Dnešní datum: 25. 05. 2017  Hlavní stránka :: Ke stažení :: Odkazy :: RSS :: Atom  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 144 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-75 | 75-90 | 90-105 | 105-120 | 120-135 | 135-144 |
Dějiny

* Je to 75 let

Vydáno dne 04. 02. 2014

Vlastimil Podracký Volební propagace a volby samotné zaměstnávaly českou veřejnost zrovna v době významného výročí 75 let Mnichovské dohody v r. 1938 a doufám, že olympiáda v Soči nám nedá zapomenout na výročí navazující události: okupace Německou armádou dne 15. března 1939. Možná, že by asi nebylo zrovna nutné tyto smutné události připomínat, protože však stály na začátku série totalitních režimů, nelze podcenit jejich význam jako historického mementa. Jen informovaností je možné předejít přepisu historického záznamu.

Paradigma konce třicátých let

Na začátku stojí připomenout situaci oné neblahé doby koncem třicátých let a jeho genezi. Probíhala hospodářská krize a nedostatek práce byl vykládán falešně za přelidnění. To nemuselo zrovna vadit velmocím, které měly kolonie, proto také národy těchto zemí netoužily po změně systému, ale nejhůře na tom byly průmyslové země střední Evropy, které nikam expandovat nemohly, zvláště když USA přestaly přijímat přistěhovalce. Diktátorské režimy vznikaly jeden za druhým právě za účelem řešení vnitřní situace, když demokracie se ukázala neschopnou. Mussolini dobyl Etiopii, aby umožnil chudým Italům si tam založit kolonie a zároveň ovládl přírodní zdroje. Totéž udělali Japonci v Mandžusku. Útočné nacionalistické ideály nabývaly na popularitě. Československo zůstávalo demokratickým státem až do konce, po Mnichovu už ovšem o demokracii nelze hovořit.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Dějiny

* 18. 2. 2013: 90 let od smrti JUDr. Aloise Rašína (1867-1923)

Vydáno dne 17. 02. 2013

Alois RašínViktor Dyk:

5. ledna 1923.

Den ošklivý byl, vhodný ke zločinu
a ohyzdný, jak výstřel zákeřníka.
A večer je tu, večer plný stínů
a slyšíš hluk a nevíš, co ti říká,

hlas monotonně co tam volá dětský.
Reflexe jedna jen se hlavou honí.
Amnestovala republika všecky,
jen ty, kteří pracovali pro ni.


Celý článek | Autor: Jan Kopal | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Monarchistický omyl k výročí založení republiky

Vydáno dne 28. 10. 2012

DOST 4Nepovažuji pochod monarchistů ve výročí založení republiky 28.10.1918 za nikterak vhodný, protože se současně vyjadřuje ke dvěma principiálně nezávislým záležitostem (pád monarchie a vznik nové české státnosti), přičemž pochybuji, že je záměrem monarchistů (alespoň těch nefanatických a myslících) proti nové české státnosti protestovat. Význační monarchisté té doby, historik Josef Pekař a politik Karel Kramář (které jistě nemůžeme považovat za hlupáky) vznik republiky přivítali, protože pro současníky to nebyla jen nějaká pouťová atrakce, ale výsledek boje za nezávislost. Vznik české státnosti byl důležitější než monarchie samotná.

Českému národu šlo o obnovení české státnosti, a pokud by ji Habsburkové včas nabídli, asi by vůbec nedošlo k boji proti monarchii. Jenže Habsburkové světovou válku vyhlásili v zájmu velkoněmeckého nacionalismu, zájem českého národa byl tím automaticky na druhé straně. I čeští konzervativci viděli v tu chvíli republiku jako východisko.

