Dnešní datum: 23. 06. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 623 nalezených)

Uvahy

* Expert Kopečný

Vydáno dne 21. 10. 2010

Autobus Lepší PR, než vystoupení experta ministerstva vnitra na extremismus Jiřího Kopečného v Hydeparku, si Liana Janáčková před druhým kolem senátních voleb nemohla přát ani ve snu. Může v klidu hodit za hlavu Zaorálkovy urážky i neloajalitu ódeesáků v Ostravě. Tohle socan Maštalíř nepřebije, i kdyby strana růže investovala na jeho podporu miliony.

Přitom měl expert Kopečný v mnohém pravdu. Minimálně v tom, že ukládání vyšších trestů za trestné činy s rasovým podtextem se děje na základě zákona a tresty ,,vítkovským žhářům“ nejsou v tomto směru žádným vybočením. Že je tento zákon aplikován jednostranně, pouze vůči rasově motivovaným trestným činům většiny, již není věc p. Kopečného, nýbrž tendenčních soudů, i v tom by měl býval pravdu, kdyby se nepokoušel tuto zcestnou praxi hájit způsobem ,,neznám“, ,,nejsem informován“ nebo dokonce ,,to je daleko od Prahy“. Že si podobně fundovaný ,,expert“ za svou aktivitu a orientaci v problematice zasloužil povýšení na ministerstvo, je skutečně na pováženou. Takováto vystoupení ihned evokují všemožné vtipy o pologramotných policistech, kteří jsou v nich v pozicích Záhoráků na Slovensku. Sama se pak vnucuje otázka, k čemu takovéto experty ministerstvo vnitra v době všeobecných škrtů potřebuje. Kdyby se jich zbavilo, bylo by možná na důležitější věci – žrádlo pro psy, vybavení služeben, příplatky za přesčasy.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Milé děti, máte snad něco proti orgiím?

Vydáno dne 16. 09. 2010

Zákaz vstupu! Venku se již setmělo, ale děti, účastnící se tzv. adaptačního kursu před nástupem na střední školu, čeká ještě jedna hra. Instruktor, vyžadující tykání mezi dětmi a středoškolskými pedagogy, příjemně znějícím, ztišeným hlasem vysvětluje její pravidla. Hra začíná. Kdo souhlasí se sebevraždou, postaví se na určené místo, kdo sebevraždu odmítá, postaví se na opačnou stranu. Instruktor vybírá zástupce z každé skupiny, jenž má svoje stanovisko hájit. Následuje potrat. Zatímco v případě sebevraždy či trestu smrti byly skupiny početně vyrovnanější, stoupenců potratu už je výrazně víc. Natož pak užívání antikoncepce. Poněkud však překvapí, když v otázce manželské nevěry zůstává na straně odpůrců již jen jediná studentka. A zůstává tam téměř osamocena i po zbytek „hry“. A témata, předložená instruktorem dětskému kolektivu k posouzení, začnou přestupovat hranici, věcně spojovanou s trestní odpovědností za ohrožení mravní výchovy mládeže. Děti se nyní mají vyjádřit k tomu, zda souhlasí se sledováním pornografických filmů a striptýzem. A co takový homosexuální styk? Také prima? A hra graduje dotazem, zda je dobrý skupinový sex.

Patnáctileté slečně, stojící po většinu hry proti své třídě, nejde na rozum, jak taková hra může přispět ke stmelení skupiny, stojící na prahu společných čtyř let studijního života. A proč ještě dříve, než si zapamatuje jména svých spolužáků a zjistí, jaké má kdo zájmy, musí vědět, kdo nemá problém s análním či skupinovým sexem.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Sarrazin kopl do vosího hnízda

Vydáno dne 14. 09. 2010

Sarrazin Nic nemohlo lépe ilustrovat a definitivně podtrhnout fakt, že Evropa stěží může být jednotná už jen proto, že v ní existují dva odlišné světy - obyčejní lidé a politická třída -, než odvolání člena předsednictva Bundesbank Thila Sarrazina za výroky, nad kterými evropské elity vynesly nekompromisní fatvu, zatímco valná část občanů s nimi souzní. Úspěšný berlínský senátor a mezinárodně uznávaný ekonom ztratil veškeré renomé v jednom jediném okamžiku - když se stal rasistou a antisemitou.

