Dnešní datum: 18. 02. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 614 nalezených)

Uvahy

* Není míru pod olivami

Vydáno dne 30. 06. 2014

Vlastimil PodrackýPrezident Zeman by se měl omlouvat za svoje poměrně povrchní a neurčité odsouzení islamismu, protože důležitý a mocný stát jako je Saudská Arábie si to přeje. Už s Čínou jsme museli ustoupit od kritiky nedodržování lidských práv. Co se to děje? Stáváme se hadrem, o který si kdekdo otře boty?

Přece je v tom trochu rozdíl vypovídající o mnohém. Čína nechce, aby se zasahovalo do jejích vnitřních záležitostí, Arabové chtějí zasahovat do našich záležitostí – předepisovat, kdo jak bude mluvit, a pokud víme z jiných případů, i co se má psát a kreslit v novinách. V islámu je zakódováno, že je posledním a završujícím náboženstvím, nejdokonalejším a vládnoucím ostatním. Je to politické náboženství, duchovní působení se zde mísí s pravidly normálního života. Islám nehlásá likvidaci ostatních, ale jen jejich poslušnost a podřízení. Mnozí tvrdí, že islám byl vždy tolerantní. Ano, ale v rámci svých pravidel. Křesťan nebo žid může žít pod vládou islámské většiny nebo dokonce i islámské diktatury, ale musí se podřídit právu šária. To určuje jakým způsobem je tento vyznavač odlišného náboženství krácen na svých právech. Třeba jeho slovo u soudu má jen poloviční váhu, a pokud se soudí s muslimem, musí mu jiný muslim svědčit, jinak nemá šanci. Ve starých islámských státech na blízkém a středním Východě a v Turecku se to řešilo tak, že příslušníci různých náboženství žili zcela odděleně a měli svoje instituce v rámci své komunity.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Romské pohádky, nebo pohádkoví Romové?

Vydáno dne 17. 06. 2014

ČernochPřed nedávnem, při rozhovoru s mojí přítelkyní, padla řeč na romské pohádky. Moje přítelkyně pracuje jako knihovnice v jednom menším městě, tudíž má volný přístup k nejrůznějším knihám všech možných žánrů. Díky své práci se často, častěji než by jí kolikrát bylo milé, setkává i s knihami, které by běžnému člověku padly do ruky pouze omylem, které nemají žádnou komerční, literární ani duchovní hodnotu a které mohou vycházet pouze proto, že jsou z našich daní štědře sponzorovány různými ministerstvy, organizacemi, fondy a sdruženími, nejčastěji však těmi „neziskovými“. Tyto knihy jsou sponzorovány pouze z jediného důvodu, a tím je ovlivnění našeho myšlení a manipulování našimi názory požadovaným směrem, tedy k multikulturní odnárodněné společnosti, k potlačení vlastní identity a konečnému splynutí v budoucím multietnickém tyglíku. Zkrátka řečeno, dostává se i ke knihám, jimž se slušný člověk raději vyhýbá a regály, v nich jsou uskladněny, širokým obloukem obchází.

Přiznám se, že doposud mě nikdy nenapadlo, že nějaké romské pohádky knižně vyšly, takže jsem vyjádřil přání, se s nimi seznámit. Po pár dnech mi přítelkyně knížku opravdu přinesla. Jednalo se o tenkou knížku s názvem Romane paramisa – Romské pohádky od Eleny Lackové. Knížku vydalo nakladatelství Radix s.r.o. v roce 1999 a v záhlaví knížky stojí, že byla vydána z iniciativy „Hnutí spolupracujících škol R“. Vrtalo mi hlavou, co znamená to velké „R“ v názvu hnutí, proto jsem trošku pátral na internetu. Objevil jsem odkazy na řadu aktivit, které toto hnutí provozuje, různá setkání a přednášky, také řadu publikací na téma zařazení Romů do společnosti atd. Nechci se však v tomto článku věnovat činnosti onoho hnutí, které své aktivity zcela jistě nepokrývá ze soukromých finančních zdrojů nebo ze sbírek mezi svými členy. Je téměř jisté, že tyto aktivity hradíme my, vy i já, naši kamarádi a sousedé, a že je hradíme z peněz, které by správně a logicky měly patřit nám a našim dětem, proto raději přejdu zpět ke svým zážitkům a poučením, které jsem při čtení knihy získal.


