Dnešní datum: 18. 02. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 614 nalezených)

Uvahy

* Proč Akce D.O.S.T. odmítla blíže spolupracovat s Holešovskou výzvou

Vydáno dne 02. 04. 2012

Michal Semín Akce D.O.S.T. za jedinou možnou cestu k obrodě společnosti nepovažuje revoluci jako Holešovská výzva, ale spíš kontrarevoluci spojenou s návratem k tradičním morálním a sociálním vzorcům chování.

Akce D.O.S.T. a Holešovská výzva jsou v zásadě protestní hnutí. Formou prohlášení, petic či veřejných shromáždění vyjadřují nespokojenost, jak a kdo řídí náš stát. V době, kdy se formulovala Holešovská výzva a připravovaly navazující akce, několik signatářů manifestu Akce D.O.S.T. navrhlo, zda by se neměla na vznikajícím „hnutí nespokojených“ také podílet. Nakonec však odmítla s iniciátory Holešovské výzvy blíže spolupracovat. Proč?

Pouhé rozhořčení není program. I kdyby se představitelé obou iniciativ shodli na kritice mnoha negativních společenských jevů a našich politických elit, je projevem lidské nezralosti a nezodpovědnosti požadovat demontáž současného systému, aniž jsme schopní navrhnout a pak i účinně prosazovat alternativní. Kdo viděl, respektive slyšel Slávka Popelku v Hyde Parku, nejspíš ví, co mám na mysli.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Proč mi nevadí anticena Bludný balvan

Vydáno dne 01. 04. 2012

Adam Bartoš Český klub skeptiků Sisyfos se rozhodl udělit mi cenu Bludný balvan 2011. Anticenu, kterou si její laureáti často z pochopitelných důvodů nechtějí převzít, jsem si převzal s chutí. Jsem totiž přesvědčen, že vypovídá mnohé spíše o těch, kteří ji udělují, než o těch, kterým byla vnucena.

Udělám pro tentokrát výjimku a místo svého pravidelného sobotního komentáře proto zveřejňuji projev, který jsem při osobním přebírání Bludného balvanu na "slavnostním udílení" za účasti RNDr. Jiřího Grygara, viceprezidenta European Council of Skeptical Organizations (ECSO), pronesl.

"Vážená paní předsedkyně, vážený pane viceprezidente, vážené dámy a vážení pánové, členové českého klubu skeptiků Sisyfos.

Děkuji za pozvání na tento večer a dovolte mi, abych Vám za cenu Bludný balvan 2011 poděkoval.

Beru ji jako vyjádření Vašich sympatií mým názorům a mým postojům, které mám s mnohými z Vás společné.

Společně s Vámi se totiž cítím být skeptikem.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Čím více EU, tím více korupce

Vydáno dne 29. 03. 2012

Michal Semín Před pár lety redaktor LN Luboš Palata navrhoval, aby se principální kritika procesu evropské integrace měřila stejným metrem, jako popírání holocaustu. Nevím, kolik v té myšlence bylo nadsázky a nakolik si její autor přál, aby se eurokacířství stalo zločinem. U zarputilých ideologů europeismu však nemohu vyloučit ani tu horší variantu. Vzpomněl jsem si na ní, když se redaktor Palata opět zamyslel a zjistil (LN, 26. 3.), že mediálně vyselektovaní korupčníci alias kmotři nemají Evropskou unii v lásce. Když už se mu nepodařilo stoupence české státní svrchovanosti diskvalifikovat podpásovou asociací s antisemitismem, zkouší to nyní přes zlodějíčky, parazitující na veřejných zakázkách.

Pochybuji, že si Palata v rámci svých investigativních výprav do politicko-kriminálního podsvětí našel dostatečný čas na pečlivý sběr dat, na jehož základě by mohl svůj unáhlený soud věrohodně doložit. Jsou tu totiž fakta, která Palatovu generalizaci značně zpochybňují. Řada lupičských kauz z poslední doby, těch prokázaných či stále ještě vyšetřovaných, souvisí s „odkláněním“ prostředků z eurofondů, jejichž korupční potenciál je výrazně vyšší než u výlučně domácích projektů. Proč by tyto europijavice měly stát o porážku svého stále ještě vypaseného hostitele, to mi hlava nebere.