Proč? Celá kauza je v podstatě trapně nudná. Autor sepíše kontroverzní publikaci, kritizuje společenské přešlapy evropských států (nejčastěji multikulturalismus), pronese něco v tom smyslu, že na to Evropa doplatí, přidá pár nekorektních poznámek a pak už jen čeká, až vzájemné mediální přestřelky mezi rozhořčenými odpůrci a stoupenci zajistí reklamu a PR zdarma.


Celý článek | Autor: Ondřej Šlechta | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Na brzkou shledanou, Piráti!

Vydáno dne 13. 09. 2010

DOST 2 V pátek 10. září zveřejnila Česká pirátská strana (ČPS) prohlášení, v jehož úvodu vyzývá kandidáty za Suverenitu-blok Jany Bobošíkové, kteří jsou na společné koaliční kandidátce Změna pro Prahu 4, aby se distancovali od podpisu Manifestu D.O.S.T. Janou Bobošíkovou. Zarazilo mě již to, že jedna politická strana vyzývá členy strany jiné, navíc strany nepochybně spřátelené, aby se distancovali od jednání svého celostátního volebního lídra. Přišlo mi to přinejmenším - neobvyklé. Zdůvodnění oné výzvy však už považuji za skutečnou nehoráznost: "Iniciativa D.O.S.T., které Jana Bobošíková oficiálně vyjádřila podporu v pondělí 30. srpna, je antiliberální, xenofobní a nacionalistické uskupení, které si pohrává také s náboženským radikalismem."

Proti takovému výroku musím důrazně protestovat. Jednak jako předseda Akce D.O.S.T., jednak proto, že za Suverenitu kandiduji v Praze 11 do Senátu. A v neposlední řadě také proto, že si Jany Bobošíkové velmi vážím pro její nezlomné vlastenectví a pro její hrdost na to, že je Češka, zkrátka pro všechnu tu její setrvalou osobní statečnost, kterou dává veřejně najevo i tím, že již druhým rokem s námi úzce spolupracuje, přičemž její kurážné proslovy na našich demonstracích jsou jen viditelnou částí oné dlouhodobé spolupráce. Spolupráce, s kterou se nikdy nijak netajila, a její nedávný podpis Manifestu D.O.S.T. z listopadu 2007 tak byl jen formálním stvrzením faktického stavu. Leč pro ČPS zřejmě teprve v ten okamžik podpořila "antiliberály, xenofoby a nacionalisty, pohrávající si navíc s náboženským radikalismem".


Celý článek | Autor: Dr. Ladislav Bátora | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Díky za sudetské Němce

Vydáno dne 07. 09. 2010

Spravedlnost Za co by se Češi měli sebemrskačsky omlouvat? Kolonie jsme nikdy neměli, původní obyvatelstvo nevyvraždili, nadvládu českého bílého muže nikde po světě nepraktikovali. Aspoň že máme ty sudetské Němce.

Je to těžké. Jako příslušníci západní civilizace infikované virem politické korektnosti, mezi jehož příznaky patří ustavičného hledání chyb ve vlastní minulosti, bychom se tak rádi rituálně sebetrýznili, veřejně se omlouvali a prosili za odpuštění. Ale nemáme před kým se trýznit, komu se omlouvat, koho žádat o odpuštění. To je značně prekérní situace.

Nemáme nacistickou či fašistickou minulost, abychom se za ni museli stydět jako Němci a pokaždé se červenali, když nám někdo připomene hříchy našich dědů.

Máme sice komunistickou minulost, ale ta je příliš tabu. Ani politická korektnost ho ještě neprolomila. Ti, co za minulého režimu druhým šlapali po hřbetech, potrestáni nebyli a daří se jim i v novém režimu lépe, než těm pošlapávaným. Za nic se nestydí. Národ jako celek svou komunistickou minulost spíše omlouvá, než že by se za ni chtěl omlouvat.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Falešný lidovecký tribunál nad Cyrilem Svobodou

Vydáno dne 10. 08. 2010

Cyril Svoboda Přední osobnosti volbami rozkolísané KDU-ČSL, jmenovitě Michaela Šojdrová a Marián Hošek, vyzývají Cyrila Svobodu k vystoupení ze strany. Důvodem je Svobodovo podání stížnosti k Ústavnímu soudu ve věci sporu o závěť Marie Kaprálkové. Neutuchající úsilí C. Svobody o získání činžovního domu v Praze 6, který v případě jeho neúspěchu připadne Domovu svaté rodiny, prý značnou měrou přispělo k volebnímu debaklu strany a nyní zpochybňuje její věrohodnost před dalším volebním kláním.

