Dnešní datum: 18. 11. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Cestování >> Lichtenštejnsko

Cestování

* Lichtenštejnsko

Vydáno dne 01. 03. 2004

Navštíví-li kdokoli z Vás, Vážení čtenáři těchto řádků, Lichtenštejnsko, bude překvapen miniaturností tohoto státu. Jistě, řeknete si, proč překvapen, to přece každý ví. Ale přece jenom zprosředkované informace nemohou nahradit návštěvu minizemě, jež připomíná víc nějaký odlehlý okrsek Švýcarska než samostatný stát. Vždyť také švýcarští celníci stojí na hranicích Lichtenštejnska s Rakouskem a nikoli na hranicích lichtenštejnsko-švýcarských. Zvláště hlavní město Vaduz připomíná spíše zapadlé maloměsto typu České kamenice či Týna nad Vltavou než metropoli státu. A to včetně sídla knížete Hanse Adama II, jež shlíží na Vaduz z přilehlého vrchu. Při jeho spatření člověk ihned pochopí, proč Lichtenštejnové tak vehementně žádají vrácení Lednice a Valtic. Knížecí sídlo totiž svou velikostí i rozlohou panství odpovídá zemi i hlavnímu městu. Přes vše výše vyřčené existuje hned několik důvodů, pro které je třeba si knížete vážit a z jeho zásadovosti a neústupnosti vůči tlaku mocných si vzít i vzor.

Lichtenštejnsko například bylo jedním z mála evropských států, které nikdy neuznaly mnichovskou dohodu a okupaci Čech a Moravy ze strany třetí říše. A nejen to. Přes teritoriální blízkost agresivního a rozpínavého Německa uznalo i Benešovu exilovou vládu v Londýně a podporovalo ji i finančně. To však není jediný příklad statečného postoje této malé země. Na konci druhé světové války se totiž dokázala vzepřít i nátlaku Velké trojky (USA,Velká Británie, SSSR) a odmítla vydat do Stalinova lágru několik tisíc ruských uprchlíků správně přitom poukazujíc na jejich mezinárodní status. Bylo tak zřejmě jedinou zemí, která odmítla vydat ruské jednotky bojující na německé straně proti jejich vůli sovětským úřadům.

Se zásadovým lichtenštejnským přístupem ostře kontrastuje poválečný postup "starých demokracií", zejména pak Velké Británie a Spojených států, jež se barbarských repatriací zhruba 50 000 Rusů (v nepatrné míře rovněž Jugoslávců) aktivně zúčastnili. Pažbami pušek a násadami od krumpáčů bylo těchto několik tisíc mužů, žen a dětí nahnáno do dobytčáků a odesláno vstříc jisté smrti či v lepším případě věznění a utrpení. Očitá svědectví líčí i mnohé případy, kdy nešťastní repatrianti raději zabili sebe i své rodiny, aby unikli mučení a gulagům. Přitom repatriováni byli i staří emigranti z doby po občanské válce, kteří nebyli nikdy občany Sovětského svazu. Jako hanebný extrémní příklad zrádného jednání spojeneckých (v tomto případě britských) důstojníků uvádím vydání bělogvardějských generálů Krasnova, Škura a Ghireyho, které Britové vydali za slib, že si budou moci ponechat čtrnáct kilogramů zlata, jež generálové měli s sebou. I stalo se a staříci již zakrátko okusili mučírny proslulé Lubjanky.

Lichtenštejnsko jako vzor můžeme ovšem uvést i v jiných souvislostech. V praxi totiž ukazuje efektivitu kombinace demokracie a diktatury. Jelikož Hans Adam považuje demokracii za neuspokojivý politický systém, vypsal referendum a občané jasnou většinou (64%) podpořili jeho absolutistickou moc. Sám kníže tvrdí, že "monarchie nabízí více politické stability po delší období. Monarcha má sklon přemýšlet v generačních horizontech, a ne pouze o vítězství v příštích volbách. Vláda, kterou máme v Lichtenštejnsku - kombinace silného monarchy, přímé demokracie a politické decentralizace by mohla být modelem pro budoucnost".

Nezbývá než souhlasit a možná i v skrytu duše obyvatelům této malinkaté zemičky závidět. Závidět nejen prosperitu a svobodu, ale i historickou čest a fungující politický systém.


[Akt. známka: 2,17 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.