Palatova fikce neobstojí ani v důsledku zjištění, že většina veřejně známých českých euroskeptiků (Klaus, Jakl, Mach, Strejček, Fajmon) patří mezi stoupence státu s výrazně nižší mírou přerozdělování, než jak je tomu dnes. Jejich klíčový argument zní, že čím méně investičních peněz prochází přes státní rozpočet, o to je i menší příležitost k jejich odsávání do soukromých kapes. Naopak stoupenci evropské integrace, jako jsou socialisté či zelení, považují stát a veřejnou sféru vůbec za hlavního poskytovatele časných statků. Byly to ostatně sociálně demokratické vlády, které u nás rozbujelý systém evropských fondů zavedly. A co taková environmentální dotační politika, škodící nejen přírodě, ale i našim peněženkám, tenčícím se ve prospěch legálních korupčníků s bionaftou, solárními panely a jinými zelenými dobry!


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Moderní způsob jak být hloupý

Vydáno dne 28. 03. 2012

Hrdý pocit příslušnosti k vlastnímu národu bývá často eurosocialistickou vládnoucí garniturou prezentován jako něco nepatřičného, ne-li dokonce podivného.Píšu to z pohledu Čecha, který žije za takové vlády, která obecně Evropskou unii podporuje. Takzvaně pravicové strany podporují "společné evropské" myšlenky a hodnoty, které nejsou ani myšlenkami ani hodnotami.Pravice je hra na pravici u nás i v dalších zemích EU.

Vědět, že jsem Čech, znamená postavit něco proti pojmu "Evropan". Znamená to postavit něco přirozeného proti něčemu umělému,vykonstruovanému.Znamená to postavit něco daného jazykem,minulostí a hranicemi proti něčemu konstruovanému pro zájmy dvou nejsilnějších ekonomik - německé a francouzské.

Ti, kdo neznají své rodiče,se trápí.Nikdo je nepovažuje za hloupé.Ti,kdo necítí potřebu být vlastencem, kdo nechtějí znát Čechy, Moravu a Slezsko, jsou hloupí dobrovolně.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Létají další a další třísky

Vydáno dne 22. 03. 2012

EDL New York, Londýn, Madrid, Oslo, Paříž, Toulouse – neudělali soudruzi plánovači světlých zítřků sociálně tržní a multikulturní společnosti někde chybu? Nejen tato místa dokazují, že se v samém konceptu tohoto projektu nachází zřejmě „chybka“. Stále častěji se ukazuje, že multikulturní mix přináší podobný efekt asi jako když mícháte vodku s rumem. Je pravděpodobné, že se Vám udělá minimálně špatně.

Ani takovéto extrémně negativní praktické dopady dalšího ideového selhání konstruktérů multikulturního dogmatu ale zatím nevedou k odpískání protlačovaného nesmyslu. Než zamyšlení se nad tím, že vytvořený stroj očividně nejede dobře, čoudí a občas divně rachtá, jsou příčiny hledány povětšinou v těch, komu měl tento vynález zkázy konce 20-ho a počátku 21-ho století přinášet prospěch – v lidech. Teorie je prostě skvělá, jenom ti zapeklití lidé v ní dělají bordel. Neslyšeli jsme to už někdy? A pořád a pořád se to opakuje. Kdy konečně hybatelé reality uznají, že existuje-li rozpor mezi teorií a praxí, nikdy není na vině praxe? Ale to oni ne, vůbec se nepoučili z krachů svých levičáckých předchůdců a stále se snaží změnit praxi. Nebo to již vědí a nechávají stroj pouze dojíždět, zatímco již konstruují jeho novou verzi či úplně jiný model pod názvem třeba „ekologický svět“, „globální dobro“ nebo co já vím? Jsou tohle ona zajímavá témata, kvůli kterým zanedbává náš současný ministr zahraničí práci ve sněmovně kvůli setkáním skupiny Bilderberg? Vymýšlejí to tam, nebo někde jinde? Někde a někdo totiž určitě ano, když se dané téma jako by náhodou vždy objeví na různých místech planety současně.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Přibilovo tejdenní brm brm

Vydáno dne 21. 03. 2012

nm Jak asi naši čtenáři postřehli, webová odnož časopisu Týden nedávno přinesla článek pana Marka Přibila, který poté, co ze všech možných úhlů zanalyzoval hlavičku naší webové stránky, dospěl k názoru, že je v ní zobrazen německý plynovací vůz z období druhé světové války. Za Národní myšlenku reagoval náš předseda Jan Maloušek otevřeným dopisem adresovaným šéfredaktoru Týdne panu Nachtigallovi; tento dopis je (i s původním článkem pana Přibila) k nahlédnutí zde. Protože tahle kauza dokonale ilustruje nejen otřesnou práci dnešních novinářů, ale i myšlenkové pochody části české populace, ještě jednou se u ní zastavíme.

