Dnešní datum: 16. 09. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:
Dějiny >> Pár slov k březnovým svátkům

Dějiny

* Pár slov k březnovým svátkům

Vydáno dne 28. 02. 2001

Dnes se budeme věnovat čtyřicetidennímu postnímu období, je předchází velikonočním svátkům. Pro ty, kdo by snad chtěli protestovat, e březen rozhodně čtyřicet dní nemá, neměl a pokud se lidstvo definitivně nezblázní, ani mít nebude, musím připomenout, e jsem pro jednotlivé měsíce v minulém pokračování slíbil vybrat ty pohyblivé svátky, je jsou pro ně nejtypičtějí, ačkoli na ně v některých letech ani nepřipadají. V takto pojatém seriálu by to ale ani jinak nelo. Co se vak týče předvelikonočního postního období, máme těstí. Neexistuje, aby alespoň mení část z něj na březen nepřipadla. Tak je tomu samozřejmě i letos.

Toto období je pro katolické křesany jedním z nejdůleitějích v roce, bývalo jím po staletí i pro nae předky, je to navíc i období, kdy vrcholí přípravy katechumenů, čekatelů na křest. Začíná se Popeleční středou, je následuje hned po masopustním úterku, probraném v minulém dílu. Kněz v tento den před bohoslubami podle tradice spálí kočičky, vysvěcené minulého roku na Květnou neděli, po skončení obřadů ehná věřícím a popelem jim uděluje znamení kříe na čelo, přičem pronáí tato slova: Pomni, člověče, e prach jsi a v prach se navrátí. Popel nebyl zvolen náhodou, ji od pradávna je symbolem pomíjivosti a pokání. Ve starích dobách si jím pak v tento den sypali hlavu kajícníci. Počátky dneního obřadu se dají vystopovat a do 12. století, je vak patrně jetě starí.

I dalí významné dny postního období si získaly svá zajímavá a specifická jména. Hned druhá neděle postní se nazývá pranou, svůj název si získala podle starodávného pokrmu připravovaného z praených nezralých obilných zrn a hojně podávaného v době postů. Často se zrno také roztíralo a připravovalo jako polévka. Jinak praení také patřilo k nejstarím způsobům konzervace.

Třetí neděle postní byla známa jako kýchavá, nebo v tento den se konaly bohosluby za odvrácení moru. Ten se projevuje právě nadměrným kýcháním. Říkáme-li dnes kýchajícímu Pozdrav tě Pán Bůh, opakujeme jen sta let staré přání, je mělo pomoci postienému odvrátit morovou hrozbu. S objevením se ňupavého tabáku si vak jeho příznivci vymyslili ikovnou pověru, e kýchání čistí hlavu, a tak se v ten den mocně ňupalo a kýchalo, dokonce se tvrdilo, e kolikrát kdo v ten den kýchne, tolik let bude jetě iv. Spolehlivé to ale bylo úplně stejně jako stará dobrá kukačka.

Čtvrtá neděle je nazývána druebnou. V tento den bylo mono poněkud uvolnit přísný zákaz ohledně společenských zábav a oslavit uplynutí prvé půle předvelikonočního údobí. Dříve se tak dělo na tancovačkách, je vak bylo nutno konat pro jistotu na volných prostranstvích pod dohledem celé obce. V tento den také chodíval druba s enichem na návtěvu k jeho vyvolené a jejím rodičům domlouvat námluvy a svatbu. Mladé dvojice se také při té příleitosti obdarovávaly. Hleďme hleďme, jaký z naich starých zvyků si americký přivandrovalec Valentýn přivlastnil pro sebe! Budou-li nás tedy nae drahé polovičky nutit v půlce února slavit svátek lásky utrácením za předraené cetky, odpovězme jim, e ctíme tradice a odlome oslavy na tuto neděli. I počasí by mělo být ji o něco příjemnějí.

Název páté neděle tohoto období smrtná naznačuje, e by se mylenky věřících měly plně soustředit na utrpení a smrt páně. Byl to rovně den, kdy se vynáely v průvodech vechny ty Morany, Moreny, Mařeny, zkrátka smrtky. Pro neznalé připomínám, e se jednalo o slaměné panáky oblečené do starých hadrů a nasazené na tyče. Ti se vynesli za ves, kde se pálili, případně se házeli do potoků a nechávali se odplavat. Po tomto obřadu se mladé dívky vracely zpět do vsi s nastrojeným zeleným stromkem, lítem. Je potěitelné, e se tento zvyk opět do některých míst republiky navrací.

Květná, to je jméno poslední a nejvýznamnějí neděle postního období. V kostelích se čtou paije, části evangelia popisující Kristovu poslední večeři, odsouzení na smrt a ukřiování, začíná se desetidenní období paijových her. Lidé si přináejí kočičky, aby si je nechali posvětit, dávají si je doma do váz, strkají je za kříe na zdech, někteří je dodnes polykají na ochranu před bolestmi v krku. Suché je pak sedláci po velikonocích zaráejí do země pro poehnanou úrodu. Jsou to vlastně přenesené symboly palmových ratolestí, jimi byl kdysi vítán Kristus přijídějící na oslátku. V ten den se pečou proslulé jidáe a boí milosti, stojíme na počátku svatého týdne. Ale o něm a o samotných

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.