Dnešní datum: 18. 09. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Z domova >> Mrtvým a popraveným se nikdo neomluvil

Z domova

* Mrtvým a popraveným se nikdo neomluvil

Vydáno dne 10. 04. 2010

Stanislav Stránský „Odboj se dělá také hlavou,“ říká předseda Sdružení bývalých politických vězňů Stanislav Stránský

STANISLAV STRÁNSKÝ se narodil 28. 3. 1922. Otec jako voják bojoval na Slovensku s rudými hordami Bely Kuhna. Vždy chtěl být pilotem. Vyučil se strojním zámečníkem. Od roku 1941 zařazen do vládního vojska. Za války činný v odboji, účastník boje o Československý rozhlas. Po roce 1945 poddůstojník z povolání. V r. 1946 na protest proti politizaci armády opouští vojsko. Pracuje na ministerstvu zdravotnictví, bojuje proti kojenecké úmrtnosti a podílí se na očkování proti TBC. 26. 6. 1948 zatčen a v roce 1950 odsouzen k 14 letům vězení. Amnestován v roce 1960. Před zatčením členem národně socialistické strany. V roce 1992 kandidoval za KAN do poslanecké sněmovny. Byl zakládajícím členem DEU v roce 1994. V roce 2004 kandidoval v Olomouci do Senátu za politické hnutí Nezávislí. Předseda Sdružení bývalých politických vězňů. Je ženatý.

„Neviděli jsme se tři roky. Nyní sedí proti mně, v podstatě stejný a stále usměvavý. Skutečnost, že jeho věk je poznamenán již dvěma osmičkami, jako kdyby nehrála roli. Naplněn bezmeznou vírou, že základním krédem je boj za svobodu člověk a národa přesně tak jako před těmi dvaceti lety, kdy jsme se seznámili. Můj, dnes již zesnulý tchán, který se s ním spřátelil ještě za války, o něm říkával, že je bezednou studnicí energie a optimismu…“
Jan Skácel



* V roce 2004, když jsi kandidoval do Senátu, jsi řekl, že se cítíš mladý a že se Ti líbí holky. Tehdy Ti bylo 82. Stav je stále setrvalý?

Ano.

* Jak se díváš na současnou politickou situaci?

Jak se na ni dívám? Asi mám špatné brejle, že přes ně nevidím. Někdy mi to připadá, že vidím samý hnus.

* Můžeš to trochu konkretizovat?

Nelíbí se mi výstupy našich politických zástupců v parlamentě. Do jednoho. Jejich vzájemné napadání, ta hrubost a všechno, co se Tam odehrává. Není to rovno důstojného člověka. Pakli to jsou politici, když si tak říkají, tak by se měli chovat jako politici a ne jako dlaždiči. Pardon, abych neurážel dlaždiče. Měli by se chovat důstojně. A to je hrozně důležité. To pokládám za důležitou věc a je to odpověď na otázku, co se mi nelíbí.

* Myslíš, že lze politiku kultivovat? I na Západě to začíná vypadat přibližně stejně…

Pro nás nemusí být vzor nějaký Západ nebo Východ. Sprosťárna a hrubost. My jsme přeci inteligentní národ. A v poslanecké sněmovně i senátu sedí všechno lidé s vysokoškolským vzděláním. Jsme si to vymohli, že ti, kteří budou zastupovat český národ, budou lidé kultivovaní se vzděláním. Tak není žádná omluva, že tam či onde se poslanci poprali. Ať se perou, ale nemusí se prát v Praze.

* Jaký je Tvůj vztah k současnému vývoji v Ústavu pro studium totalitních režimů?

Momentálně mne to překvapilo, protože tam je bitva představitelů ÚSTR. Nelíbí se mi to a dělá to na mne dojem, že nový ředitel, který má být jmenován, si funkci zaslouží, protože jeho vystupování na veřejnosti se mi vždycky líbilo. Je slušný. Proti bývalému řediteli, který také dělal, že je slušný, ale byly tam zádrhele, pokud se týká jeho jednání. To se mi od něj nelíbilo. Pavel Žáček, který byl kdysi můj kamarád, tak tím, že se stal ředitel ÚSTRu, tak jsem to slovo kamarád vypustil, protože se mi některé jeho jednání nelíbilo. Nebylo to důstojné funkci, kterou zastával.

* Můžeš to konkretizovat?

To nemohu, protože těch věcí tam bylo několik. Nerad bych ublížil jemu i těm, na které by se to vztahovalo.

* Pokusím se být konkrétní. Otevřel bys na jeho místě případ Kundera? To jsem souhlasil s ním, když to otevřel. Žáček sám to neotevřel. Otevřel to úředník, který měl za úkol to studovat a Pavel Žáček jenom potvrdil, že úředník prohlásil pravdu. V tom ho musím obhájit, že měl pravdu. Sám jsem ho slyšel v televizi, že to onen úředník dělal a Žáček potvrdil, že měl pravdu.