Odmysleme na chvíli absurditu samotné úvahy, že bychom si do hlavičky umístili německé plynovací auto – jako pan Přibil nerozuměl naší hlavičce, nerozumíme ani my té jeho. Spíš nás překvapuje, že pokud už toto podezření pojal, proč se nezachoval nejlogičtěji, jak šlo. Proč nás nekontaktoval s dotazem, zda vůbec tušíme, o jaký typ vozu se jedná, a proč ho mám na stránkách? Styděl se snad? Mohl se tím vyhnout trapasu a ještě by si ušetřil práci s článkem. Pod kterým se mezitím rozjela velmi vtipná diskuse, ve které čtenáři panu Přibilovi osvětlili původ vozu. Zase se nabízelo logické řešení, ale k těm se sdělovací prostředky uchylují jen v případě naprosté nouze, takže namísto, aby Týden celou obludnost (ať už potichu či s omluvou) stáhl, do článku jen přibyla proslulá noticka „Nakonec se během dneška ukázalo po upozornění čtenářů, že jde o obrněný vůz Korfanty během slezského povstání (1920). Nicméně provokace webu je zřejmá.“


Celý článek | Autor: Kamil Žíža | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Zoufale falešné vytí hlídacích psů demokracie

Vydáno dne 22. 02. 2012

Okamura Ještě nejsou ani doladěny technické detaily přímé volby prezidenta a známi kandidáti a již naše kulturně mediální fronta ze svých základen zahájila předvolební zteč. Zatím se sice obchází bez prvoplánových předvolebních agitek typu Rychlíkova dokumentu „Zle, matičko, zle, Scharzenberci zde“, ale agitace vedle vychvalování svých favoritů má i jinou formu – očerňování konkurentů. A v tomto směru se naši čačtí investigativci mohou v tomto týdnu přetrhnout.

Terčem jejich útoku jsou hned dva hypotetičtí kandidáti. Jako by shodou náhodných okolností zrovna ti, kteří nikdy nepatřili k semknutému pravdoláskařskému hejnu, ba co více, nesdílejí zřejmě ani základní ideové postuláty o zákeřném zloduchovi na hradě a neocenitelném přínosu evropského sjednocování. Asi si sice neříkají:„To by tak hrálo, aby prostý lid pojal nějakou naději, že populární prezident, neposkakující podle toho, co ČT vysílá a Brusel nakazuje, může být nahrazen někým podobným. Vždyť mu předkládáme tak bohatý výběr, jeden mediální oblíbenec vedle druhého, o žádném jsme nikdy nepsali nic špatného! Nevděčníci!“ , ale konají jako by říkali.

Zarážející je ovšem nízká profesionální úroveň agitek. To bych tedy od vyhlášených profesionálů z pořadu „Reportéři ČT“ očkával více, než trapné výčitky Tomio Okamurovi, že mu osm jeho firem přineslo ztrátu 52 000 korun. To vše obohaceno nanejvýš ubohou snahou zahrát na tradiční lidovou slabost – závist. Jak jinak si vyložit úvodní informace, jaké že to nemá pracháč Okamura auto, kolik stálo a kolik se jich v ČR ročně prodá. Hned poté informace, kolik prý Okamura bere. Prostě on-line veřejnoprávní remake bolševických reportáží o chartistech par excellence. Vnucuje se otázka, kdo a kolik za tohle podprůměrné kompro zaplatil. Nebo že by byli reportéři ČT tak tupí? Přemýšlivý volič na tohle těžko skočí a lze do nekonečna spoléhat na tupce, věřící všemu, co z namodrale světélkující bedny zazní?


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Cikánské vynálezy

Vydáno dne 20. 02. 2012

Cikan Po netu koluje poměrně suchý vtip o přínosu Cikánu světu - kromě otřepaného vynalezení triatlonu (Cikán jde pěšky na bazén, tam si zaplave a na cestu domů si "půjčí" kolo.) je to jen jeden z podobných vtipů, které reflektují současnou náladu obyvatelstva. Je to taková neškodná česká nátura, hrbit hřbet před pány, nechat se okrádat na ulici a alespoň o tom vtipkovat, když už nic nezměníme.