Z veřejně dostupných informací se mi Svobodovo počínání také jeví jako nemravné. Ale rovněž chovám pochybnost, že je v tomto majetkovém sporu padouchem jen bývalý lidovecký předák. Dům, o který C. Svoboda původně usiloval (vila ve Fetrovské ulici) nakonec díky pozměněné závěti připadl rodině, se kterou zesnulá M. Kaprálková svá jednání s advokátem Svobodou konzultovala.

Lidovecký tribunál nad Cyrilem Svobodou však vyznívá ještě trapněji než Svobodova soudní pře samotná. Měl bych pro Hoškovo a Šojdrové stanovisko více pochopení v případě, kdyby se stejnou vehemencí kritizovali svého ještě donedávna předsedu ve věcech, v nichž pověsti i politické budoucnosti KDU-ČSL uškodil ještě více, než jak to svým jednáním činí dnes.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Tragický omyl druhého odboje?

Vydáno dne 08. 08. 2010

Masinove Jozef Gabčík a Jan Kubiš jsou vrazi. Zákeřně přepadli nic netušícího říšského protektora, který ani neměl v ruce zbraň. Kvůli jejich klukovskému kousku zahynuly tisíce Čechů.

Samozřejmě, že s touto větou nesouhlasím a nesouhlasil by s ní asi nikdo. Pokusil jsem se jen na hrdinský čin českých výsadkářů z druhé světové války důsledně aplikovat myšlenkové postupy nové generace historiků, Tomáše Zahradníčka, Petra Zídka a dalších.

Zmínění pánové zveřejnili nedávno texty, které kritizují čin Milana Paumera a bratří Mašínů. Zahradníčkův "Tragický omyl třetího odboje" (MF DNES 28. července 2010) a Zídkův "Životní omyl jedněch odbojářů" (LN, 4. srpna 2010) mají kromě téměř identického názvu společnou i míru pohrdání činem odbojové skupiny bratří Mašínů.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Anarchofýrer Ganéša

Vydáno dne 05. 08. 2010

Ganéša Antifašist –é, –ky a –čata se rozhodl -i, -y, že nás místo unavujících keců, co jsou ale víc než slova, začnou bavit. Kdo by čekal, že si revoluční mládež začne dělat jemnou intelektuální srandu z ideových argumentů svých odpůrců, zklamal by se. Legrace se zpravidla odehrává na mnohem nižších patrech lidského rozumu, takže si znepřátelené partičky navzájem posílají v první řadě videa z hospodských radovánek, kde se ožralí náckové povalují po podlaze a kde na sebe antifašisté navzájem močí. Na druhou stranu, nelze to samozřejmě šmahem odmítat, protože takové chování má i pozitivní stránky. Přibližuje velkoměsto venkovu a boří třídní rozdíly. Věřím, že si od pražské revoluční mládeže jistě nějaké pěkné myšlenky převezmou třeba venkovští pasáci prasat.

Celý článek | Autor: Milan Špinka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Lepší tmář než úchyl

Vydáno dne 01. 08. 2010

Nambla Českou veřejnost rozdělil spor o příručku sexuální výchovy, kterou se ministerstvo školství pokouší do hlav dětí vtlouci zase o trošku více levicově liberální prostopášnosti.

Ozvali se rodiče, kterým zmíněná aktivita vadí, ozvali se ti, kterým vadí, že příručka někomu vadí. Jeden z nich, sexuolog Radim Uzel, opět vystřelil stokrát omšelý jedovatý šíp, který pokrokáři vrhají na všechny své kritiky, kdykoli nemají adekvátní protiargumenty na jejich připomínky.

Ten, kdo příručku odmítá, je podle Uzla "tmář", "fanatik" a "zabedněnec". Cituji doslova.