* Aniž bych chtěl vyvolávat nějaké reminiscence minulosti. Dokážeš vysvětlit, proč Čestmír Čejka a doktorka Naděžda Kavalírová jsou tak zavile proti Pernesovi? Já vím, že Čejka osobně Pernese zná. Seděli jsme všichni spolu v předsednictvu Národně sociální strany v roce 1992.

Já mám k tomu svůj osobní názor, že tady ta bitva není ani tak o tu osobu, ale o peníze. Tady se jedná, aby oba zůstali u žlabu. O nic jiného tu nejde, než o koryta. Nemají důvod proti němu vystupovat. Oba dva se vytahují, že jsou národní socialisté – jak Mirek Čejka, tak Kavalírka o sobě vždycky ohlašovala a říkala, že byla členkou národně socialistické strany. Jestli pokračovala v tom, když se strana přejmenovala na socialistickou, to nevím. To mne nikdy nezajímalo. Já jsem po určité době přestal s touto stranou jakékoliv styky mít. Můj osobní názor je, že se jedná jenom o koryto.

* Nemáš obavy, že v důsledku této, abych tak řekl, války, dojde k tomu, že činnost ústavu bude dost silně omezena, popřípadě, že bude zrušen, dojde-li k levicové koalici, ať už otevřené nebo tiché? To znamená, že bude vládnout sociální demokracie za podpory komunistů, což je dnes reálná záležitost.

Vypadá to nyní před volbami tak, že by k tomu mohlo dojít. Dívám se na tuto záležitost tak, že Pernes není žádný hrubec. Je to člověk, který má přehled a který má vystupování. Nepřikláněl bych se rozhodně k tomu, že by nechal ústav zkomunizovat. Na druhé straně si to nemyslím ani o předsedovi sociálně demokratické strany, neboť jejich bohumínský sjezd to říká jasně žádnou spolupráci s komunistickou stranou a on že to bude respektovat. Pakli by to nerespektoval, tak sociální demokracie ztratí svůj budoár. Zatím, jak já se na to dívám, je to čistě politický trik, že se nechá vyjadřovat takovým způsobem, že by spolupracoval s komunisty. Tím je ohrožen i ÚSTR. Pokud by šel vývoj doleva a chopili se toho i komunisté, pak věřím, že by ÚSTR zkrachoval. Ústav zlikvidovat nemohou, to je historie a doklady musí někde být. Ale jak se to bude jmenovat a kdo to bude mít, to je zatím otázka.

* Já se na to dívám tak, že Pernes je předmětem kritiky Konfederace politických vězňů a některých radikálních živlů. A současně se o něm opovržlivě vyjádřil i předseda KSČM JUDr. Filip, který ho nazval „režimním historikem“.

Pokud jde o toto vyjádření komunistické strany, pak to beru. Byl bych rád, kdyby tento názor ještě umocňovali, protože tím by samozřejmě prohráli. Pokud se týká Konfederace politických vězňů a jejich politika vůči Pernesovi, to je dvouhra. To je to, co se nazývá v KPV faleš.

* Jaký vůbec je Váš vztah ke Konfederaci politických vězňů?

My máme chladný vztah. My se akorát zdravíme. Nic jiného. Žádná spolupráce nebude. Moji kolegové vyzvali paní Kavalírovou, aby odvolala to, co mi udělali – soudní procesy a tak dále. Ona prohlásila, že nikoliv, neboť jsem byl odsouzen po právu, ačkoliv mě soudili bolševici. Takže žádné vztahy tu nejsou.

* Jste předsedou Sdružení bývalých politických vězňů. Co má Vaše sdružení za hlavní náplň činnosti?

To samé, co každá organizace, kde jsou registrovaní bývalí političtí vězni. My nemáme ve svých řadách disidenta, to je pravda. A disidenti se k nám nijak zvlášť mile nechovají, ba ani nehlásí, protože jejich stanovy jsou v rozporu s našimi stanovami. Disidenti tam mají, že budou respektovat právní řád československého socialistické republiky. Oni měli v požadavcích jenom to, aby mohli studovat a jezdit v zahraničí, ale respektovali a uznávali socialismus. A v tom jsme s nimi ve sporu. Měl jsem i soudní proces s Uhlem, ten ale dopadl dobře, Uhl vše odvolal a podal mi ruku.

* Kolik členů má Vaše sdružení?

Kolik jich má dneska, to nevím, protože nevím, kolik jich minulý týden umřelo. To je těžké. Už se to blíží ke dvěma stovkám. Je to markantní. I ti nejmladší už mají 70 let.

* Jak se vůbec díváte na činnost Charty 77?