Nebyla by to ovšem Romea.cz, kdyby z toho nechtěla vytřískat nějaký kapitál a nejlépe i dotace. Pokladník jejich nové strany nenávratně zmizel i s penězi, takže je třeba se opět obrátit na etnické Čechy. To co ovšem předvedl etnický Čech Jaroslav A. Polák v článku Romské vynálezy představuje ukázku, jak se dnes tvoří proromská žurnalistika.


Celý článek | Autor: Pavel Beskydský | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Další kolo boje o svobodu slova odstartovalo

Vydáno dne 16. 02. 2012

Autobus Včerejší trestní oznámení předsedy Zelených Lišky na novináře Adama Bartoše - kvůli jeho článku Kraus - odstartovalo další díl zřejmě nekonečného seriálu bojů o jednu z našich nejzákladnějších svobod – svobodu slova. Jsem velmi zvědavý, jak k této kauze přistoupí naše soudní instance, jež se až dosud v podobných politicky orámovaných případech nějak zvláštěnevyznamenala, neboť její rozhodnutí jsou často až příliš okatě ovlivněna politickou korektností a vliv médií a politiků je z nich cítit na sto honů. Stačí vzpomenout nechvalně známou kauzu samolepkových zločinců, kteří za tuto svou „extrémně nebezpečnou“ činnost strávili v našem prý svobodném a demokratickém státě dlouhé měsíce ve vazbě a hrozí jim dlouholeté tresty.

Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* My všichni jsme Dupová

Vydáno dne 05. 02. 2012

Dupova Slečna Michaela Dupová má opět oplétačky s úřady (zde a zde), byť je prozatím, na vzdory přání vyšetřovatelů z obrněné pěsti demoliberalismu, politické policie z ÚOOZ, ponechána na svobodě a spolu se svou „parteigenossin“ Lucií Šlégrovou má tu nezáviděníhodnou čest stát se symbolem politické perzekuce v českých zemích počátku druhé dekády 21. století, jako se jím stala před desetiletími národní socialistka Milada Horáková.

Snad někteří čtenáři (věřím, že jich bude menšina) se mohou podivit, proč se Národní myšlenka zastává „neonacistky“. Je to jednoduché, i když pominu skutečnost, že o politickém přesvědčení a názorech sl. Dupové nevím ve skutečnosti zhola nic – to, že o ní Mladá fronta a Aktuálně.cz napsaly, že je neonacistkou, má asi stejnou vypovídací hodnotu jako závěry panelů OSN o zeměkoulním oteplování. Vždyť jim podobné plátky psaly o Národní myšlence, že jsme rovněž neonacisté, později jsme si polepšili na společensky a novinářsky zřejmě přijatelnější (klero)fašisty a zároveň jsme začali propagovat italský (sic!!) neofašismus.


Celý článek | Autor: Jan Maloušek | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Mám rád Bangladéšany, rádi zapojují

Vydáno dne 31. 01. 2012

Manipulace Petr Sedláček

V pondělí večer mi po dlouhé době udělal radost náš premiér, který se zachoval, jak se sluší na premiéra ještě trošku suverénní země, alespoň na chvíli se nestal členem eurostáda a nepodepsal další zotročující pakt. Sice jsem přesvědčen, že je to pouze póza a krátkodobá záležitost, ale poslední dobou mi v tomto ohledu stačí málo.

Zato ČT 24 opět nezklamala a do jednoho ze svých pořadů, který moderovala redaktorka Drtinová a která tuto bruselskou sešlost také komentovala, pozvala hosta skutečně nejpovolanějšího, bangladéšského ekonoma.

Byl to pro mne stejný zážitek, jako když jsem poprvé v životě uviděl zblízka slona, parní lokomotivu a levé prso své učitelky, která mne v první třídě liskla, když jsem zabodl pastelku do své spolužačky.