Celý článek | Autor: Rudolf Polownik | Infomail | Tiskni

* Dva světy

Vydáno dne 10. 06. 2014

Smrt EvropyČasto ve svých článcích vyjadřuji nespokojenost s onou mírou svobody a demokracie, jíž se nám v našem bohužel již podsystému Evropského svazu dostává. To vůbec neznamená, že bych si nevážil toho, že si přece jenom lidé u nás až na vzácnou a dle mého nezákonnou výjimku stoupenců nacismu mohou dělat a říkat, jek je jim libo, více, než je v ostatním světě v dané chvíli zvykem. Coby člověk, který strávil značnou část svého života v době, kdy se naše země nacházela hluboko v oné části, ve které nebylo možno žít svobodně, jsem za onu změnu nevýslovně šťastný.

Tyto řádky píši proto, že bych rád upozornil na skutečnost, že hájení svobody a demokracie vůbec není zbytečné a že ona míra, jíž si vážím, není automaticky jistá do budoucna. Svět, v němž my, pro které je svoboda a s ní těsně související demokracie nejdůležitější hodnotou, je totiž prakticky neustále ohrožován různorodým světem našemu nahlížení/způsobu života nepřátelským.


Link | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Pozadí občanské války na Ukrajině

Vydáno dne 03. 06. 2014

Vlastimil PodrackýSlyšel jsem o nějakém českém televizním kanálu, který by prý pro Ukrajince vysílal „pravdu“. Je to směšné, když nedovedou pravdu říkat ani nám. Třeba když tvrdí, že Ukrajinci na východě jsou nějací hlupáci, kteří odporují vládě jen proto, že věří ruské propagandě. Ale řekněme si, proč tedy vlastně odporují?

Co živí občanskou válku?

Nejprve je zapotřebí zvážit, jaké jsou dosud důvody pro odpor separatistů na východě země, když už prezident a vláda přislíbili jazykový zákon, ruštinu jako druhý jazyk a jakousi autonomii regionů, tedy hlavní bod, kvůli kterému vlastně po uchopení moci současnou vládou se obyvatelé východu přiklonili k separatismu.

1/ Základem je nejednotná identita. Jak už bylo řečeno, je západ země díky integrálnímu nacionalismu a fenoménu „životního stylu Západu“ jiný než kolektivisticky-náboženský východ. Propaganda na obou stranách pouze jen živí tuto odlišnost, není podstatou rozdílů. Ukrajinci jsou informováni dobře, ukrajinské sdělovací prostředky mají k disposici v potřebné míře všude, nyní se spíše omezují ty ruské.

Tento problém by ovšem mohl být překonán nějakým druhem samostatnosti regionů. Přesto ještě existují další doplňující důvody, které se stávají nyní rozhodujícími:


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* V jaké formě je EU perspektivní?

Vydáno dne 13. 05. 2014

Vlastimil PodrackýPo 10-ti letech v Evropské unii si potřebujeme zodpovědět otázku, zda vůbec, nebo do jaké míry je EU perspektivní. Jaká má být její konečná podoba? Směřovat kamsi do prázdna bez konkrétní představy, řízeni nějakými eurofily, je riskantní projekt. Nepovedu zde polemiky ohledně společné měny, ani jiných ekonomických kategorií, protože tyto jsou okrajové. Důležitá je společná vůle.

EU vznikla z původního Evropského hospodářského společenství. Hospodářský charakter měl tento útvar do r. 1992, kdy Maastrichtskou smlouvou vznikl ideologický projekt EU.

Existují eurofilové (evropští ideologové), kteří tvrdí, že Brusel je totéž co Praha, že dokonce evropské zájmy jsou nad zájmy národními. Jejich vysvětlení, jako u všech ideologů, postrádá logiku, argumentuje se věcmi, které jsou právě národního charakteru: staví na pocitech ohrožení sebe samým, nebezpečím konfliktů mezi evropskými národy, nutností řešit obecné ekologické problémy a společné normy pro zjednodušení vzájemného styku. Toto všechno je však jen řešení vztahů mezi národy a předpokládá, že národy existují a svoje zájmy hájí.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Ruský postkolonialismus

Vydáno dne 15. 04. 2014

Vlastimil PodrackýRuská anexe Krymu budí oprávněné obavy a otázku, jakého druhu je tato agrese a jak daleko může jít. Mnohdy uveřejňované spekulace o komunistickém nebezpečí nebo neomezené ruské expanzi nás nutí se podívat do historie ruského kolonialismu a někdejšího bolševismu.

