Dnešní datum: 24. 09. 2017  Hlavní stránka :: Ke stažení :: Odkazy :: RSS :: Atom  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 611 nalezených)

Uvahy

* Vzpoura občanstva

Vydáno dne 02. 02. 2013

Ve druhém kole přímé prezidentské volby jsem volil Miloše Zemana. Rozhodně to nebyl kandidát mých snů. Ale vzhledem k tomu, že jeho protikandidátem byl Karel Schwarzenberk, neměl jsem na vybranou. Při případném zvolení Karla Schwarzenberka jsem měl jasné obavy o zachování právní existence České republiky a z vítězství postdemokracie nad demokracií. Přes neuvěřitelně nestoudné výroky ve kterých Schwarzenberk relativizoval kdo byl ve 2. světové válce napadeným a kdo útočníkem obrovská většina médií skandalizovala Miloše Zemana a politické názory jeho protikandidáta buď přehlížela nebo omlouvala. Část lidí, kteří působí v umění a postavila se za Karla Schwarzenberka byla prohlášena za "umělce, kteří podporují Schwarzenberka", o těch ostatních se nemluvilo nebo jim bylo vyhrožováno. Vrchol zaujatosti předváděla veřejnoprávní Česká televize v čele s Václavem Moravcem, který odmítání zpochybnění výsledků 2. světové války a právě oné relativizace rolí jejích aktérů prakticky až do skončení kampaně vydával za "temné proudy nacionalismu". Zeman zkrátka neměl být zvolen.

Většina občanů se rozhodla volit vlastním srdcem a rozumem. Médii stvořený hodný kníže byl poražen. Občané se vzbouřili proti tisíckrát opakované lži a zabránili tomu aby se stala pravdou. Je to velká porážka mediálních technologů moci. Přestože jedna vlaštovka jaro nedělá, věřím tomu, že se jako Češi a Občané probudíme a začneme si o svých věcech rozhodovat sami.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Miloš Zeman vs. Karel Schwarzenberg

Vydáno dne 26. 01. 2013

Schwarzenberg Česká republika posledních několik týdnů (pokud pominu amnestii prezidenta republiky) politicky žije historicky první přímou volbou prezidenta. Do druhého kola se díky hlasům voličů probojoval Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg.

V době, kdy se počet uchazečů o post prezidenta ČR ustálil na číslici devět, bylo jisté, že volba prezidenta ČR bude v něčem velmi podobná volbě prezidenta USA. Stejně jako občané Spojených států vybírali nikoliv toho lepšího kandidáta, ale toho méně horšího, tak i občané ČR v první kole a zvláště v kole druhém budou vybírat kandidáta méně horšího, nebo chcete-li budou volit menší zlo.


Celý článek | Autor: Martin Kadlečík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Vlaj naše vlajko, hrdě vlaj aneb O chybách v interpretaci a chybných charakterech

Vydáno dne 25. 01. 2013

Karel Do veřejné diskuse předcházející prezidentské volbě vstoupil i ředitel gymnázia PORG Václav Klaus mladší. No, vstoupil, byl do ní spíše vtažen, když mu bylo hystericky spíláno za vtípek, kterým glosoval Schwarzenbergovu neznalost české hymny. Při obraně svého volebního názoru se nicméně pořádně „rozjel“ a stržen bojem uplatnil vůči pravdoláskařskému „knížeti“ i několik podpásových úderů v podobě kritiky dávného politického angažmá jeho otce, zvěčnělého historika Karla Schwarzenberga staršího. Kritiky nepatřičné.

Kdyby se byl více zajímal o ideové zázemí a motivaci postojů současného knížecího kandidáta, byl by snadno nahlédl, že jeho celoživotním motorem je, navzdory pokročilému věku, nikdy nedoléčená adolescentní vzpoura proti otci. A to v oblasti politické, náboženské, filosofické i estetické. Karel starší byl pravičák, národně cítící Čech, katolický tradicionalista, stoupenec tomistické logiky a milovník romantismu. Současný „kníže“ je naproti tomu pravolevý chaot, programový kosmopolita, náboženský synkretik, relativista a příznivec zvrhlých instalací postmoderního neumění. Argumentovat proti „knížeti“ jeho otcem je tudíž nesmyslné.


