Dnešní datum: 18. 02. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 614 nalezených)

Uvahy

* Ernst Jünger: Nástup nacionalismu (1926)

Vydáno dne 24. 04. 2009

Ernst Junger Jsme nacionalisté - toto označení nám bylo přiřčeno nenávistí vzdělané i nevzdělané chásky, zástupem oportunistů ducha i hmoty. Má to přinejmenším jednu výhodu, co je nenáviděno, co je proti mělkému pokrokářství, liberalismu a demokracii, to se nemůže stát všeobecně rozšířeným. Všeobecnost nepožadujeme. Odmítáme obecné pravdy a obecná lidská práva, dokonce i všeobecné vzdělávání, všeobecnou brannou povinnost a všeobecné volební právo, odmítáme všeobecnou ničemnost, ke které to všechno vede. Všeobecné požadavky a vlastnosti jsou vlastnostmi a požadavky masy, a čím jsou obecnější, tím méně mají ceny. Vyznávat masu, znamená chápat samotné množství jako zásluhu, vyzdvihovat lidství, znamená spatřovat podstatné v přináležitosti k určitému druhu savců. Obecnost se počítá a váží, zvláštnost se hodnotí a cení. Průměrnost znamená nechtít v sobě cítit nic neobvyklého, být v nejlepším případě objektivní, uměřený, rozumný, vědecky "střízlivý". Být zvláštní, znamená mít vlastní měřítka, cítit plnou odpovědnost a nanejvýš si cenit duševní síly. Moderní nacionalismus, základní životní pocit nového, omletými frázemi osvícenství až ke zvracení znechuceného pokolení, je pro výlučnost. Nechce formy, nýbrž to základní, co tyto formy vytváří: duševní sílu. Nechce jako marxismus dokazovat své pravdy vědecky, nýbrž plností života samého, může se opírat o vědu, ale nemusí. Nechce odměřování a zvažování práv, nýbrž chce právo, které má život k životu, které s ním tvoří nedělitelnou, osudovou jednotu, a které nutně musí jiná práva omezit nebo potlačit, jestliže jim nechce podlehnout. Nechce jako vládce dav, nýbrž osobnost, jejíž svrchovanost se měří obsahem vnitřní hodnoty a živoucí energie. Nechce rovnost, spravedlnost a svobodu, spočívající jen na nárocích, nýbrž chce prožívat štěstí z bytí jako takového. Moderní nacionalismus nechce těkavou nevázanost "svobodného ducha", naopak, vymiňuje si nejpřísnější vazby, řád a pořádek napříč společností krve a půdy. Nechce socialismus nároků, ale povinností, tvrdý a stoický svět, v němž jedinec přináší všechny oběti. Otcem takového nacionalismu je válka. Co na to říkají literáti a intelektuálové, to pro nás nic neznamená. Válka je krvavý zážitek, proto má význam jen to, co o ní řekli muži. Literátskými manifesty se válka neodstraní, ani její příčiny. Jsou to prapory, které při nejbližší příležitosti povlají jiným směrem. Nakolik má být válka základním měřítkem pro záležitosti všední, je úvaha ryze teoretická. Jádro německé mládeže válku neprožilo v kavárně ani v teplíčku za psacím stolem. Byli v pekle - nuže dobrá, patří k podstatě faustovského člověka, že se ani z pekla nevrací s prázdnýma rukama. Barbusse tam dole mohl vidět sobě rovné - nuže dobrá, ale my v tom žhnoucím očistci spatřili víc.

Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Horšie ako najhoršie - skutočné

Vydáno dne 22. 04. 2009

Keltský kříž Ak sme možno doteraz stáli pred filozofickým problémom, nad ktorým by si lámal hlavu aj shakespearovský majster Holofernes a sice: čo môže byť horšie ako najhoršie, tak teraz nám svitá nádej, že sa to dozvieme a v podstate bez akejkoľvek námahy posunieme svoje horizonty poznania. Bude totiž stačiť pozerať sa.