Ruská koloniální velmoc

Carské Rusko bylo ve své době koloniální velmocí velmi podobnou ostatním. Můžeme ji srovnat s britskou koloniální říší; rozdíl je pouze v tom, že kolonie nebyly za mořem, ale za humny. Osidlovaná území také nebyla na druhé straně oceánu (v Kanadě, USA, Austrálii), ale navazovala na ruské autochtonní území. Tak se třeba dnešní východní Ukrajina osidlovala z Ruska i z Ukrajiny poté, co Tataři a jiné většinou pastevecké národy ji opustily nebo byly pacifikovány. Totéž platí pro Krym.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Pojďme hlasovat znovu

Vydáno dne 06. 04. 2014

Věci veřejné Blížící se volby do parlamentu EU skýtají pro nás, odpůrce tohoto dnes již zcela evidentně utopicko-socialistického projektu, unikátní příležitost, ze které musejí v Bruseli vstávat europapalášům vlasy hrůzou na hlavě. Příležitost změnit tyto volby v to, co by nikdy nedopustili – nové referendum o členství nejen naší země v této svobodu a demokracii čím dále tím více potlačující organizaci.

A to je co říci, protože i v době našeho vstupu to nebylo s mírou těchto hodnot v EU nic moc. Stačí pouze vzpomenout, jak „vyváženě“ probíhala tehdy tzv. „informační kampaň před referendem o vstupu do EU“ pořádaná ministerstvem zahraničí. Vznikla bohatě dotovaná krajská struktura kanceláří EU, celou zemi obrážel jak cirkus bavič Jan Kraus s vysvětlovači pozitiv vstupu i jako vždy manipulující ČT se mohla přetrhnout a vysílala ideologickou masáž o tom, jak je EU skvělá a kterak nám v ní bude dobře personifikovanou párem Vydra a Boušková. I na zábavnou „pro euro“ show došlo, všechna čest Jankovi Ledeckému, který na ni dorazil v tričku „NE“.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Slova západním vůdcům

Vydáno dne 11. 03. 2014

Západ za poslední dvě a půl desetiletí:

- sám sebe připravil o hospodářskou převahu ve světě a většinu svých průmyslových kapacit;

- sám sebe připravil o své ozbrojené síly na zemi, na moři i ve vzduchu;

- sám sobě připravil mocnou domácí "pátou" kolonu ze všech koutů světa, Araby a černochy počínaje, přes všechny Asiaty a Rusy konče;

- sebe a značnou část světa uvrhl do morálního rozvratu;

- sám sebe přivedl na pokraj války s Rusí.

Snad by se někomu chtělo na vůdce Západu zvolat: "Konejte, zjednejte nápravu ve všech výše uvedených bodech, dokud je ještě čas!"

My však na ně voláme: "Táhněte ke všem čertům! Jedině silné ideje umí vítězit ve válkách - vy jste silné ideje antického a křesťanského dědictví a nacionalismu zaživa pohřbili, proto nyní prohrajete! A my budeme křepčit na vašich bídných rovech."


Link | Autor: Jan Maloušek | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Mediální matrix má povážlivé trhliny

Vydáno dne 09. 03. 2014

Věci veřejné Při sledování čtvrteční tiskové konference po skončení jednání špiček zemí EU v Bruseli mi až bylo líto mediálních žoldáků, kteří na základě takovéto snůšky očividného překrucování, polopravd až lží mají stvořit mediální kýč o zlém Putinovi/Rusku a mírumilovné EU, která se jenom snaží pomoci slabému , prounijní části Ukrajiny, který je nejprve týrán a nyní i vojensky ohrožen agresivitou svého východního souseda.