Celý článek | Autor: Petr Bahník | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Manipulátoři veřejného mínění in flagranti

Vydáno dne 22. 01. 2013

Podvod! Když jsem před minulou prezidentskou volbou začínal svůj článek slovy „Patrně od doby "Vánoční krize v ČT" nebylo až do současného masírování české veřejnosti ohledně prezidentské volby nikdy tak zjevné, jak velikou moc má poměrně úzká skupina, ovládající mediální prostor.“, nemohl jsem tušit, jakých rozměrů dosáhne masáž voličů v případě uzákonění přímé volby hlavy státu.

Z druhé strany právě toto enormní vypětí manipulátorů, kdy odhazují různé masky, především ty „nezávislých odborníků“ a „nezávislých novinářů“poskytuje příležitost uvědomit si, kdo je kdo na naší politické a mediální scéně.

Zastavme se v prvé řadě u profesionálních výzkumníků veřejného mínění. Výsledky jejich předvolebních průzkumů opět jako tradičně selhávaly o řád a nejpravdivější sociologický výzkum mínění občanů, volby samotné, ukázal, že kvalita jejich práce je někde tak na úrovni doktora Cvacha. Nejvýmluvněji o tom nesvědčí ani tak výsledek dlouhodobého favorita favoritů Jana Fischera, který se ve finále nedostal ani do druhého kola, neboť loutkovodiči z ničeho nic z nějakého důvodu přesedlali na Karla Schwarzenberga, ale zejména až čtvrté místo „nejpopulárnějšího politika v zemi“, kandidujícího za stranu, která suverénně po dlouhé měsíce vévodí průzkumům oblíbenosti politických stran. Tady přece něco setsakra nesedí, když nejpopulárnější politik z nejpopulárnější strany skončí najednou čtvrtý z devíti. Nemyslíte si, pane Herzmanne a ostatní, že byste se měli chytit za nos?


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Kníže není volbou pro konzervativce

Vydáno dne 21. 01. 2013

Michal Semín Karel Schwarzenberg nepředstavuje křesťanské a konzervativní hodnoty ve veřejném životě.

Kampaň „občanské společnosti“ za zvolení Karla Schwarzenberga prezidentem je skutečným majstrštykem v marketingu a manipulaci veřejným míněním. Během několika týdnů se médiím podařilo vytvořit portrét Schwarzenberga jako mravního velikána, vlastence, konzervativce. Klausova éra končí, česká pravice má nového vůdce, přesvědčuje své neokonzervativní souvěrce Roman Joch.

Sám Schwarzenberg o sobě prohlašuje, že ve veřejném životě reprezentuje konzervativní hodnoty. Toto vlastní hodnocení však zpochybňuje v rozhovoru na serveru VICE, v němž například přiznává sympatie k radikálním uměleckým proudům i zálibu ve „svůdných“ ženách.

Nehodlám se podrobněji zamýšlet nad tím, že je Schwarzenbergovi promíjeno, za co je jiným spíláno – stranická turistika z ODA přes Unii svobody, Cestu změny a nezávislého za zelené až do TOP 09. Ani nad jeho vazbou na mecenáše Zdeňka Bakalu, o jehož podnikatelské etice, zejména v souvislosti s privatizací OKD, panují značné pochybnosti. Ani nad jeho spoluzodpovědností za přehmaty politiků TOP 09, vulgární vyjadřování a urážky politických odpůrců. A ani nad jeho prohřešky proti dobrým mravům, ne-li právním normám v případě restituce majetku orlické větve Schwarzenbergů, z níž se nechal vydědit adopcí do větve hlubocko-krumlovské, vlastního podnikání (Becherovka, Tesla Mirovice) nebo dotace ze státního rozpočtu na své rybníky.