Je omylem současného monarchismu si idealizovat staré Rakousko-Uhersko a chtít jej stavět jako nějaký vzor před první republiku, protože by to vyžadovalo zase jen selekci faktů a přepisování historie, nové nepravdy a mýty. Držme se tedy faktů.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Svatý Václav, kníže a mučedník

Vydáno dne 28. 09. 2012

Svatý Václav P. Tomáš Stritzko FSSPX: Kázání, svátek sv. Václava, 28. 9. 2010

Dnes slavíme svátek českého patrona svatého Václava, knížete a mučedníka. Svatý Václav představuje vzor dvou vlastností, které navíc dokázal skloubit dohromady: byl současně věrným a svatým křesťanem a schopným a statečným panovníkem. V dějinách nebylo mnoho takových svatých panovníků a politiků jako právě svatý Václav. Častěji se setkáváme s tím, že se světci určení z hlediska svého původu a nástupnictví pro vladařskou funkci tohoto privilegia vzdali a usilovali o dokonalost v ústraní. To činili proto, že držení panovnické a politické moci je skutečně spojeno s mnoha nebezpečími a pokušeními, která mohou vladaře či politika přivést k pádu – panovník může snadněji podlehnout touze po moci, po majetku, pýše nebo požitkářství, což jej potom může vést ke kompromisům se světem, s bludem, s nemravností, ke zbabělosti a opuštění pevných zásad. Bohužel s případy takových panovníků se setkáváme v dějinách velmi často, a to i v křesťanských státech a v případě vládců a politiků oficiálně katolických.


Celý článek | Autor: Tomáš Stritzko FSSPX | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Zlatá bula sicilská a idea české státnosti

Vydáno dne 26. 09. 2012

Jakl Slovo Akce D.O.S T. k významnému výročí národních dějin

Dne 26. září, léta od narození Páně 1212, vydal volený římský císař Fridrich II. v Basileji soubor tří listin, z nichž nejvýznamnější, známá jako Zlatá bula sicilská, potvrzovala nedělitelnost českého státu a dědičnost královského titulu jeho panovníků. Pro příjemce listiny, třetího českého krále Přemysla Otakara I., nebyla důležitou podrobností jen výslovná zmínka o dědičné královské hodnosti, ale i fakt, že vydavatel, ač v textu mnohomluvně zdůrazňoval svrchovanost svého majestátu, neuděloval toto privilegium nově, nýbrž potvrzoval (!) je jako staré právo českých vládců. Odkazoval tím nejen na právní úkony svých císařských předchůdců či na papežské listiny potvrzující totéž, ale i na ideu, která je úhelným kamenem české státnosti, ideu jednoty v mnohosti, ideu impéria (dnes bychom řekli Evropy) jako společenství svobodných a samostatných států a českého místa v něm.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Legenda o TGM. K výročí Masarykovy smrti

Vydáno dne 17. 09. 2012

Adam Bartoš Dodnes mám na paměti výrok amerického patriota a konzervativce Patricka J. Buchanana, který jako jeden z projevů úpadku západní civilizace uvádí moderní pošlapávání (především z politickokorektních pozic) odkazu velkých mužů národní minulosti.

Buchanan měl ve své "Smrti Západu" na mysli především americké otce-zakladatele, které současný americký levicový mediální establishment s takovou chutí cupuje na kousky.

V tom má bezesporu pravdu. Znamená to tedy, že národovecky smýšlející konzervativec by se neměl pouštět do kritiky osobností, které jsou s historií národa v pozitivním smyslu (alespoň podle většinového mínění pozitivním) neodmyslitelně spjati? Že by nemohl - v našem českém prostředí - kritizovat kupříkladu naše otce-zakladatele?