Nezávidím jim jejich věru těžkou práci , kdy musí přehlédnout evidentní fakta a navzdory nim stvořit fikci, jež by mohla být širokou veřejností akceptována co by reálný obraz probíhajících událostí. Která fakta mám na mysli? Následující:

1) V Mekce byrokratů se k základnímu jednání sešli nikým nevolení vůdci, jak příznačné slovo, dvou skupin, které nemají vůbec žádný mandát vzešlý z demokratického procesu, tj. neprošli vůbec žádnou formou věrohodného/ověřitelného hlasování, špičky EU a nové ukrajinské vlády a vyzvali demokraticky (na demokratičnost volby dohlíželi i mezinárodní pozorovatelé z OBSE) zvolené představitele největší země světa k tomu, aby de facto nečinně přihlížela novému drang nach osten do jejího nejtěsnějšího sousedství.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Zvítězí pravda o Ukrajině?

Vydáno dne 09. 03. 2014

Vlastimil PodrackýVladimír Putin v rozhovoru s Barakem Obamou řekl: Nové vedení v Kyjevě se dostalo k moci protiústavním státním převratem a způsobilo zcela legitimní rozhodnutí (obyvatel) ve východní, jihovýchodní a krymské oblasti Ukrajiny. Rusko nemůže ignorovat volání o pomoc v této záležitosti. Obama ovšem správně upozornil: Ruský postup na Krymu je porušením svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Obě dvě strany mají pravdu, ovšem zákon kauzality nám říká, že existuje příčina a následek. Rusko se drželo v případě revoluce Majdanu zpátky a nezasahovalo (alespoň o tom nevíme), když ovšem revoluční vláda zrušila jazykový zákon a ústavu, která zaručovala širokou autonomii regionům, je samozřejmé, že tyto východní regiony s odlišnou kulturou a ekonomickou orientací si diskriminaci nenechají líbit a budou vyhlašovat buď přímo nezávislost, nebo alespoň autonomii.

Tato situace znamená, že Ukrajina je stát v rozkladu, s vládou, kterou polovina občanů neuznává, a s armádou, která není akceschopná (jak se ukázalo na Krymu). Toho se snadno zneužívá všemi silami, které mají nějaké zájmy. Rusové testují, do jaké míry si mohou dovolit odloučit Krym od Ukrajiny (za hlasitého souhlasu většiny obyvatel této oblasti). Západ se snaží využít této nelegitimní vlády k prosazení svých zájmů (navázání dohod pro sebe výhodných). Pokud někdy vznikne demokratická vláda vzešlá ze svobodných voleb, bude mít asi velké problémy všechny tyto nelegitimní kroky anulovat a dokázat, že nemají platnost.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Lžidemokracie

Vydáno dne 29. 01. 2014

Politický systém, který nyní dominuje euroatlantické civilizaci a který považuje za svoji filozofickou základnu volby politických stran do parlamentů, nazývám LžiDemokracií. Nazývám ho tak prostě proto, že o skutečné vůli nás občanů v tomto civilizačním okruhu lže a navíc ji rozdroluje. Lidé, kteří jsou médii naprosto nesmyslně označováni za intelektuální a politické elity svých národů, ke kterým mají ve skutečnosti na míle daleko, donekonečna papouškují v nejrůznějších variacích fráze o "jediném svobodném politickém systému". Navzdory hlasité kakofonii téměř všech médií nemohou ani tato zapírat že my Češi, Italové, Rakušané, občané Velké Británie, Američané a další máme čím dál častěji pocit že o náš názor nejde. A ono o něj opravdu nejde. Politické strany se dávno staly prosperujícími firmami, které svému představenstvu dokáží zajistit velmi lukrativní živnost na celý život, navíc bez ohledu na výsledek jejich činnosti. Proto se často nemění jejich vedení ať jsou volební výsledky jakékoli, pakliže se nestane obětí vnitřních bojů o moc (příklad z našich končin "napravo" Němcová, Pospíšil a "nalevo" Sobotka, Zaorálek). Dělení na levici a pravici dávno skončilo, žádná strana vlastně už nereprezentuje svoji zájmovou skupinu. Systém nefunguje, ale ze setrvačnosti ještě běží dál.