O Bangladéši vím pouze to, že když jednou ročně zaprší, říkají tomu monzun, nebo něco takového, tak se tam všichni brodí po pás ve vodě, hodně se jich tím pádem utopí, a ti co se neutopí, potom houfně umírají na ošklivé a hodně nakažlivé nemoci. Všichni je litují a rozumně říkají, že by tam bydlet nechtěli, a posílají jim tam různé pomoci.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Šok: Kníže je pro konečné řešení cikánské otázky

Vydáno dne 31. 01. 2012

Schwarzenberg Vlastní stát pro cikány? Podle Karla Schwarzenberga zajímavá myšlenka. Ale nedá se realizovat, protože takové místo na zemi nenajdeme.

Zajímavé myšlenkové pochody odhalilo vystoupení Karla Schwarzenberga v pondělním diskuzním pořadu Barbory Tachecí na TV Prima.

Moderátorka židovského původu, která je proto citlivější na otázky menšin (ale tuto citlivost mají v popisu práce všichni novináři, bez ohledu na původ), se pokoušela ministra zahraničí Karla Schwarzenberga dotlačit k ráznému odmítnutí myšlenky "konečného řešení cikánské otázky", které se před časem na svém blogu zastal podnikatel a "kandidát na prezidenta" Tomio Okamura.

Novinářka a její host diskutovali v tu chvíli "šance" kandidátů typu Okamury na zisk prezidentského křesla v případě přímé volby hlavy státu. Cikánskou otázku, ke které se kdysi Okamura ve snaze o jakousi polemiku s mediálním mainstreamem vyjádřil (a překvapivě ne politicky korektně, ale striktně věcně) vytáhla Tachecí jako zavrženíhodný příklad nepřijatelnosti tohoto kandidáta.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Mediální mazlení s Mazelem

Vydáno dne 22. 01. 2012

Chard Při pozorování kauzy "rasistického advokáta" jsem se náramně bavil. Ne snad, že by téma samo o sobě bylo tak k popukání (ono je naopak velmi skličující), ale prostě proto, že všechno to mediální vlnění bylo opět tak krásně předvídatelné a stále probíhající podle neměnných a osvědčených scénářů.

Stále jsou to titíž lidé, kteří naříkají, soptí, hudrují, pohoršují se, nadávají, prskají, burácejí, lamentují, odsuzují, očerňují, prstem ukazují, tlučou na bubny, skřípou zuby, urážejí se, žádají exemplární potrestání. Je to tak průhledné, až je to právě komické.

Totiž takto: když tyto (rozuměj pravdoláskařské) vlny nějakou dobu sledujete, poznáte jejich mechanismus. Přesně víte, kdy začne rudnout vzteky Hvížďala, kdy dodá vulgární komentář Švejnarův pomocník Matoušek, kdy začne zhluboka dýchat paní Tydlitátová, kdy se pohorší předseda Ústavního soudu Rychetský, kdy bude následovat téma Lidových novin na minimálně tři strany, kdy různí režimní pisálci budou unisono hořekovat nad tím, že je tu zase druhá republika a že demokracie končí a že rasismus kvete a že je Hitler za dveřmi a že za to všechno může Klaus a škoda, že umřel Havel, protože jako kdysi umřel Masaryk a pak přišel nacismus následovaný válečným peklem, tak nyní umřel Havel a teď už to bude jen horší, ovládnou to tady fašisti, neofašisti, nacisti, neonacisti, klerofašisti, kleronacisti, fašizoidní a fašistoidní živly, fašounci, extrémisti, radikálové, nahnědlí, hnědí, ultrahnědí, černokošilatí, soldateska, hitlerčíci, náckové, národovci, klerikálové, nacionalisti, slovy "nezávislého" soudního znalce Iva Svobody "stupidní deprimovaná hovada", zkrátka fujtajblové.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Dluhová krize je jen špičkou ledovce

Vydáno dne 05. 01. 2012

Michal Semín Mnozí politici a komentátoři napříč Evropou se trumfují prognózami, k jak tragickým koncům povede případný rozpad eurozóny. V takovém případě máme počítat s dlouhodobou hospodářskou recesí a vysokou mírou nezaměstnanosti. Prý hrozí, že lid evropských národů vejde do ulic a na náměstí, aby si vymohl demisi vládnoucích elit a s nimi i celého systému zastupitelské demokracie. A předsedkyně MMF Christine Lagardeová jde ještě o krůček dál, když varuje před vypuknutím zničující války.