Chci se věnovat tvrzení, že Schwarzenberg je autentickým představitelem křesťanských a konzervativních hodnot ve veřejném životě, a proto si zaslouží podporu podobně smýšlejících voličů.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Vrátit národu Národ

Vydáno dne 08. 01. 2013

Jsem toho názoru, že v době největšího polistopadového rozchodu občanů s politikou a při faktu, že národní politické síly nemají v nejvyšších zákonodárných sborech žádné zastoupení, je před námi národovci několik zásadních úkolů, z nichž daleko nejdůležitější je ten první- vrátit pojem Národ do prostoru společenského vnímání!

Socialistickozednářskými oligarchiemi a v jejich službách pracující devadesátiprocentní většinou médií byl tomuto pojmu vykázán prostor kdesi v časovém dávnověku a suterénu dnešního politického a filozofického uvažování. Cítit se Čechem a být na to hrdý je dnes podezřelé a společensky nepřípustné. Je zapotřebí vrátit slovo Národ do prostoru společenského vnímání.

Protinárodní mediální kampaň vytvořila jasnou a krátkou trasu "Národ-vlastenectví-šovinismus a nesnášenlivost-Hitler a plynové komory". Jedno je v této zvrhlé hře logickým předstupněm druhého, takže ten kdo si jasně uvědomí, že je příslušníkem našeho národa a byl by tomu rád (neřkuli, že by na to byl hrdý), v budoucnu požene příslušníky jiného národa nebo národnostní menšiny do plynové komory. Nejšílenější na tom je, že strašák jednoho ze dvou nejzrůdnějších plodů osvícenství funguje. Dříve tragikomické "Buďme Češi, ale nemusí to nikdo vědět" má nyní už jen temný přídech začínající tragédie. Politici slovo Národ ze svého slovníku vymazali nebo ho vytáhnou jen tehdy, když se jim zrovna hodí a pak ho zase pečlivě založí. Většina příslušníků zejména mladé generace si na svoje češství vzpomene jen při oslavách nějakého významného sportovního úspěchu naší země. Proto je naprosto zásadní vrátit národní hrdost do našeho cítění, myšlení a jednání.

Kromě naší morální bezúhonnosti to bude vyžadovat abychom slovo Národ a slovní spojení Národní zájmy běžně používali i v rozhovorech s lidmi s kterými máme naprosto obyčejné třeba pracovní vztahy a možná se budeme divit jakých reakcí se od těch o kterých jsme si mysleli, že je známe, dočkáme. Přesto je třeba vytrvat, protože bude-li současné odnárodňování zevnitř a unifikace zvenčí pokračovat, za sto let českého národa nebude.

To co nám je zcela jasné, že nebudeme-li si svého češství vědomi, budeme snadno ovladatelnou masou a tím pádem lehkou kořistí pro "politiky", kteří pracují v zájmu někoho, kdo je duchem i sídlem úplně mimo tuto zemi, musíme v diskusích patřičně zdůrazňovat.

Zdá se to jako úkol jednoduchý, ale myslím, že vám, milí Spolubojovníci, je jasné, že tomu tak není a zároveň je to úkol naprosto zásadní. Ničeho jiného se nepřátelé normálního života v naší krásné zemi tolik nebojí. Dále se již my, Češi, nesmíme stydět za to, že jsme Národ.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Lékaři bez hranic

Vydáno dne 08. 01. 2013

Totentanz 1 Je úpadek lékařské etiky jen dalším příznakem celkového úpadku západní civilizace? Jak ukazuje případ z Německa (to neznamená, že se to nemůže stát u nás), je možno chorobu vypěstovat, aby se následně vydělalo na léčení. Zdravotnictví, oblast dosud mimo úpadkové jevy, nemůže zřejmě zcela ignorovat celkový úpadek, ale je nejspíše indikátorem, že už to zašlo hodně daleko. Když naši lékaři opustili své pacienty, aby odešli do zahraničí za většími penězi a dokonce jim to nikdo nevyčítal, uvědomil jsem si, že se děje něco nekalého. Další vývoj to jen potvrzuje. V tomto článku nekritizuji ty lékaře, pro které lékařská etika na prvním místě stále platí.

Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Vítejte v nové epoše

Vydáno dne 23. 12. 2012

Liberální svět Futurologové nám předstírají, že 21.12.2012 jsme už vlastně měli zaniknout v nějaké katastrofě představující konec světa nebo snad vstoupit do nové epochy. Zřejmě se konalo to druhé. Že žijeme v jiné epoše než naši předkové, je zcela jasné, že se změnily základní parametry ovlivňující život, je nepochybné. Nové je hlavně to, že na rozdíl od dřívějšího spontánního vývoje řízeného přirozenými principy, člověk dnes daleko více do svého vývoje zasahuje, ničí přírodu, nadměrně vyčerpává zdroje, evropská etnika vymírají a biologicky degradují nikoliv zásahem z vesmíru. Že by přecejen konec světa? Nebo skromně připustíme jen konec evropské civilizace?

Epochy se nemění rázem, lidé žijící na přelomu věků jsou pouze svědky takových převratných změn, které jsou schopni absorbovat a přizpůsobit se jim. Změny nepřichází z kosmu, ale od lidí. Lidé sice mohou být řízeni novými převratnými myšlenkami, nicméně mají svoje psychosomatická omezení. Nikdy se nedělo osvícení davů. „Je mnoho povolaných, ale jen málo vyvolených.“ Jen jednotlivci jsou schopni chápat vyšší duchovní vůli a sdělovat ji lidem. Bývali to proroci, obvykle následně kamenovaní, protože sdělovali nepříjemné pravdy. Většinou jsou změny připraveny technicky, jinak řečeno fyzickým prostředím, které člověk změnil svojí činností. Potom přichází nebo se ujímají navazující myšlenky a ty opět mají vliv na fyzické změny a tak dále v kauzálním cyklu společenské evoluce.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Výsměch míru

Vydáno dne 06. 12. 2012

Když jsem se dozvěděl, že Evropská unie získala Nobelovu cenu za mír, uvědomil jsem si užkdovípokolikáté, teď však nejtvrději, že západní civilizace stojí na rozcestí vpravdě osudovém. Jedna z těchto cest je cestou lži a sebeklamu a uchlácholování se krátkodobými konzumními požitky, dokud na ně bude. Druhá cesta je cestou uvědomění si své osobní i národní identity a hledání vzájemné spolupráce právě na základě tohoto jasného postoje. Toto je cesta naděje pro každého z nás osobně, pro náš ( a nejen náš ) národ a pro celý světadíl. Prvně jmenovaná cesta vede k chaosu a zčásti předvídatelným, zčásti naprosto neočekávaným výbuchům násilí a v budoucnu možná i k další válce na našem kontinentu.

To, že současná Evropská unie dostala Nobelovu cenu za mír, je výsměchem hlubokému duchovnímu významu slova "mír". Troufám si tvrdit, že 80 procent nás obyvatel EU prožívá spíše strach, podezíravost a pocit ohrožení. O míru nemůže být ani řeči. Princip "Bohatší platí za chudší" mezi evropské národy vnáší neklid a sémě budoucího nesváru. Dva největší motory evropské ekonomiky, Německo a Francie, touto zcestnou filosofií omlouvají své jednoznačně mocenské ambice. Plán evropské federace, znamenající zánik národních států a práva svými občany volených národních politických reprezentací vládnout svým občanům a státům vytváří NOVOU POLITICKOU REALITU. Svobodné diskusi o tom zda nám tato realita přinese víc dobrého nebo špatného je záměrně bráněno.