Tuto otázku jsem si kladl, když se už nějakou dobu věnuji postavě T. G. Masaryka z důvodu připravovaného "seriálu" o židovských stopách v historii novodobého českého státu (který jsem pracovně nazval "Obřezaná republika"). Jen skutečnost, že stál u základů československého státu, nás ale nemůže vést k postoji, ve kterém bychom odmítali vidět i některé sporné aspekty Masarykova života, jeho politické kariéry a politické koncepce.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Odešel důstojník a pamětník. Armádní generál Tomáš Sedláček (* 8. 1. 1918 - + 27. 8. 2012)

Vydáno dne 29. 08. 2012

Generál Sedláček Motto:

Pan generál Sedláček byl příkladem vojenské důstojnosti, skutečným a pravým vojákem, z jehož slov i činů byla patrná zásadovost, věrnost a láska k vlasti a k armádě. Tak si ho budu jistě pamatovat nejen já, ale všichni ti, kteří měli možnost se s ním osobně setkat. I přes mnohé překážky zůstal vždy věrný svému přesvědčení. Nedal se zlomit svými nepřáteli ani těžkými zkouškami, které ho potkaly jak v době druhé světové války, tak během komunistické perzekuce. Vždy byl a zůstával hrdým a čestným vojákem.

Rád vzpomínám na svá setkání s panem generálem a na naše rozhovory, kdy mě dokázal překvapit svým bystrým úsudkem a životní energií. Byl autoritou, která nám měla co říci a jíž se dalo naslouchat. Je dobře, že své aktivní vazby na armádu udržoval až do posledních dnů. Dokázal oslovit i dnešní generaci důstojníků a vojáků - svým osobním příkladem a zkušeností.

Pan generál Sedláček bude naší zemi chybět. Nejen jako důstojník a pamětník, ale především a hlavně jako statečný člověk, který nikdy nezapomínal na svůj domov, na svou vlast. Takových osobností je vždy málo.“

Václav Klaus, Praha 27. 8. 2012


Celý článek | Autor: Jan Kopal | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Skutečný hrdina, na kterého se nezapomíná

Vydáno dne 21. 08. 2012

Fajtl Praví-li se v americkém filmu „Temný rytíř“ o filmovém Batmanovi: „Nebyl to hrdina, kterého jsme chtěli, byl to hrdina, kterého jsme potřebovali.“ Pak o legendárním stíhacím pilotovi Františku Fajtlovi můžeme klidně bez obav říci, že byl nejen potřebným, ale i chtěným a ctěným hrdinou. S jedinou výjimkou doby, kdy zde vládl komunistický režim a bezpráví se stalo běžným stavem. Západním vojákům za jejich službu vlasti komunisté odměnili vězněním a lágry. V případě Františka Fajtla nepomohlo ani to, že počátkem roku 1944 organizoval 1. československý samostatný stíhací pluk v SSSR (na sovětských stíhačkách Lavočkin La-5FN) a v jeho čele odletěl na pomoc Slovenskému národnímu povsání na letiště Zolná u Zvolena. Roku 1949 byl propustěn, protože pro něho „nebylo zařazení“. Rok na to byl zatčen, degradován na vojína úderníka a poslán do vězení na Mírově jako nepřítel lidu, jeho rodina byla vystěhována z bytu bez náhrady. Po sedmnácti měsících byl propuštěn. Poté pracoval jako stavební dělník, skladník a nakonec jako úředník v okresním stavebním podniku v Lounech. Roku 1964 byl částečně rehabilitován, povýšen na plukovníka v záloze a 4 roky zaměstnán ve státní letecké moci. Roku 1990 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora ve výslužbě a vyznamenán řádem generála M. R. Štefánika. V roce 2002 byl povýšen do nejvyšší hodnosti generálporučík.

Celý článek | Autor: Jan Kopal | Infomail | Tiskni

* Cikánství mizí…

Vydáno dne 22. 04. 2012

Předčasný optimismus jednoho zapomenutého článku.

U nás již vybledla stará strašidelná cikánská romantika. Co z ní zbývá, jsou jen ubohé trosky, v nichž není už strašidelnosti ani romantiky. Cikáni bývali národem svérázných dravců. Jejich domovem byly hluboké lesy a skalní pustiny, odkud se jen občasně a dočasně objevovali, aby mámili svou úlisnou chytrostí, zneklidňovali svým zlodějstvím a podvodnictvím a strašili svou mstivou krutostí. Úřady neznaly proti nim jiného prostředku než nelítostně přísné trestání, když se podařilo tlupu provinilých nebo i jen podezřelých cikánů dopadnouti.