Dnes média opäť priniesli správu, odobrenú viceprezidentom americkej FED Donaldom Kohnom, že pokiaľ sa týka svetovej ekonomickej krízy, tak "z najhoršieho sme vonku." Niežeby sa podobné myšlienkové huspeniny, na pultoch globálneho mediálneho bufetu, nechveli každý deň. Podobné znelky optimizmom prekypujúcich (alebo sa to pokúšajúcich hrať) liberálnych komsomolcov sme naučení vysávať ušami a očami denne, aby sme ich každý večer, keď je už sáčok vysavača plný, vysypali na hnoj.


Celý článek | Autor: BSM | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Z ODS je dnes velká Unie svobody

Vydáno dne 21. 04. 2009

Kopí Někdo tomu říká Lípa, někdo Dřevíč, někdo Pravdaláska. Všichni ale vědí, o koho jde. Kromě toho, že zcela jistě jde o volné zájmové vlivové seskupení, jde také o médii, veřejným životem i byznysem se prolínající ideové společenství. Nepotřebuje členské průkazy, spojuje je pohled na svět. Pohled, který společnost vidí jako hračku ve vlastních rukou a sebe jako nositele dobra. Tento „pravdoláskovní“ fenomén občas přeskočí do politiky a následky jsou zpravidla strašlivé. Virus slabého „hostitele“ zabíjí, silného zdecimuje. Pak ale hyne i sám, i se svými ambicemi. Když zachvátí malou nově vzniklou stranu, pak takový subjekt nepřežije jedny dvoje volby. Proto se snaží virus napadat i silné a etablované strany. Před časem napadl stranu lidovou a ta sotva přežila, když si horkotěžko uchovala alespoň jádro svého lidového konzervativismu. Napadl i sociální demokraty, kteří pak před pěti lety ve volbách do Evropského parlamentu získali osm procent hlasů. Jen zavržení tohoto viru pomohlo socialistům zpět do původních pozicí.

V roce 1997 virus napadl ODS a způsobil její rozštěpení. Menší část – Unii svobody – zahubil úplně, ve větší přežíval a čekal na svou příležitost. A nyní se zdá, že si dává k svačině tu část velkou, tu původní. Pozná se to podle mnoha rysů, kterými se dnešní ODS stále více podobá včerejší US.


Celý článek | Autor: Ladislav Jakl | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Proti Slovákom na Slovensku

Vydáno dne 19. 04. 2009

cenzorship Sedemdesiate výročie vzniku prvej Slovenskej republiky, prvého štátneho útvaru Slovákov po ríšach Rastislava a Svätopluka malo „neopakovateľnú“ atmosféru, pretože kruhy, ktoré nenávidia Slovákov a Slovensko do omrzenia opakovali, že spoločnosť sa vraj nedokázala vysporiadať s minulosťou, čo je ošúchaná proklamácia tradičných odporcov Slovákov, ktorí nie sú schopní akceptovať našu históriu a ani našu štátnosť. 14. marec obohatil našu spoločnosť o rad javov a slovník aj o nové pojmy. Hodno ich nezabudnúť. Podľa vládnych komentátorov pred Prezidentským palácom na Hodžovom námestí sa zoskupila asi 400 členná skupina krajnej pravice. Vládni žurnalisti buď mali halucinácie, alebo si mýlia sezónu a fazónu a videli príslušníkov KDH alebo SDKÚ.

Podľa najnovšej terminológie je treba inovovať nemálo pojmov. Neonacistami na Slovensku sú mladí ľudia, ktorí si na rozdiel od politikov a žurnalistov preštudovali slovenskú históriu, neboli komunistickými nohsledmi a disponujú vlastným overeným názorom, čo je podozrivým dôkazom ich neonacizmu! Politológovia sú geneticky prísne vyselektovaná množina osôb majúcich vždy pravdu, aj keď tomu tak nie je. Spravidla sú to bývalí lektori Večernej univerzity marxizmu – leninizmu. Iný druh politológov je neprípustný, lebo zaváňa nacionalizmom a neonacizmom. Podľa vládnej terminológie sa historici delia na pravdivých a na neonacistov. Pravdiví sú absolventi spomínanej univerzity a Moskovskej školy. Neonacistickí sú všetci tí, ktorí pochybujú o neomylnosti tzv. vedcov. Nacionalistom je Slovák, ktorý sa cíti byť Slovákom a nehanbí sa za to. Extrémistom je Slovák, ktorý si váži vlastnú históriu, ctí si výročia vlastného národa a štátu. Marxistickí komentátori, žurnalisti a aj historici doplietli pri hodnotení 14. marca 1939 niekoľko podstatných faktov. Prezident Tiso deportácie Židov zo Slovenska neprikázal, ale zakázal! Prvá Slovenská republika nevznikla na príkaz Hitlera, ale bola ustanovená riadnou parlamentnou formou...