Evropa měla svoji duchovní identitu a tou bylo křesťanství. V duchu sebedestruktivní pomatenosti se jí vzdává. Pyšně otevírá svoji náruč statisícům imigrantů, kteří odmítají přijmout civilizační zvyklosti svých hostitelů. Velká část z nich přijela Evropu přetvořit k obrazu svému. Evropská unie útočí na křesťanství a opakuje zaklínadlo multikulturalismu. Prvek rozkladu tím jenom posiluje.

Bruselská oligarchie zásobuje miliony svých obyvatel tisíci směrnic a národní vlády se v případech těch nejvíce ponižujících a nesmyslných snaží vyjednat výjimky. Dokud nebude EU federalizována, ještě mohou. Místo vzájemně výhodné a od stolu nikým nenadiktované spolupráce mezi konkrétními evropskými národy vzniká centralistický obr na hliněných nohou. Kritici tohoto procesu jsou v lepším případě označováni za pomatence, v horším za fašisty.

Evropská unie není nositelkou míru.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Podivení se opravdu farizejské

Vydáno dne 28. 11. 2012

Premiér Petr Nečas se při výročí událostí 17. listopadu 1939 a 1989 podivil nad tím, kolik lidí volilo KSČM. Bylo to podivení se opravdu farizejské, protože je to právě liberální duch současné ODS, který vydláždil Marxově družině cestu k moci a jednomu hejtmanovi. ODS už dávno není stranou konzervativní s pevnými hodnotami. Stranou, která byla pro ideové příznivce i odpůrce čitelnou a díky tomu se také stala zásadně významným prvkem naší politické scény. Byla to cesta, která vyžadovala politickou odvahu a neobešla se bez konfliktů. Ale voliči takové cestě takové ODS věřili.

Celý článek | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Je konzervatismus alternativou?

Vydáno dne 19. 11. 2012

DOST Tváří v tvář davové psychóze na Václavském náměstí a z ní čišící bezradnosti národa bych chtěl nabídnout alternativu k diskusi. O konzervatismu má mnoho lidí zkreslené představy. Za to nemůže konzervatismus, ale konzervativci. Přitom je to konzervatismus, který má v této době řešení většiny problémů daleko více než cokoliv jiného. Jde o to zpracovat konzervativní programy tak, aby se obracely k lidem a řešily jejich problémy. Tvrdím, že řešení jsou složitá, jednoduchá mají jen populisté a lháři. Konzervatismus není ideologie, je to způsob myšlení, a proto je možná široká škála názorů uvnitř hnutí. Základem konzervatismu je nadčasové myšlení, myšlení v širokém časovém rozsahu.

Konzervatismus

Přirozený konzervatismus je implicitně ekologický, umožňuje vnímání světa tak jak je, bez vlivu ideologií a zažitých schémat. Je to přirozená potřeba zachování v naprosto změněném světě, potřeba, která vede nutně v této situaci proti konzervatismu chápanému jako zpátečnictví a ustrnulost nebo ideologická závislost. Výsledkem přirozeného konzervativního myšlení je aktivita za zachování podstatných skutečností světa pomocí přiměřených změn a návratů. Opustit žití jen dneškem a nahradit je myšlením v širším časovém rozsahu nazývám nadčasovým myšlením. Jak je to dnes nutné nás přesvědčuje nezodpovědná zadluženost. Základní princip konzervatismu vyjádřil Edmond Burke rčením: „Společnost je partnerstvím nejen mezi žijícími, ale i mezi žijícími, mrtvými a dosud nenarozenými.“ Burkovo rčení dává konzervativnímu myšlení formu a určuje pojmy; je v něm už implicitně obsažena nadčasovost.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Čím je pro mne také národovectví

Vydáno dne 29. 10. 2012

Definovat národovectví vůbec není lehké, právě proto že je tak přirozené. Je to velmi podobné jako odpovědět na otázku: "Čím je pro Tebe Láska?"