Jak moc je LžiDemokracie obludná ukazuje při právě probíhajícím pokusu o státní převrat na Ukrajině. Ze své podstaty by měla být na straně zákonně zvoleného prezidenta a vlády. Ti nepodepsali asociační dohody s EU prostě proto že to jejich strana politicky nechce. Opozice má počkat na regulérní termín nových voleb a Stranu regionů ve "volné soutěži názorů" porazit. Janukovyč správně nepodléhá tlaku ulice a proto je... špatný. Tento paradox je pouze zdánlivý. LžiDemokracie nikdy neměla za cíl hájit zájmy nás občanů svých států. Složí jenom těm, kteří jsou po staletí v pozadí: nadnárodnímu kapitálu, zednářům a Iluminátům všeho druhu. Jde jí úplně o něco jiného: rozdrolit tradiční společenské jednotky rodinu, obec, vlast a jednotlivé společenské vrstvy i národy přivést na hranici (leckdy i za něj) vražedného šílenství. Francouzská revoluce, bolševický puč, Hitlerův příchod k moci, studená válka, Jugoslávie, Ukrajina...

Je třeba víc než kdy jindy zcela vážně hledat alternativy této obludnosti.


Link | Autor: Otakar Ševčík | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Prapodivné postupy (nejen) prvého oddělení

Vydáno dne 15. 01. 2014

Shlédl jsem jeden díl široce podporovaného a propagovaného nového seriálu České televise „Případy 1. oddělení“ a rovnou přiznávám, že nemohu litovat. Samotná podoba dílu, mohu-li si dovolit zevšeobecnění na celou řadu, je vysoko nad domácím standardem a přibližuje se k Hříšným lidem města pražského, Malému pitavalovi z velkého města či Majoru Zemanovi. Ať již hereckým obsazením, scénářem či (v neposlední řadě) dialogy a režií daleko za sebou ponechává tolik oblíbené Četnické humoresky, které se řadí do seznamu pořadů, kvůli nimž jsem všeobecně na sledování televisoru resignoval. I když, k Bodiemu s Doylem, k inspektoru Burnebymu, poručíku Colombovi či - neřku-li - k Herkuleu Poirotovi, má tahle partička stále ještě docela daleko, řekl bych, že je na docela dobré cestě. Zkrátka: na naše poměry slušná kriminálka.

Nezaujal mě ani tak příběh, mimochodem velmi dobře uvěřitelný i uchopený. Více mě zaujalo vykreslení práce policie. Obávám se, že velmi věrohodné. Nejde snad ani tak o „chlapácký humor“ a to, že detektivové v hodnostech důstojníků klejí jak dlaždiči a i jejich běžný humor je tak propletený hrubými a vulgárními výrazy, že i já, pravidelný návštěvník restauračních zařízení nevalné úrovně a pověsti, jsem se div nečervenal.

Příslušníci policie zatýkají násilníka-cyklistu, proti němuž ve skutečnosti nemají ani moc přímých důkazů, tak, že jej nic netušícího srazí s bicyklu. Pak více méně násilně vstoupí do bytu jeho družky a až v něm jaksi mimochodem ukáží soudní povolení k prohlídce. Nejpozoruhodnější ukázka policejní práce však přichází v závěru, kdy přiznání (co by důkazní materiál!!) z podezřelého nevysoké inteligence získají detektivové úskokem a sprostým psychickým vydíráním. O nějaké presumpci neviny by si mohl nechat sprostý podezřelý leda tak zdát, kdyby jej ovšem vyšetřovatelé vyspat nechali. „Výslech“ totiž probíhá v noci a vyšetřovaný násilník je k němu převlečen (na místo předveden) z postele, respektive z pryčny. A to je ještě vlastně mírnější varianta, neboť v případě, že by selhala, detektivové se zcela vážně domlouvají, že z něj důkazy „vymlátí“. Kam se hrabe alkoholem zmatený tajný policista z ruských Slavností sněženek, Svérázu národního lovu, který chce vymlátit přiznání z na mol opilého medvěda.

Vše výše uvedené bychom snad mohli pokládat za „uměleckou licenci“, kdyby nešlo o „reálné kriminalistické postupy, zločiny, které skutečně v posledních letech řešilo pražské oddělení vražd, a postavy s předobrazy v realitě“, jak přiznávají sami autoři na stránkách pořadu. A jak potvrzují zkušenosti mnohých, kdo měli tu smutnou zkušenost s Policií ČR „z druhé strany“. Inu, zdá se, že metody rady Vacátka nepatří do 21. století a do vyspělé demokratické Evropské unie, jak znějí dnešní sdělovacími prostředky oblíbená měřítka správnosti... A vlastně se ani nedivím.


