Dnešní datum: 16. 09. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Dějiny >> Pár slov k červnovým svátkům

Dějiny

* Pár slov k červnovým svátkům

Vydáno dne 14. 05. 2001

Čtyřicet dnů po Kristově zmrtvýchvstání se s ním jetě apotolové setkávali. Při posledním setkání jim slíbil, e za deset dní jim sele posilu Ducha svatého. Na památku této události se padesát dní po velikonocích slaví ji od 3. století pohyblivé svatoduní svátky, nazývané té letnice. est nedělí, je jsou mezi Velikonocemi a Boím hodem svatoduním, se nazývá rozálie. Pojmenování vzniklo podle růí, jimi bývají v těchto dnech bohatě zdobeny oltáře.

Svátkům samotným jako obvykle předcházelo velké smýčení a uklízení světnic, nezapomínalo se ani na pečlivou výzdobu místností květinami. Bylo to i období oprav hraničních mezníků a řeení sousedských sporů. Mladí chlapci dostávali při té příleitosti na mezích pořádných pár pohlavků, aby si pořádně zapamatovali, kde hranice pozemků leí. O noci na svatoduní neděli se věřilo, e právě v tento čas získávají čarodějnice značnou sílu. A tak nezbývalo, ne na ochranu proti nim zapalovat mohutné ohně, věřilo se také, e takovou zlou čarodějnici lze zahnat mohutným práskáním bičem. Tyto rituální zvyky se vak postupem času stále více měnily ve společná setkání. A tak se stal velký oheň centrem zábavy, mladí lidé a děti přes něj skákali, zpívali si u něj písničky a hráli různé hry. Neděle byla zcela podřízena církevním oslavám, ale v pondělí, je bylo obdobně jako pondělí velikonoční bez liturgického významu, se u zase mohli vichni věnovat zábavě. Děvčata oslavovala své panenství králenským průvodem, kdy se královnou stala nejmení dívka a spolu se svým dvořanstvem se vydala na koledu. Ta pak slouila ke společné hostině. Chlapci zase hráli hry podle svého naturelu. Oblíbenou byla hra na krále, kdy si vichni rozdělili úlohy, jeden byl králem, druhý biřicem, třetí katem, čtvrtý knězem a tak dále, dalí čtyři táhli káru, do ní se ukryl ába. Pro takovou příleitost bylo nutné pořádně se ustrojit. Brnění tak padl za obě mnohý strom, jen musel pro tuto příleitost obětovat svou kůru. Zbývalo jetě dozdobit se květinami a mohlo se jet. Takový průvod pak obcházel vesnici, zpíval posměné písničky a recitoval verovánky na místní sedláky i jejich čeleď, nakonec se ale obvykle končil honbou na prchajícího krále, nebo symbolickou popravou neastného áby. Oblíbenou zábavou bylo i házení členů královy druiny do vody. Posledním pozůstatkem tohoto starého zvyku je dnes známá vlčnovská jízda králů, kde být králem je dnes jako kdysi obrovská čest, ovem tvrdě zaplacená částkami jdoucími a do statisíců korun.

Mimo těchto her se vak konávala i klání, je bychom dnes mohli označit jako sportovní. Jednak to byly závody na neosedlaných koních, jednak oblíbené střílení ku ptáku, co vlastně nebylo nic jiného ne střelba na terč v podobě ptáka. Vítěz si pak mohl připnout na krk stříbrného ptáka na řetízku. Taková akce, pořádaná větinou městskými cechy, vak byla předevím společenskou událostí, při ní se také hodně pilo a tančilo.

Kromě pohyblivých letnic, třetího nejvýznamnějího křesanského svátku, jen vak můe připadnout i na květen, má ale měsíc červen i své vlastní stálé svátky. Tím nejvýznamnějím je svátek sv. Jana Křtitele, slavený 24. 6. Je opředen mnoha různými pověrami. Opět se říkalo, e v tento den mají čarodějnice velkou moc, opět se pálily ohně. Mimochodem, tento svatojánský zvyk byl kdysi mnohem silnějí a významnějí ne pálení čarodějnic na filipskojakubskou noc 30. 4.

Do země se zarazila oloupaná jedle, na její vrchol umístily dívky vlastnoručně upletené věnce z kvítí, zatímco chlapci navrili pod jedli velkou hranici dřeva. Hrálo se a zpívalo, skákalo se přes oheň, a kdy jedle ohořela a spadla na zem, vrhli se vichni po věnci z jejího vrcholku a snaili se jej získat pro sebe. Říkalo se toti, e nosí do hospodářství uitek. Kouzelné byly té noci i bylinky. Tak utrený a u sebe noený květ kapradí měl zajistit, e jeho majitel porozumí řeči zvířat. Dívky zase potichu sbíraly devatero druhů bylin, vily z nich věnce a dávaly si je na noc pod hlavu. Věnce pak házely druhý den do vody, za co jim měl svatý Jan ukázat jejich budoucí enichy. Zajímavý byl i zvyk, při něm se pod stůl rozprostřela bílá plachta, posypala se čerstvě natrhanou mateřídoukou (někde vak také směsí a devíti různých byli), na ní lidé poloili svaté obrázky a vytvořili tak postýlku pro svatého Jana. Na stůl rozestavěli talíře v naději, e se jim svatý Jan za pohostinnost odmění. A kupodivu děti ráno opravdu na svých talířcích nacházely sladké dárky. Bylinky se nechávaly pod stolem dokud neuschly, pak toti nacházely uplatnění při lidovém léčitelství. Z čerstvých květin se vytvářely různé věnce, je slouily jako ozdoba domů. Byliny utrené za svatojánské noci si prý uchovávají velkou sílu. A nejen to. Tu noc se prý hlavně rozzáří kapradí a ukáe tak místo, kde se nalézá velký poklad. A na závěr se sluí jetě se alespoň zmínit o sv. Ivanovi, jen má svátek hned následující den 25. 6. Příli mnoho českých světců nemáme, připomeňme si tedy tohoto poustevníka, jen působil v 9. století ve své jeskyni v místě dneního kláterního kostela sv. Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou. Kdy byly před husity ukryté tělesné pozůstatky sv. Ivana roku 1589 při stavebních úpravách nalezeny, stalo se místo cílem mohutných procesí organizovaných praskými jezuity. Dnes je kláter ji dávno zruen, kostel vak funguje i nadále. Uprostřed jeho chrámové lodi se nalézá náhrobek s ostatky nejstarího českého světce. Vezměme tuto informaci třeba jako tip na zajímavý výlet, jeho příjemnost nám doufejme jetě znásobí příjemné jarní či letní období.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Milan Špinka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.