Chci zmínit čím je pro mne také národovectví a vytyčil jsem si nelehký úkol, nechci-li být frázovitý, a to nechci. Jak už zmínilo mnoho moudřejších přede mnou, národovectví je především duchovní záležitostí. Národovectví je pro mne vzkříšením Citu. Citu opravdu hlubokého, žhnoucího jako oheň a pevného jako skála. Citu k sobě samému, nejbližším lidem, obci, kraji a zemi. Citu, který se zabývá dopadem mého jednání na výše zmíněné hodnoty. Leckdo by možná namítl, že takto cítit je přece přirozené a podivil by se proč vlastně tyhle řádky píšu.Mělo by to být přirozené ale není. Slova včetně těch základních jsou ponižována svým přehnaným a často až nemístným používáním a pro řadu lidí ztrácejí význam. Na sociálních sítích máme "přátele" a v televizi je "láska". Značná část z nás žije životy v zastoupení, zastupují je jejich televizní hrdinové nebo figury z počítačových her. Výmysl nahrazuje smysl.

V takové atmosféře je možné všechno. Natočit si útok na spolužačku na mobil a na sociálních sítích z něj udělat reality show. Její strach je ale skutečný. Nebo ve zdegenerované touze po nesmrtelnosti rozházet ostatky mrtvých po hřbitově. To že řada puberťáků by měla problém zařadit si do souvislostí Karla Havlíčka Borovského, Františka Palackého a Karla Kramáře je jen smutným důsledkem virtualizace a debilizace života. Pravda o rodině jako základu státu zní pak školometsky, výsledkem toho že ji ignorujeme je ale to že vymíráme. Vy kdož nenávidíte naší kulturu, nebudete s námi muset válčit. Až se sem v důsledku vstřícnosti Evropské unie přistěhujete, vytlačíte nás prostě počtem.

A proto píšu tyto řádky. Abychom si znovu začali vážit sami sebe, svých nejbližších, míst kde žijeme, své země. Abychom si uvědomili že máme minulost, nezadatelné právo ovlivňovat svoji přítomnost s ohledem na budoucnost. Že je možné milovat, mít hodnoty a bude-li to třeba postavit se za ně. Nemusí se bát ani jeden každý z nás ani celek jehož jsme součástí český národ.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Proč se tak nehodí zdravý rozum a rovnováha

Vydáno dne 22. 10. 2012

Již delší čas si kladu otázku proč se u nás sociální politika provádí takříkajíc ode zdi ke zdi a proč každá změna vlády zleva doprava či opačně znamená přehození času z letního na zimní a naopak. Rádobypravicové strany používají "zimní sociální čas" a berou všem všechny příspěvky od státu, i těm skutečně potřebným. Svůj útok na oprávněné sociální jistoty maskují pokřikem o zneužívání sociálních dávek, čímž potřebné i flákače házejí do jednoho pytle. Strany které o sobě tvrdí že jsou levicové přepnou na "letní sociální čas" a rozdávají všem, i těm kteří to nepotřebují i těm kteří to zneužívají. Míč létá ze strany na stranu, zdravý rozum a rovnováha jsou pod zámkem.

Poslední měsíce už tyto praktiky otřásají naším národem v jeho základech. V době ekonomické krize, kterou jsme nevymysleli ani ji nezavinili by bylo na místě hledání co nejrozumnějších řešení. Místo toho se novodobý třídní boj zostřuje a my, občané této země, jsme mezi sebou čím dál více rozeštváváni. Má to nějaký smysl?

Má. Ve vedení "velkých" politických stran sedí lidé kteří aktivně podporují potlačování práv národa a jednotlivého občana ve prospěch Unifikovaného Konzumního Světa. Jim samozřejmě vyhovuje rozeštvaná společnost, mizející střední vrstva a nejistota. Nabízejí "své recepty" pro "svou voličskou skupinu" a konsolidace situace na základě rozumového řešení je to poslední co potřebují.

