh na další sjednocení sazeb DPH. O podrobnostech návrhu lze nalézt spoustu informací v odborném tisku. Každopádně lze sjednocování daňových sazeb v rámci Unie označit za pokračování integračního šílenství, které nemůže přinést nic obzvlášť dobrého. Jeho hlavním důsledkem (možná cílem) může být omezení moci demokraticky zvolených vlád národních států ve prospěch postdemokratických struktur. Pokud ve volbách nepůjde o vývoj daňových sazeb v jednotlivých státech, protože ty budou svázány nařízením z Bruselu stejně jako většina ostatních oblastí veřejného života, k čemu takové volby budou? Je to tedy jistě další krok k evropskému postdemokratickému superstátu

Sjednocování daňových sazeb pro všechny země EU, které se vyznačují tak rozdílnými charakteristikami svého hospodářství, navíc nemůže znamenat nic jiného než další omezení pružnosti jednotlivých unijních ekonomik s dalšími negativními dopady na zaměstnanost, produktivitu práce, růst HDP (v eurozóně tedy spíše jeho stagnaci), atd.

Zástupci ČR však na jednání Rady ministrů řešili jiný problém. Rakouský návrh omezoval vyjednané výjimky na zařazení jednotlivých produktů a služeb do různých daňových sazeb. Francouzům například z určitých důvodů šlo o výjimku na zařazení stravování v restauracích do nižší daňové sazby (předvolební slib prezidenta Chiraca). Čechům jde zase o výjimku na výstavbu bytů. Zatímco požadavkům starých členských států na prodloužení výjimek rakušané, coby předsednický stát EU, vyhověli, žádostem nových členských států včetně ČR nikoliv.

V tomto sporu zřetelně přestává jít o podstatu věci a začíná jít o zachování vlastní tváře, o způsob zacházení s Čechy v Evropě, o to, zda se budeme vydávat na západ a jih jako respektovaní partneři nebo zda tam polezeme po kolenou jako ti nechtění negři z východu. Vše okomentovala redaktorka Hospodářských novin Zlámalová. Podle ní hrozí, že díky vetu ztratíme pověst diplomaticky obratné země a tento případ za veto nestojí. Diplomatickou obratnost si paní redaktorka patrně představuje jako neodporování hodným strýčkům z Vídně, Berlína, Paříže a dalších vybraných měst. A případ, kdy s námi předsednická země EU zachází jako se zemí druhé kategorie, podle ní za veto také nestojí. Jaká situace by tedy stála za veto? Snad kdyby EU rozhodla o novém správním rozdělení a ČR by rozparcelovala k euroregionům Rakousko, Německo a rozšířené Slezsko? Patrně ani to ne, jistě by dokázala tvrdit, že to přinese růst blaha v těchto regionech, protože to EK dobře spočítala. Slušný závěr tohoto textu mne nenapadá a snad to ani není potřeba!

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jiří Hojer | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.