Link | Autor: Jan Maloušek | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Ukrajina mezi Západem a Východem

Vydáno dne 17. 12. 2013

Vlastimil Podracký Vyjednávání ohledně přidružení Ukrajiny k EU je spojeno s mnoha problémy, které uvedu níže. Obyvatelstvo je v této věci rozděleno, pro Ukrajinu není přidružení okamžitě výhodné a sliby do budoucnosti jsou mlhavé. Evropa nemá před sebou takovou budoucnost, aby ji mohla garantovat i takovému obru jako je Ukrajina. Není tento projekt pro Evropu příliš ambiciózní? Vždyť je zapotřebí ji dostat ze zaběhnutých obchodů s Ruskem a to něco stojí. Nedivme se, že ukrajinské požadavky jsou pro EU nesplnitelné.

Nezávislý zdroj (www.svobodnenoviny.eu) k tomu píše:

„Expert má za to, že nové kolo jednání o Smlouvě (o přidružení) je výsledkem mocného nátlaku na Ukrajinu. Pod vlivem Západu může Kyjev přistoupit dokonce na nevýhodné pro obyvatelstvo podmínky přidružení, řekl doktor politických věd profesor Sergej Čerňachovskij:

Jde vlastně o prodej ukrajinské suverenity, přičemž se jim ani nepodaří uhájit důstojnou cenu, tedy, má se to konat na dost nevýhodných podmínkách.

Nátlak na ukrajinské vedení je dnes vyvíjen hlavně přes protestní akce v Kyjevě. A není divu, že nepokoje mohou vzplanout s novou silou v důsledku provokací nebo zákulisních jednání mezi západními geopolitiky a ukrajinskou opozicí, varuje odborník na Ukrajinu Bohdan Bezpalko.“


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Svoboda slova musí platit pro všechny

Vydáno dne 01. 12. 2013

Vězení Tyto řádky jsou reakcí na článek Jiřího X. Doležala „Adam B. židobijec", který vyšel ve 46. čísle tištěného reflexu přibližně před čtrnácti dny (jediné jeho originální znění se mi na síti podařilo nalézt zde: http://cechycechum.wordpress.com/2013/11/18/jxd-ma-jasno-adam-b-zidobijec-reflex/ ). Na článek jsem ihned reagoval tímto svým textem, který jsem ještě týž den, co vyšel, zaslal do redakce jinak svého celkem oblíbeného Reflexu, konkrétně na mailovou adresu zástupce šéfredaktora Marka Stoniše. Čtrnáct dní jsem čekal na jakoukoliv odezvu. Marně. Protože si myslím, že otázka svobody slova je důležité téma, kterému je dnes věnováno pramálo pozornosti, publikuji text mého dopisu redakci Reflexu na svém blogu.

Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Konec pravolevé politiky, zvítězily koblihy

Vydáno dne 30. 10. 2013

Vlastimil PodrackýUž hodně dlouho je v praxi neuskutečnitelná opravdová pravicová politika. Většina vlád se nakonec nikdy nemohla vyhranit čistě pravicově a naštěstí ani levicově. Skutečnost je totiž taková, že realizace opravdových pravicových myšlenek by znamenala takové změny, které by země neunesla. Příkladem může být zavedení tržní ekonomiky do zdravotnictví nebo silné omezení sociálních podpor. Pokus o snížení platů ve zdravotnictví a omezování státní správy skončil fiaskem. Proto též ani proklamované snížení daní a poplatků nikdy nemohla myslet žádná vláda vážně. Protože nic nového smysluplného není, vítězí zatím kuřata, párky a koblihy.

Je jasné, že teprve kuřata a párky připomněly omezeně zvoleným starým parlamentním stranám prostý národní humanismus, tedy, že je zapotřebí spolupracovat na obecném blahu nikoliv jen křečovitým prosazováním ideologií, ale spoluprací na základě zdravého rozumu. Je sice lepší nahradit nefunkční ideologie koblížky, ale ideál konzumu samozřejmě nemůže být konečným cílem.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.