Vzhledem k tomu že se vedení těchto stran ale začínají občanům čím dál více vzdalovat, protože z nikoho nelze dělat hlupáka donekonečna vzrůstá riziko propuknutí nepokojů kterých se budou účastnit lidé dostatečně zoufalí a rozhněvaní. Je úkolem nás národovců upozorňovat své spoluobčany na skutečné problémy, na to že národ jsme jenom jeden a na budování Nového Světového Řádu, ve kterém nebude místo pro individualitu a potřeby ani jednoho občana ani národa jako celku. Musíme být politicky natolik na výši abychom včas našli správné řešení a zabránili dost možná občanské válce. Nedokážeme-li to, může se stát že "situaci budou uklidňovat" Ti kteří mají bohaté zkušenosti s "prosazováním demokracie" v Iráku, Afghánistánu a jinde.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Levice v posledním vzepětí

Vydáno dne 22. 10. 2012

Podvod!Vítězství levice a velký nárůst komunistů v letošních krajských a senátních volbách můžeme komentovat různě. Hlavním fenoménem je neúčast pravicových voličů, kteří nemají koho volit. Dalším je přesun voličů k levici jako jakýsi vzdor, který by měl pravici upozornit, aby už se konečně vzpamatovala, také ovšem příklonem k jejímu programu. Myslím si, že je koho volit, existují malé autentické pravicové strany, vzdor je k ničemu, protože velké pravicové strany si nic neuvědomí, nemají co. Jejich kmotři se drží v politice zuby nehty, aby zhatili odkrytí jejich minulých selhání. Tyto strany sice mohou dělat pravicovou politiku jako vedlejší pracovní poměr, především však budou zachraňovat kůži svých korupčníků.

Zúžení problému současné politiky jen na korupci je důsledek mediální rétoriky soustředěné pouze na plédování kauz za účelem sledovanosti. Toto marketingově zaměřené zpravodajství, které není doplněno zveřejňováním reality, má za následek redukované myšlení, které nejlépe vyjadřuje zjednodušený názor: „když se nebude krást, bude dost prostředků na všechno“. Přitom korupce je více následkem krize než příčinou a rozkradené peníze jsou nejspíše v miliardách nikoliv ve stovkách miliard dluhu. Dovolím si vysvětlit příčiny krize, tedy asi to, co bychom nejspíše měli slyšet v televizi v nejsledovanějším čase.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Prohlášení MONOS k 50. výročí zahájení 2. vatikánského koncilu

Vydáno dne 11. 10. 2012

Danse macabre Dnes, 11. října 2012, uplynulo přesně 50 let od chvíle, kdy byl zahájen Druhý vatikánský koncil. Nutno souhlasit s vyjádřením tiskového střediska České biskupské konference, že se tento koncil „zařadil mezi největší události v dějinách církve a lidstva“ (viz ZDE).

Rozcházíme se však zcela zásadně s hodnocením výsledků Druhého vatikánského koncilu, jak je podáno v přiloženém materiálu církevního historika doc. dr. Tomáše Petráčka. Dr. Petráček především hodnotí působení Církve od konce 18. století až do roku 1958 jako zcela chybné. Církevní představitelé se podle něho nedokázali vyrovnat s myšlenkami, jež přinesla francouzská revoluce a svým odmítavým postojem se Církev dostala do obranného postoje ublížené menšiny. Kvůli tomuto „konfrontačnímu přístupu k moderní společnosti“ začala houfně ztrácet věřící.

2. vatikánský koncil znamenal důležitý obrat. Církev se otevřela liberálním myšlenkám, přijala koncept lidských práv, demokratizovala se.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Doporučujeme:

Petice za zrušení ministerstva bolševického pokroku

Zentropa

Nacjonalista.pl

Casapound

Akce D.O.S.T.

Časopis Te Deum

Stránka Pata Buchanana

Stránky generála Gajdy

Alternative-s

Červenobílí

Reformy.cz

Freeglobe.cz

Slovenské hnutie obrody

The Brussels Journal


Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Počítadlo.cz