Nepíšu příspěvek kvůli panu Uzlovi, který mne nezajímá a kterého ani nepovažuji za autoritu či osobnost, jako spíše za postmoderními sdělovacími prostředky uměle vyrobeného "experta". Jeho rady se podle mne hodí do nějakého krampolovsko-paroubkovského varieté, než aby se jimi člověk skutečně řídil.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Selhání bratří Mašínů aneb je třeba mířit do správného terče

Vydáno dne 29. 07. 2010

Milan Paumer Ne, nemám tím na mysli jejich ozbrojený odpor proti komunistickému režimu. Ten byl v principu oprávněný, jakkoli mám jednotlivé činy bratří Mašínů za mravně sporné. Tato krátká úvaha míří jinam, do současnosti. Josef i Ctirad Mašínové se rozhodli nezúčastnit se pohřbu svého parťáka z třetího odboje Milana Paumera. Důvodem jejich absence není nemoc či nedostatek finančních prostředků na zpáteční let přes Atlantik. Rozloučení se s Milanem Paumerem proběhne bez jejich přítomnosti proto, že „právní situace v zemi se dosud nezměnila“. Prý bratři nepotřebují, aby tu někdo po nich plival. A protože jde o tak vážné věci, jako je právní kontinuita s komunistickým režimem, musí jít jakákoli „sentimentalita“ stranou.

Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Bártova módní policie

Vydáno dne 29. 07. 2010

Módní policie Bývalý poslanec, kněz, senátor a hlavně velmi koloristní figurka podpalubí české společenské a politické scény Zdeněk Bárta se konečně našel. Bude fungovat jako orgán módní policie veřejného života. Už jsme o nich slyšeli. Píšou v různých bulvárech o prohřešcích celebrit v oblékání. Bárta si pro začátek našel snadný terč a to sice mne. Já se nejlépe cítím oblečený jako bezdomovec, na mně si smlsne každý módní policajt. Za komunistů mě policajti opravdoví honili s nůžkami a zakazovali mi oblíbená trika, pan Bárta v této čestné tradici bolševické buzerace hrdě pokračuje.

Postavil svůj článek kolující po internetu (Zvykáme si opět postupně na hnědou) na tom, že jsem promluvil na demonstraci hnutí D.O.S.T. oblečený v hnědém. A pokračuje, že jsem tak byl oblečen v tradičné barvě myšlenkového směru, který jsem přišel podpořit.

Bárta pak kupí hromadu dalších sprostých urážek a pomluv, když mne a iniciativu D.O.S.T. dává do souvislosti s nacisty, rasisty, xenofoby, antisemity, fašisty, neofašisty, zjevnými neonacisty, holohlavci a tak dál. Nemá jediný argument, své sprostoty neopírá o jediný doklad podobných tendencí. Stačí mu barva oblečení. Bárta nás vítá v nových omyvatelných časech, kdy nás bojůvky podobných fanatiků budou odchytávat na ulici, strhávat nám šaty a navlékat nás do schválených uniforem.

Není divu, že tento Bártův text prezentovala na svém blogu jakási paní Tydlitátová, která nedávno inspirovala iniciativu Zelená levice, vyzývající k fyzické likvidaci, k postřílení, pověšení a spálení desítek konzervativních osobností včetně mne (Na webu je seznam konzervativců určených k likvidaci). Aspoň víme, jakými podzemními vodami je napájena politicky korektní agresivita lidí jako je Bárta a Tydlitátová.

Mimochodem, to mé oblečení je černé. Obávám se ale, že ani černá by u Bártovy módní policie neprošla.


Link | Autor: Ladislav Jakl | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Promiskuita vede k šíření pohlavních chorob – to je ale objev!

Vydáno dne 28. 07. 2010

To, co je zřejmé každému rozumně uvažujícímu člověku, je snad již konečně jasné i některým papalášům z OSN. Prý čím více svůj sexuální život omezíme na menší okruh lidí, tím více se sníží nebezpečí přenosu viru HIV. Těžko lze od tohoto synkretistického nadnárodního molocha očekávat více. Dá totiž rozum, že tou nejúčinnější ochranou před pohlavními nemocemi, a nejen jimi, jsou předmanželská zdrženlivost a následná manželská věrnost. Namísto toho však všemožné agentury OSN, zpravidla z důvodu populační kontroly, po desetiletí zasypávaly Afriku a jiné chudé kouty světa tunami kondomů, zatímco počet osob nakažených AIDS spolehlivě rostl.

Kde je kořen tohoto zla? Programově moderní člověk touží po stále širším vějíři pomyslných uspokojení. Chce spát kdykoli s kýmkoli a nenést za to žádné následky. Svoboda je pro něj svobodou od zodpovědnosti. Chová se jako dobytek a přitom se dere na trůn Boží. Chce vše, jen ne kontrolu vášní mravní zákon poznávajícím a jím řídícím se rozumem.

