Dnešní datum: 24. 08. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Fejetony a básně >> Básně Národ, Dukla a Každý by chtěl všechno mít

Fejetony a básně

* Básně Národ, Dukla a Každý by chtěl všechno mít

Vydáno dne 05. 10. 2005



Národ


Žal matky plačíc v kleče, slyšíme zas

Ona vzpomíná jak kdys její národ hrdý

Dnes jí však pod hrdlem utahuje provaz

a s kamennou tváří kata si sám nad sebou rozsudek stvrdí.


Proč chce zavrhnout svou vlastní krev

Vždyť dlouhá staletí za její svobodu svou proléval

Proč před orlicí se klaní český lev

Proč vlastní cestu raději sám nehledal


Teď je pozdě ptát se všech, jak vzkřísit její mrtvou duši

Vždyť pošlapané srdce jest

Postačí mu tedy, že i oprátka jí sluší

A lačně jako loutka k zániku se nechá vést


Zapomíná, že každý si svůj původ musí cenit

Přec není květu bez rostliny

Nesmí jen tak přihlížet popravčím a musí se změnit

Uvolnit provazy, né pro nás, ale pro naše dcery a syny



Dukla


V ruce pušku a v srdci strach máš, když se lvem na prsou kráčíš ke svobodě.

Svého nepřítele nevidíš a neznáš, ale život riskuješ, věříš náhodě.

Když pak přes kaluž krve, v níž kamarád leží, procházíš s úctou a velmi pomalu.

Hledáš důvod proč dál žit jen velmi stěží, pak ale vzpomeň na uvadající lipový květ a vztyč svou hlavu.

Nohy ti těžknou, ruce se třesou, v poslední chvíli padáš hluchý k zemi.

Okolo tebe jen stíny a nářky se vzduchem nesou a tvůj křik je mezi nimi.

Vstávej, tvá zem tě volá, navrať čest a slávu národu svému.

Jen odvaha a odhodlání nepřítele zdolá, najdi v sobě sílu postavit se jinému.

To on pošpinil tvé srdce a pevnou víru, ukaž že se nebojíš a bodni dýku v jeho černý kříž a hruď.

Musíš pochopit, že s takovými nedá se žít v míru, teď nemůžeš být slabý, krutý buď.

Tak pevně sevři zbraň a za věčnost jdi se bít, naši vlajku už v dálce vidíš vlát.

Nesmíš se před ničím zastavit, musíš vzpřímeně jít, máš svou hrdost a smrti nesmíš se bát.

Jen tak dojdeš k zdárnému konci a až pak pochopíš smysl svého boje.

Až jednou řeknou ti tví potomci: ,, Díky tobě svou hymnu posloucháme s úctou ve stoje.‘‘



Každý chtěl by všechno mít


Každý chtěl by všechno mít, krásné ženy a navždy žít.

Drahá auta a velký dům, oddávat se jen svým snům.

Jít světem jako pán, spoustu peněz a být milován.

Mít moc nad životem a smrtí, sílu jenž skály drtí.

Být zároveň ďáblem a bohem, určovat kdo svého života je hoden.

Tak krutý a trestu nemuset se bát, o sobě sám si jenom lhát.

Hledat na jiných chyby a říkat jen pouhé sliby.

To vše jsou strašná slova, ale ve všech je skryta zloba.

A teď se tedy ptám:

Co vlastně stalo by se s námi, kdyby vycházely nám všechny naše plány.

Pánem světa a nebo navždy žít můžeme jen stěží, nikdy nejde vše jak má a to je to oč celý život vlastně běží.


Související články:
Trocha poezie (21.05.2006)
Okupace (05.10.2005)
[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Jan Princlík | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.