Dnešní cikáni jsou už zpravidla jen drobní nenechaví tuláci, žebráci a zahaleči v několikačlenných skupinkách a jsou tak silně promíseni domácími živly téhož druhu, že i samo jméno cikánů bývá vlastně zneužitím staré tradice tohoto jména. Moderní zákonné předpisy a policejní opatření proti cikánství a tuláctví úspěšně likvidují tyto zbytky a imitace starého cikánství, takže v nedlouhé době nepochybně se cikánství přestěhuje ze skutečnosti už jen do povídek a pověstí. Buďme tomu rádi.

Cikáni bývali u nás veřejným zlem a nebezpečím už před dávnými staletími. Žili ve velkých tlupách se značným počtem vozů a koní, vozívali s sebou v dobrých časech celá bohatství, měli svou pevnou organisaci s mocnými a přísnými hodnostáři a živili se nejen velkými a drobnými krádežemi a všelijakým věštectvím a čarodějstvím, nýbrž beze všech skrupulí také loupežemi, vraždami, žhářstvím a vyděračstvím. Žhářství bývalo obvyklými prostředkem jejich msty. Ovšem, běda takové cikánské tlupě, když padla do rukou úřadů!

Dr. Emil Lány, president vrchního soudu v. v.:

Odstavce, které jste právě dočetli, jsou toliko úvodem k případu velké cikánské tlupy pochytané v okolí Brandýsa na Labem před velikonocemi r. 1588, který autor vylíčil na základě pramenů z archivu ministerstva vnitra. Celý text vyšel v časopise Bezpečnostní služba, r. X., č. 11/1940, s. 330-335 pod názvem Cikáni v XVI. století.


Link | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Pojem fašizmu

Vydáno dne 18. 01. 2012

Italie Prof. Giovanni Cantoni

Myslím, že je veľmi užitočné, aby sme si tu spoločne povedali niečo, v takom vedeckom duchu, o fenoméne fašizmu. Celkom iste je to problém, ktorý je zaujímavý pre všetkých. Osobitne pre vás. Prišiel som na takúto myšlienku, pretože minulý rok sa v katolíckom denníku v Taliansku objavil silný útok na Slovensko, obviňujúci ho z toho, že Slovensko je fašistickou krajinou. Preto si myslím, že je veľmi žiaduce, aby sa tieto veci vyjasnili. Ide o termín, ktorého používanie je rôznorodejšie, ako by sme si vedeli predstaviť. Súčasne neraz nie je jasný zmysel, v ktorom sa používa. Niekto z vás sa ma pýtal na informácie z môjho života a ja som v krátkosti povedal, že som sa narodil vo fašistickej rodine a značnú časť svojho života som prežil hľadajúc odpoveď na otázku: Čo je to fašizmus?

Problém možno definovať týmto spôsobom. Jedinú jednoznačnú definíciu fašizmu som našiel len v komunistickej propagande. To znamená, že čo je fašizmus, je jasné len v komunistickej doktríne. V tridsiatych rokoch III. internacionála rozhodla, že pomenuje fašizmom všetko to, čo je akýmkoľvek spôsobom proti komunizmu. Evidentne tento príkaz dňa dosiahol mnohé úspechy. Týmto výrazom označovali mnohé režimy na celej Zemi. Od fašizmu talianskeho, ktorý dal meno tejto propagandistickej skutočnosti, až po posledný africký diktátorský režim. Propagandistický úspech pojmu nám vôbec nepomáha pochopiť tento fenomén. Medzi knihami, ktoré som prečítal v mladosti, bola aj propagandistická kniha od istého Rusa. Vyšla vo vydavateľstve Talianskej komunistickej strany a hovorilo sa v nej o téme fašizmu. Definícia fašizmu vyplývala z postupnosti dialektického materializmu. V tejto knihe ruskej propagandy sa fašizmus definoval ako najvyšší stupeň vývoja kapitalizmu. Uvedomte si, ako ťažko túto definíciu môže aplikovať africký diktátor. Diktátor v krajine, v ktorej neexistuje nielen kapitalizmus, ale ani nijaký priemysel.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Evrointegrátor o komunismu