Předpokladem zastavení tohoto sebedestrukčního procesu je předsazení povinností před práva a rozumu před vůli a žádostivost. Omezení svého sexuálního život na stav manželský. Mnohé tělesné neduhy, ty pohlavní jakbysmet, mají duchovní a mravní příčiny. A právě v těchto nemateriálních oblastech lidského života je i nezbytný počátek a předpoklad prevence i jejich úspěšné léčby. K tomu nepotřebujeme "kondomy spojených národů", a nakonec ani OSN samotnou.


Link | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Je všeobecné volební právo spravedlivé?

Vydáno dne 26. 07. 2010

pc Ústavní soud rozhodl, že lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmí být paušálně zbaveni volebního práva. Soudy mají přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjišťovat, zda konkrétní lidé rozumí významu, účelu a účinkům voleb. Ve státě, kde právo volit mají i pachatelé těžkých zločinů, má takový požadavek logiku. Proč by měli pro společnost představovat větší nebezpečí lidé s duševní poruchou než osoby s poruchou mravní?

Tato otázka nás přirozeně vede k úvaze, zda je všeobecné volební právo vhodným nástrojem k delegování moci ve státě. Je principálně správné, aby hlas každého jedince, bez ohledu na jeho intelektuální a morální kvality či jejich absenci, měl při spolurozhodování o určení nositelů politické autority stejnou váhu?

Co je spravedlivého na tom, aby ve volbách nebylo zohledněno, zda je volič člověk bezúhonný či vězení obývající recidivista? Má o politické budoucnosti společnosti stejnou měrou rozhodovat člověk, jenž je z vlastní vůle bezdětný a otec rodiny, jehož děti danou společnost uchovávají při životě?


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Agitace na fotbale

Vydáno dne 21. 07. 2010

PC Tak už onen odporný rituál, připomínající padesátá léta či povinné pětiminutovky nenávisti z Orwellova románu 1984, pronikl i k nám. Ano, mám na mysli povinné předčítání výzev proti rasismu před fotbalovými zápasy, které zahajovali mače na MS v JAR. Ačkoliv mne předzápasové blekotání Blažka docela pobavilo a představa, jak něco podobného čte distancovaný kapitán Řepka ještě víc, myslím si, že tato forma ,,boje proti rasismu“ je na fotbale nemístná.

Fotbal stejně jako jakýkoliv jiný sport by totiž měl být apolitický. Právě tuto správnou tezi vedení FIFA před začátkem nedávno skončeného šampionátu razilo a vyhrožovalo tresty těm, kdož v jeho průběhu budou na hřiště zatahovat jakékoliv politické symboly. A nejen je, sankcionováno mělo být i populární křižování se před vběhnutím na trávník a nábožensky motivované nápisy pod dresy. Nechápu tedy, co páprdy z vedení FIFA přivedlo k tomu, před začátek sportovního klání vnutili(pochybuji, že by šlo o spontánní iniciativu hráčů) podivný rituál, který ve své podstatě je dobovou variantou společné modlitby hráčů.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Lidské oběti politické korektnosti

Vydáno dne 19. 07. 2010

PC 2 Staré indiánské kultury pravidelně obnovovaly smlouvy se svými bohy prostřednictvím lidských obětí. Aby se takový májský bůžek nenaštval a své věrné nehodil přes stupňovitou terasu, patřilo se čas od času přivléct mu do chrámu nějakého toho otroka, zajatce nebo nemanželské dítě, vesele nad ním zatančit, dát si pár panáků a pak mu vyříznout srdce z těla. A bůžek byl rád, zvlášť když ještě dostal ze srdíčka kousnout a mohl se na těžký žaludek nachlemtat lidské krve.

Horší bylo, když Indiáni spoléhající se na přízeň bohů až přespříliš zjistili, že je jejich pole najednou nedokáží uživit. Přístup vládnoucí nobility byl stejně tak iracionální, jako očekávatelný: nabídli svým bohům ještě více lidských srdcí a ještě více lidské krve a když na to nestačili otroci, sáhli po vlastních poddaných. Jednostranná strava se ale snadno přejí, takže přežraní bůžkové svůj lid s lehkým pokrčením ramen nechali na holičkách a dneska se to tam jmenuje Guatemala, Honduras, Salvador a kdovíjak ještě.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.