Celý článek | Autor: Roman Hofbauer | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Kdyby se podvod provalil, celý systém by se zhroutil…

Vydáno dne 15. 04. 2009

Smrt Evropy Americký finanční systém, dnes do značné míry globalizovaný, funguje na principu Ponziho schématu. To netvrdím já, ale profesor ekonomie a práva na Universitě v Missouri William K. Black v rozhovoru se známým americkým publicistou Billem Moyersem. Black je býval regulátor, jenž se zasloužil o zmapování a řešení tzv. savings and loans krize za vlády prezidenta Reagana. O této neslavné epizodě se lze více dočíst v Blackově knize The Best Way to Rob a Bank is to Own One.

Black k současné krizi podotýká, že systém, jenž ji vygeneroval, spočívá na kolosálním podvodu, umně skrývaném vzájemně provázanou sítí politických špiček, předních bankéřů a ratingových agentur. Toxická aktiva vznikala záměrně, kryta vysokým ratingovým oceněním, přestože bylo aktérům tohoto „podnikání“ zřejmé, že jde o podvod. Vidina krátkodobých impozantních zisků jim za to stála.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Klaus, pád vlády a ruské zájmy

Vydáno dne 03. 04. 2009

Václav Klaus Za pád vlády může Václav Klaus a jeho údajné zákulisní praktiky. Šlo by nad tím mávnout rukou jako nad dalším z banálních obvinění, která jsou produktem napjatých mocenských vztahů mezi Hradem a jeho soupeři. Závažnější jsou nařčení, podle nichž Hrad tajně jedná na objednávku Ruské federace. Rusové si přejí rozvrat Evropy, a proto tajně podporují antilisabonské snahy. Jeden agent již působí (Declan Ganley), další byl odhalen (Klaus). Kolosálnější nesmysl si lze stěží představit.

Představa, že odpor k nabízené nové „kvalitě“ evropské integrace je hraním na notu ruským zájmům, představuje nepochopení problému a dezorientaci v mezinárodně-politických otázkách. Přesto je stěžejním leitmotivem mnoha českých osvícených publicistů.


Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

Uvahy

* O pádu modrozelených a svobodné pravici

Vydáno dne 02. 04. 2009

Kyvadlo Pád Topolánkovy vlády je více než týden hlavním tématem českých médií. Komentátoři rozebírají jeho jednotlivá dějství, citují výroky hlavních aktérů a s lokajskou vyplašeností se hrozí ostudy, kterou prý vzniklá situace způsobí českému předsednictví v EU. Bohužel přitom věnují jen minimum pozornosti příčinám neslavného konce modrozelené koalice a jeho skutečným mezinárodním konotacím. Podívejme se tedy na tuto věc blíže a zamysleme se nad tím, kde je třeba hledat proti podobným chorobám lék.

Především je nutno si připomenout, že osud Topolánkova kabinetu byl předurčen již podivnými okolnostmi jeho vzniku. Už v průběhu kampaně před parlamentními volbami v roce 2006 deklaroval Mirek Topolánek, jako šéf tehdy favorizované ODS, svoji ochotu ke koaliční spolupráci s Bursíkovou Stranou zelených, ačkoli tato strana byla evidentní mediální bublinou a trojským koněm tábora „pravdy a lásky“. Po nerozhodném volebním výsledku pak Topolánek ani na chvíli neuvažoval o možnosti zmobilizovat pravicové voliče a „risknout“ nové předčasné volby, které jediné tehdy mohly vést k vytvoření silné vlády, ale „upekl“ se Zelenými a Lidovci ideově nekonzistentní koalici se slabým mandátem, která ke každému vážnějšímu kroku potřebovala podporu „přeběhlíků“. (Díky pozoruhodné „loajalitě“ Zelených dokonce i při volbě prezidenta republiky). Že přitom nenaslouchal varovným výzvám pravicových aktivistů, včetně tehdejšího vedení PaS, lze pochopit, měně pochopitelné už je, že ignoroval vůli značné části členské základny ODS a za vznik krátkodeché koalice zaplatil mimořádně vysokou cenou, totiž ochotou nesplnit téměř nic z volebního programu ODS, respektive prosazovat kroky, jež jsou jeho opakem (např. ratifikaci tzv. Lisabonské smlouvy)!