Neodsuzuji je. Je to jejich věc. Ve své době udělali kus práce, naleptali bolševickou společnost. Mají svou činnost a úspěch. Proto je obhajuji i ve III. odboji, kde jsou lidi, kteří nechtějí uznat. Dělal jsem preambuli k zákonu o III. odboji, kde říkám, že musí být uznáni jako odboj. Čejka navrhoval odboj a odpor. Buď jsem byl v odboji, nebo nebyl. A jestli jsem byl, tak to neznamená, že mám doma kanón a střílel jsem z něj. Odboj se dělá také hlavou, nemusí být jen násilnický. Preambuli jsem předělal a jde do druhého čtení.

* Téma vyrovnání s komunismem se stále diskutuje. Myslíte, že k němu může vůbec někdy skutečně dojít?

To je otazník, který je postavený hodně vysoko. Dokud komunistická straně existuje a neomluví se, tak je pořád zločinecká a zavrženíhodná.

* Ale nějakou omluvu komunisté v 90. letech udělali…

Ale ne všeobecnou. To jenom někdo prohlásil, ne strana jako taková. To jenom pražská organizace. Kdyby jako komunistická strana vystoupili veřejně a jejich představitel veřejně prohlásil, že komunistická strana byla do roku 1989 zločineckou a zavrženíhodnou a že se omlouvají a žádají odpuštění, tak by to mělo váhu. Pak bychom mohli říci, že se omluvili. Protože mrtvým a popraveným se nikdo neomluvil. Kolikrát jsem žádal biskupa Malého a odcházejícího arcibiskupa Vlka, tak nikdy nebyli na čestném pohřebišti.

* Jaký je Tvůj názor na vyjádření prezidenta Rakouské republiky pan Fischera směrem k Benešovým dekretům?

To je nekonečná záležitost. Nazval bych to rakouskou epizodou a předvolebním trikem. K tomu nemůže dojít. Museli bychom poukázat na to, jak Rakousko-Uhersko deptalo český národ. O tom nikdo nikdy nemluví. Jednou to skončilo a my jsme to respektovali. Byla uznaná Republika československá a Rakušané to uznali. Nyní je moderní to zpochybňovat, protože se jim nedaří a neví, kudy kam. Tak si myslí, když budou otvírat Benešovy dekrety, že vyhrají. Naopak nejen mezi námi, ale i ve světě si dělají ostudu a nepříjemnost.

* Ale říká to sociálně demokratický prezident…

To nevadí. To neznamená, že když je to sociální demokrat, že je to Pán Bůh. Je to jenom pan Fischer.

* Koho byste doporučil voličům, aby v příštích volbách volili?

Nedoporučuji nikomu. Každý má svou hlavu. Každý umí číst. My tady nemáme analfabetismus, takže každý umí přemýšlet. A někoho doporučovat? Koho? Vždyť je to k smíchu. Ať má takovou, nebo onakou nálepku, tak všichni pocházejí z jednoho rudého hnízda. Oni mají sice bílé tělo, ale mozky jsou rudé.

* Sepsal jste teď své memoáry. Chystáte se je vydat?

Jestli se mi to povede, tak ano. Pravda se nesmí říkat a já jsem ji dokonce napsal.

* Myslíš si, že se má v boji za pravdu pokračovat, nebo se to má vzdát a nechat příštím generacím?

To je sisyfovská otázka. Každý máme svou pravdu. Pravda je pofiderní. To, co říkám já, že je pravda, to nemusí být pravda. A taková je pravda. Co říkáš ty za pravdu, zase nemusím já uznávat za pravdu.

* Pravda je jenom jedna. Věci tak, jak jsou.

Ano, pravda je jedna, ale to nevím, jestli to ovládáme.

* Nejsi trochu skeptický, když se blížíš devadesátce?

Nejsem. Měl jsem velmi dobrou mladou profesorku na filosofii a z té jsem si vzal příklad. Poděkoval jsem ji, když jsme končili ročník na fakultě. Řekl jsem ji: „Paní profesorko, pravda je to, že se říká: Žák moudřejší učitele. Tak já se před vámi skláním, protože jste moje vnučka věkově, ale vědomostí se před vámi skláním.“

* Kterých osobností si sám nejvíce vážíte?

Máme tady spoustu lidí, kterých si vážím. To jsou naši vědci. Já nemohu zapomenout na doktora Josefa Švejcara. To byl nejenom člověk, to byl lékař. Z dnešní plejády? Z politiků, nevím. Ale pokud si směl dovolit říci jedno jméno ženy, tak se mi líbí Petra Paroubková. Konkrétně její postoj i vědomosti.

* Děkujeme Vám za rozhovor.

Rozmlouvali: Mgr. Jan Skácel, Bc. Jan Kopal


[Akt. známka: 1,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Mgr. Jan Skácel | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.