Že nás Čechy i příslušníky ostatních evropských národů nečeká v příštích měsících a letech nic příjemného, je dnes jasné již téměř každému. Navzdory tomu neztrácí Karel Schwarzenberg optimismus, když v rozhovoru pro Rheinische Post konstatuje, že ani pád eura by projekt evropské integrace nepohřbil. Kdo ví, možná má pravdu. Tento projekt, podobně jako komunismus, je totiž svojí utopickou povahou natolik vzdálen zdravému rozumu, že jsou jeho bezvýhradní stoupenci ochotni pro jeho uskutečnění učinit doslova cokoli. A to i za cenu ztráty svrchovanosti členských států, jakož i politických a občanských svobod jejich obyvatel. A kdo ví, možná i toho míru, který nám prý Evropská unie institucionálně zajistila.

Ať už budou hospodářské a politické dopady dluhové krize jakékoli, neměli bychom ztrácet ze zřetele, že to nejsou jen nezodpovědné hospodaření veřejného sektoru a odtržení finančního průmyslu od reálné ekonomiky, jež nás do této obtížně řešitelné situace přivedly. Je tu totiž ještě jedna lopata, kterou si členské státy eurozóny kopaly v letech minulých hrob. Rodí se v nich stále méně dětí. Snad nejhůře jsou na tom Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálie, tedy země, na jejichž hospodářské potíže se poukazuje nejčastěji. Španělsko má přitom více jak dvacetiprocentní strukturální nezaměstnanost a bez práce je téměř každý druhý čerstvý absolvent. A právě schvalované úsporné programy v Itálii, kde je finanční podpora rodin nejnižší v zemích eurozóny, se ještě více dotknou peněženek mladých párů s dětmi. V obou případech nelze tedy očekávat, že by se zdejší porodnice staly tím nejvytíženějším zdravotnickým zařízením.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Pokrytectví na N-tou

Vydáno dne 05. 01. 2012

Člověk Věru prapodivné hlasy se poslední dobou ozývají ze všech stran politického spektra ohledně možného uzákonění přímé volby prezidenta. I Václav Klaus sám se několikrát vyjádřil, že je „zbytečná“ a „strašlivě se jí bojí“. S podobnými výhradami se připojují i předsedkyně senátního klubu TOP 09 Paukertová, místopředseda senátu Pithart, předseda senátního klubu ČSSD Vícha se pak „obává“, že se z volby stane „šaškárna“ a i můj oblíbený senátor Kubera tvrdí, že „zatím neslyšel žádné důvody pro zavedení přímé volby“. Podivné, politici, kteří se zaklínají demokracií před každými volbami, které je instalovaly do funkcí, z nichž k nám nyní promlouvají, najednou „nechápou“ tu nejzákladnější podstatu procesu, jehož jméno si dali jejich mateřské strany do svých názvů – zprostředkovaný výkon vůle občanů.

Ještě směšnější jsou dle mého pak záminky, které se snaží zneužít k odmítnutí uzákonění přímé volby. No jen si vzpomeňme, je to např. obava z toho, že v přímé volbě budou hrát přespříliš velkou roli média. To jim ale muselo dát přemýšlení. Jako by v onom celosvětovém matrixu zatím média hrála nějaké druhé housle nebo co. O falešnosti tohoto argumentu nás dnes a denně přesvědčují ČT, ČRO, Idnes, Právo, LN, Aktuálně.cz a další a další nástroje formování našeho mínění tu více, tu méně dovedně kamuflované za prostředky informace. Jeden typický příklad k nalezení zde. Vůbec nechápu, jak po všech těch „Vánočních krizích v ČT“, informování o „Mírové operaci v Jugoslávii“, „informační“ kampani před referendem o vstupu do EU, „vysvětlování“ nutnosti přijmout Lisabonskou smlouvu či právě proběhlých orgiích megalomanství, manipulace a pokrytectví okolo pohřbu Václava Havla se někdo může obávat „mediální šaškárny“. Jako by až dosud média fungovala jinak. Co se tak závratného změní? Vykulení redaktoři se budou divit, kdo všechno se opovažuje kandidovat na prezidenta, Drtinová, Veselovský a Železný budou s těmi „vyvolenými“ přátelsky klábosit, zatímco ti Systému potenciálně nebezpeční se téměř nedostanou ke slovu(u Moravce 100%-ně vůbec ne). Že by naše politická kultura a prestiž utrpěla více, než při handlování na parlamentních hajzlech nebo šmírování, kdo se s kým schází po hospodách, o tom se dá úspěšně pochybovat.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.