Celý článek | Autor: Jan Broj | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Starý ujo a mladá teta

Vydáno dne 29. 03. 2009

smashneoliberalism Na aristotelovských dvojnohých neoperencov dnes doliehajú rôzne mučivé a bôľne udalosti. Finančná kríza, roztápajúce sa ľadovce, hydra neofašizmu, popierači kondómov a iných, umelo vyrobených, obchodných produktov, item na Slovensku, ako by toho nebolo ešte stále dosť, ešte aj prezidentské voľby. Tie sa nám zredukovali na súboj starého uja a mladej tety. Okrem tejto redukcie je tu samozrejme ešte jedna, vcelku nepodstatná, a sice, že volieb sa zúčastňuje len 40 % oprávnených voličov, čím dostáva pojem ľudovlády nový, nečakane zábavný náter. Skalným milovníkom vox populi tak nezostáva nič iné, ako veriť spolu s aristokratom ducha Štefanom Hríbom, že týto nevoliči ešte nevystúpili (ako ostatne väčšina Slovenska) zo svojej plebejskosti. Že by ich neúčasť signalizovala pohŕdanie a štítivý odstup, afekty poväčšinou prisudzované ľuďom elitárskych sklonov, to našu osvietenecko-liberálnu nobilitu nenapadne, lebo predsa dobre vedia, že elitou sú oni a nie nejaký kartofelgesicht z podhorskej dedinky. Ale dosť už o šľachte ukutej vo vyhniach jazzových festivalov v PKO, zocelenej vo valcovniach bratislavských kaviarní a zakalenej v neúprosných papierových vojnách za oslobodenie Iraku. Poďme sa pozrieť na jing a jang prezidentských volieb.

Celý článek | Autor: BSM | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Obama podal Peršanům ruku. Co s tím?

Vydáno dne 25. 03. 2009

Obama Větší diplomatické pozdvižení Barack Obama způsobit nemohl. Nabízí Íránu přátelskou ruku, obnovení vzájemných diplomatických jednání, včetně vrcholných schůzek. Hlásné neokonzervativní trouby již spustily poplašný ryk, jejich mediální následovníci (nejen v USA) publikují suverénní komentáře a hovoří o údajném potvrzení předpokladu. Vlády se chopil slabý prezident, který nebude ochoten hájit demokracii preventivním zatýkáním a leteckými údery a svobodomyslné čekají horká léta. Nic ale není pravdě vzdálenější, než představa, že s Obamou přišel do úřadu člověk, který bude revidovat dosavadní americkou zahraniční politiku nějakým zásadním posunem od intervencionismu k izolacionismu. Stále však platí, že je na obecné soudy o Obamově kurzu do jeho očekávaného projevu v dubnu, kdy NATO oslaví 60. let od svého vzniku, brzy.

Teodor Marjanovič je ve svém sloupku v Mladé frontě Dnes vzteky bez sebe a prorokuje Obamovi, že se spálí. Možná se jeho proroctví naplní, kdoví. V každém případě svým překvapivým krokem Obama udělal ve vztahu k Íránu patrně nejrozumnější věc, kterou mohl.

Írán je jedinou mocensky a vojensky významnější zemí energeticky bohatého a přitažlivého Předního východu, která se nepodřídila požadavkům Washinghtonu. Vzájemné vztahy se Spojenými státy jsou na druhé nejhorší možné úrovni. Přitom ale otevřít konflikt s Íránem je to poslední, co by Amerika dnes potřebovala. S Íránem je zkrátka nutno jednat. Prozíravější jedinci, kteří automaticky neskáčou na lep mediálním strašákům o vymazání Izraele z mapy světa (což je nadto formule, kterou Ahmadínežád nikdy nepronesl), vědí proč.


Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Revoluce byly a budou

Vydáno dne 24. 03. 2009

Ideoboj Každý vládnoucí režim někdy zkolabuje. Příčinou je vznik rozporů ve vlastnictví majetku. Vlastníci a ti, kteří majetek ovládají, ztratí schopnost udržet svoji pozici vůči majetku.

Každý vládnoucí režim se dostal k moci revolucí. Po revoluci dochází vždy k přerozdělování majetku. Majetek je přerozdělován podle loajality a projevených schopností. Poražení, jsou vždy okradeni. Poražení jsou ti, kteří byli nejvíce loajální k poraženému režimu.

Pozn.: Pokud někdo namítne, že v ČR nejvíce zbohatli někteří komunisté, musím souhlasit. Jsou to však komunisté, kteří nebyli loajální s komunistickým režimem. Jsou to lidé, kteří své soudruhy „včas“ hodili přes palubu. Takoví lidé jsou v každé revoluci.


Celý článek | Autor: Ivo Vašíček | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Šrotovné – odkládání problémů

Vydáno dne 17. 03. 2009

smashneoliberalism Němci se radují, že šrotovné zabralo. Během dvou měsíců Němci objednali 400 tisíc nových aut. Celá legrace stála 1,5 miliardy EUR.

Automobilky se „rozjely“ a problém poklesu poptávky je vyřešen, zatím. Přijmout dar 2500 EUR je jistě lákavé. Mnozí lidé, kteří si chtěli koupit nové auto v průběhu tohoto roku, nebo v příštích dvou letech, příležitosti využili.

Koupí si ti lidé ještě jedno auto v době ve které jeho nákup plánovali? Celkem logicky lze předpokládat, že již svoji poptávku s předstihem uspokojili. Jejich nákupy budou v budoucnu chybět.

Lze předpokládat, že šrotovné využijí i další nakupující a zkrátí se tím doba používání automobilů. Podmínku však je, zachování šrotovného. Vypnutí šrotovného způsobí okamžitý propad nákupu nových vozidel. Další státní rozpočty už se šrotovným budou muset počítat. Stejně tak, jako počítají i s jinými „vymoženostmi“, které se za dobu budování demokratického socialismu nahromadily. Tak nám k právu na zdravotní péči, na sociální péči, na všechny ty péče, přibude ještě právo na šrotovné.


Celý článek | Autor: Ivo Vašíček | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Sobotná sociologicko-humoristická príloha (zadarmo)

Vydáno dne 16. 03. 2009

Keltský kříž Bratislava - Sociológovi Pavlovi Haulíkovi sa v súvislosti s dnešným pochodom nacionalistov cez Bratislavu podarilo predviesť to, čoho sa nám už dlhšie v našich médiach nedostáva: kvalitnú zábavu. Dúfajme, že po jeho verbálnom extempore sa obnovenie kabaretnej zábavy, ktorá v Bratislave, na rozdiel od Viedne a Pešti, absentuje, priblížilo míľovými krokmi. Dajme však slovo sociológovi s veľkým S:

"Využívanie nevedomosti je zásadným nástrojom pravicových radikálov na získavanie mladých ľudí do svojich radov."

Aha, takže to tí pravicoví radikáli žiadajú cenzúru histórie a zákony, ktoré prikazujú zmýšľať o historických udalostiach všetkým rovnako, pod trestom odňatia slobody. A potom, že prečo sa im tak darí. Konečne to vieme. Zablokujú prístup k informáciam a potom tie nevinné dietky zvedú na cestu neprávosti.