Vydáno dne 31. 12. 2011

Takto hodnotil zrod komunismu a fašismu velký propagátor franko-německého motoru evropské integrace (jak tomu dnes říkají jeho následovníci) před více než 70 lety:

Komunisti vždy podléhali přitažlivosti fašismu. Vždy vítali jeho vítězství nad demokracií. Evropský komunismus je slabinou odvozenou od fašismu. Kavkazský seminarista Stalin se zrodil proto, aby konal Hitlerovo dílo. Komunisté jsou agenti provokatéři, jejichž úkolem je zajistit nastolení fašismu. Proč jinak by ve Francii v letech 1930 až 1932 vymysleli antifašismus, když jsme tu v té době neměli fašismus? Vzpomínám, jak jsem tvrdil v Bergery "Jsem připraven stát se antifašistou, protože to je jediná cesta, jak dosáhnout zrození fašismu". Komunisté jsou bratrstvem masochistů, případně z nedostatku lepšího vybití bratrstvem sadistů. Ve smyslu "Ubližuj mi, protože já nemám sílu teď ubližovat tobě (případně v jiném gardu "vyšukej mi prdel, protože tě nemohu políbit"). Socialisté jsou jejich poddruhem komunistů, ty není nutno rozvádět."

Pierre Drieu la Rochelle, Journal, 14 březen 1940


Link | Autor: Jiří Hojer | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Storočie zdochlín

Vydáno dne 30. 12. 2011

Léon Bloy Beati mortui, bolo vyrieknuté na Patmose Hlasom volajúcim z neba. Duch Svätý, hlásajúci blaženosť mŕtvych však žiada, aby sme sa za nich modlili a odporúča to aj veľmi obávaná Liturgia.

Môže byť pre ľudskú bytosť niečo významnejšie ako smrť? Existuje krajší, závideniahodnejší, túženejší, skvostnejší, duchovnejší, božskejší a strašnejší stav ako stav mŕtveho, skutočne mŕtveho, uloženého do zeme a stanuvšieho pred Bohom, aby bol súdený? Končia banálne náhody, končia svetské povinnosti, končí múdrosť hlupákov. Ide len o to, či dotyčný zosnul v Pánovi. Je pohltený Absolútnom. Je absolútne šťastný, alebo absolútne nešťastný a absolútne to vie. Čo má spoločné takýto spôsob bytia s dnešnými úbohými trikmi, ktorými sa pokúšame zladiť s Niečím čo nejestvuje?

Ach, ako dobre sa na pasažierov devätnásteho storočia hodí slovo zdochliny. A akým krásnym korábom je pre nich toto smradľavé storočie! Pamätáte na onen strašný obraz Edgara Poea, na stroskotancov, ktorí uprostred ocenánu stretnú loď, ktorej posádka hnije za živa a za sebou zanecháva mor? O tých sa nehovorí, že zosnuli v Pánovi. Nič sa o nich nevie a nikto sa ani nepokúša niečo domyslieť.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Dějiny

* 17. listopad – víte vůbec, koho popravili?