Celý článek | Autor: BSM | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Kocábova facka rodičům

Vydáno dne 15. 03. 2009

Spravedlnost Ministr Kocáb se rozhodl utratit 10 miliónů Kč na kampaň proti tělesnému trestání dětí. Duch Džamily Stehlíkové na lidsko-právním ministerstvu tedy žije dál. Její duch však jako strašidlo obchází celou Evropou, o čemž svědčí skutečnost, že Kocábova kampaň „Stop násilí na dětech“ bude zahájena na konferenci Evropa přátelská dětem. O tom, jak je Evropa přátelská dětem, svědčí především její liberální potratové zákony, nikoli její pokrytecká propagace pedagogického pacifismu (Politika pěti P).

Nejsem horlivým zastáncem častého tělesného trestání dětí, ale z vlastní zkušenosti, té dětské i rodičovské vím, že plácnutí na zadek je mnohdy účinnější než výčitky, křik či zákazy. Považuji přitom za samozřejmé, že povaha a intenzita tělesného trest mají být takové, aby nedošlo k větší fyzické újmě dítěte. Jako trest obecně, tak i rodičovský pohlavek má mít povahu především výchovnou. Není rozumné trestat ve chvíli, kdy rodičem cloumá zlost, a dítě také musí vědět, proč je trestáno.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Berani a beránci

Vydáno dne 14. 03. 2009

SSO Hájit právo a spravedlnost je dnes úkolem stejně obtížným jako potřebným. Nejde totiž o nějaké abstraktní pojmy, ale o hodnoty, které se projevují velmi konkrétně, v politice především respektem k občanským svobodám, národním zájmům a přirozenému mravnímu řádu. Není těžké rozeznat, kterým silám české i světové politiky je takový respekt vlastní a kterým nikoli. Jednou z důležitých „bojových linií“ mezi nimi je zápas o Lisabonskou smlouvu. Současná podoba EU může jen těžko budit sympatie: hyperbyrokratický aparát, socializující ekonomické vize, chronický deficit demokracie a zejména nepřehlédnutelný vliv ultralevicové propagandy v rétorice i praxi.unijních orgánů. Přesto má představa dalšího prohlubování politické integrace vyjádřená v Lisabonské smlouvě své příznivce, ať už jde o eurofanatiky, pro něž je „Lisabon“ posvátnou krávou, nebo o naivky, kteří myslí, že revitalizovaná euroústava může pomoci i k nápravě výše popsaných negativ.

Bohužel stačí si přečíst pár stránek Lisabonské smlouvy, aby bylo člověku jasné, že jde jen o další prvek nešťastného směřování k evropskému superstátu. Superstátu, který vzdaluje moc co nejdále od občanů, přehodnocuje osvědčený koncept občanských práv, jazykovou rozmanitost Evropy považuje za problém a pochybnost o tradiční etice chápe jako závazné krédo.


Celý článek | Autor: Petr Bahník | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Tolerance je ctnost, nikoli dogma

Vydáno dne 13. 03. 2009

Zákaz vstupu! Když se objeví člověk, který má plná ústa tolerance a respektu k odlišnosti, ještě vůbec to neznamená, že skutečně tolerantní je. A co víc, někteří lidé, kteří se halí do neporušitelné aury tolerance, jsou sami ukázkovým příkladem intolerance a přesvědčení o výlučnosti vlastní pravdy. Mezi netolerantní ideologií, která ve svém programu deklaruje nerespektování jiných osob a tolerancí povýšenou na dogma, často nemusí být příliš velký rozdíl. Reakce na Queer parade 2008 to prokázaly.

Už G.K. Chesterton napsal, že „samotná tolerance je ctnost lidí, kteří již v nic nevěří“. Pro mnoho lidí se zjevně samotná tolerance stala zaklínadlem a kultem, nahrazujícím náboženství. Moderní doba sice náboženství filosoficky odmítla, ale lidská společnost se nikdy nezbavila potřeby hledat transcendentní podstatu. Jen je místo Boha dnes nezpochybnitelnou pravdou liberalismus a lidská práva. Agenti tolerance za každou cenu kritizují „iracionální předsudky“, ale sami na tom nejsou o nic lépe – jejich snaha čistit slovní zásobu od „nevhodných slov“, označování určitých názorů za předstupeň totality a vize jednolité, multikulturní společnosti – to jsou všechno obyčejné sociální konstrukty a věci, založené na modernistickém předsudku.


Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.