Vydáno dne 16. 11. 2011

František Skorkovský Stejně, jako můžeme obviňovat Dělnickou stranu a Národní odpor z „krádeže dějin“, je namístě zeptat se, zda si odkaz studentů, popravených 17. listopadu, příliš neupravují k obrazu svému i někteří tzv. „demokraté“. Když se totiž na skupinu devíti mladíků podíváme blíže, můžeme konstatovat jedno: nikdo z nich by si dnes nepodal ruku s pohrobky Hitlera a lidmi, kteří se halí do vlasteneckých frází, a přitom čile spolupracují často s přímými následovníky těch, proti kterým studenti v roce 1939 bojovali, zato minimálně 8 z nich by stejně tak ruku nepodalo „masarykovcům“, „levicovým pisálkům“ (řečeno tehdejším stylem) a mnohým dnešním „liberálním demokratům.“

8 z devíti popravených studentů se za první republiky čile hlásilo k organizacím a politickým stranám, které by dnes byly označeny za „radikálně-pravicové“, „antisystémové“, „neliberální“, „protidemokratické“ – jmenovitě například Vlajka (prvorepubliková se od kolaborantské zásadně liší), Národní sjednocení, Mladá Národní demokracie. Odmítali německý nacismus (k čemuž je často vedl ostrý československý nacionalismus a z něho vyplývající antiněmectví), ale stejně tak byli silně kritičtí k prvorepublikovému parlamentnímu systému, vymezovali se vůči čelným představitelům prvorepublikové kultury, ovlivněných levicovými myšlenkami (V & W, Karel Čapek, Jiří Wolker) a v době španělské občanské války vystupovali s verbální a tištěnou podporou pravicové opozici, vedené generálem Frankem.


Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

* Historia magistra vitae

Vydáno dne 13. 10. 2011

"Hácha se ozval (...) a tázal se dále, zda z hlediska hospodářského je plánována celní unie. (... Dotaz) byl kladně zodpověděn generálem polním maršálem (Göringem). Vůdce pravil, že (... nechce) zničit české hospodářství, nýbrž jen neobyčejně je oživit."

(Z německého úředního zápisu o návštěvě Háchy u Hitlera z 15. 3. 1939)


Link | Infomail | Tiskni

Dějiny

* Antonio Salazar

Vydáno dne 18. 08. 2011

Salazar V roce 1932 se stal premiérem Portugalska nekompromisní katolický vůdce Antonio Salazar, který ve vládních pozicích postupně stoupal od roku 1928. Jeho cílem bylo zavést program, který byl kontrarevoluční. Za tuto práci obdržel zvláštní požehnání od papeže Pia XII.:

„Žehnám mu z celého srdce a uchovávám nejvřelejší touhu, aby se mu podařilo úspěšně dokončit své dílo národní obnovy, duchovní i materiální.“

Salazarův program byl katolický a kontrarevoluční. Komunismus nazval „největší herezí naší doby“ a veškerou svou silou proti němu bojoval. Byl nelítostným odpůrcem socialismu, liberalismu a, použijeme-li jeho vlastních slov, byl proti „všemu, co oslabuje, rozděluje nebo ruší rodinu.“

Salazar řekl: „Mám jen jeden cíl ... Zamýšlím přivést Portugalsko natrvalo k životu!“ A vysvětluje: „Za každou cenu chceme před touto vlnou, která se šíří po světě, zachránit prostotu života, čistotu mravů, mírnost postojů, rovnováhu společenských vztahů a tuto skromnou, ale vznešenou rodinnou atmosféru, která je portugalskému životu vlastní.“

Velmi jednoduše řečeno, jeho cílem bylo nastolení katolického společenského řádu, v němž stát, vláda a společenské instituce zakládají své zákony na tom, co učí Evangelium, že je dobré a zlé a na tom, co Církev učí, že je dobré a zlé. Zdá se, že i kvůli tomu Salazar v roce 1935 zrušil svobodné zednářství v Portugalsku.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-75 | 75-90 | 90-105 | 105-120 | 120-135 | 135-144 |

Doporučujeme:

Petice za zrušení ministerstva bolševického pokroku

Zentropa

Nacjonalista.pl

Casapound

Akce D.O.S.T.

Časopis Te Deum

Stránka Pata Buchanana

Stránky generála Gajdy

Alternative-s

Červenobílí

Reformy.cz

Freeglobe.cz

Slovenské hnutie obrody

The Brussels Journal


Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Počítadlo.cz