Dnešní datum: 18. 02. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 614 nalezených)

Uvahy

* Případ Bátora aneb Soumrak české demokracie

Vydáno dne 28. 02. 2011

Můžeme si kolektivně oddychnout, České republice už nehrozí nacistický převrat. Poděkovat za to můžeme nejen premiéru Nečasovi, ale také jeho novému spojenci - KSČM. Jak on, tak komunisti totiž nikdy nepřipustí, „aby se člověk s minulostí Ladislava Bátory stal náměstkem na ministerstvu školství“. Jistě, na rozdíl od bývalých komunistů, kteří v Nečasově vládě nejen náměstkují, ale v případě Jiřího Bessera dokonce ministrují! Mějte mne třeba za blázna, ale já tvrdím, že jsme tu svědky procesu dobře známého z mašinérie totalitních režimů.

Od chvíle, kdy se provalilo, že si ministr školství Dobeš přeje za náměstka Ladislava Bátoru, neminula hodina, aby se někdo z novinářů a jimi dezinformovaných politiků nad tím „statečně“ nepohoršil. Škoda, že se mezi sebou neuradili, zda je horší být neonacistou, nebo českým nacionalistou. Přestože se tyto postoje navzájem vylučují, byl z nich Ladislav Bátora souběžně obviňován. A to především proto, že si dovolil kandidovat za Národní stranu. Bude dobré si připomenout několik skutečností. Píše se rok 2006. Národní strana byla stranou legální, jejíž zákonnost tehdy nebyla formálně zpochybňována. Jen o pár měsíců před tím, než Bátora za stranu kandidoval, jednal s předsedkyní NS Petrou Edelmannovou o možné spolupráci i předseda ODS Mirek Topolánek. Stínová ministryně školství Bohdalová (ČSSD) na adresu Bátory před několika dny veřejně prohlásila, že „proslul rasistickými výroky, kdy volal po dobrovolném přesunu Cikánů do země zaslíbené“. Tento její výrok je žalovatelný, neboť je veskrze lživý. Autorem tohoto výroku je Jiří Gaudin a pochází až z roku 2009, tedy z doby, kdy Bátora neměl s NS nic společného. Kdo si dá tu práci a seznámí se s autentickými Bátorovými názory četbou jeho článků či projevů na akcích iniciativy D.O.S.T., pak ví, že není ani rasistou, ani neonacistou. Je konzervativním národovcem, jehož kandidatura za NS, které nikdy nebyl členem a s níž po roce 2006 žádné vazby neudržoval, byla okázalou formou protestu proti zradě voličů ODS, mezi něž patřil, když tato původně pravicová strana začala vycházet vstříc myšlenkám omezení státní suverenity ve prospěch Evropské unie a ideologii politické korektnosti.

Právě z těchto myšlenkových pozic vychází i mediálně politický lynč Ladislava Bátory. Některé složky ministerstva školství se za předchozích vlád staly převodovou pákou různých levicových nátlakových skupin. Do projektů z jejich líhně tekly nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu i prostřednictvím eurofondů. A nyní hrozilo, že těmto penězovodům někdo vystaví účinnou hráz. Vypukl povyk, který znemožňoval objektivní posouzení vhodnosti Dobešova návrhu. Média určila tón, který nejvýstižněji rezonoval ve slovech moderátora ČT Jakuba Železného, když pod tlakem odpovídajícího ministra Dobeše poučoval, že „v demokratickém státě určují témata média, nikoli politici“. Je vám to dostatečně jasné, pane ministře, kdo v této hře na politickou demokracii ve skutečnosti vládne? Je nejvyšší čas, abychom v této zemi změnili kurs. A pokud k tomu nenajdeme dost sil, tak už snad bude lepší, když si ODS přestane hrát na pravici, vezme Bohdalovou a třeba i celou KSČM do vlády a zakroutí Bátorovi, mně a všem reakčním silám krkem. Ať je ten zápas o duši a statky našeho národa alespoň trochu důstojný.


Link | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Afrika a my

Vydáno dne 28. 02. 2011

Tváří v tvář vynořujícímu se problému nejasného přechodu moci v zemích severní Afriky Evropská unie opět jen dokazuje svou zoufalou impotenci. Diskuse o posílání finanční pomoci, plané žvásty o nutnosti neřešit konflikty silou, výhružky embargy či halasné odsuzování diktátorů, kteří přitom Západu často velmi dlouho a velmi užitečně pomáhali, jen podtrhuje naprostou odtrženost vůdčích evropských politiků od reality. Vrcholem idiocie jsou pak radostná volání po nastolení liberální demokracie v islámských státech.

Netvrdím, že by Evropané neměli v minulosti zkušenosti s likvidací nepřátelských kultur podobnými prostředky. Tvrdý alkohol či deky po nemocných nešťovicemi dokázaly při lámání odporu třeba na americkém kontinentu mnoho. Z tohoto pohledu by byl vývoz politického systému, jehož působení Evropa vděčí za poslední dvě stovky let za několik celoevropských válek, vyhubení mnoha desítek milionů svých nejlepších mužů, za svou slabost a neschopnost, za svůj pád z výšin civilizačního náskoku, vcelku logickým krokem. Pohled na Orient zasažený potratářstvím, antikoncepcí, poklesem porodnosti, rozvratem hodnot a neschopností hájit zděděné tradice by jistě potěšil nejednoho ke všemu odhodlaného vůdce starého Západu.

Na to však ještě nenastala doba. Nástup liberální demokracie vyžaduje po generace trvající usilovnou snahu rozvratníků, kteří se do panujícícho hodnotového systému pustí ze všech stran a postupně jej oslabí natolik, že nebude schopen odolat a podlehne nástupu nihilismu. V současné době by však každé svobodné volby skončily jen posílením islamistických skupin v jednotlivých zemích a zároveň by zřejmě byly i volbami posledními. Bin Ládin to chápe, evropští politici ne. Každý zločinec totiž nemusí být zároveň i úplný blbec.


Link | Autor: Milan Špinka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Případ Bátora. Návod, jak zničit člověka

Vydáno dne 26. 02. 2011

Adam Bartoš Ladislava Bátoru osobně znám a vím, že je to morálně rovný člověk. Vedle této, v dnešní době ne nedůležité charakterové vlastnosti, je to také člověk nadmíru sečtělý, vzdělaný a také - a to především - vlastenecky smýšlející.

Poprvé jsem se s jeho jménem setkal před několika lety v souvislosti s úctyhodným dílem "Česká revue. Můj národ a má vlast“, jakési čítanky, ve které Bátora ze zapomnění vytahuje na světlo světa české vlastenecky píšící autory 19. a 20. století - tedy více než tisícistránková záslužná práce, jaká u nás nemá obdoby. Už jen kvůli tomu by měl každý před ním smeknout.

Jak je ale možné z takového člověka vytvořit odporného ideozločince, extrémistu, neonacistu, mediálně malomocného člověka, kterého se raději ani nedotýkat? Jako někdo, kdo pracuje v médiích a něco o jejich fungování ví, nabízím krátké vysvětlení. Nebo spíše návod. Návod, jak zničit člověka.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Vlastenec Bátora a černé svědomí zrádce Nečase, který si nevzpomíná na jednání ODS s Národní stranou

Vydáno dne 25. 02. 2011

Nečas Tak nám náš „pravicový“ „premiér“ („P“ „P“), obojí opravdu ve velkých uvozovkách, kádruje kandidáta na náměstka ministra školství Josefa Dobeše, kterým je Ladislav Bátora.

„Pokud se někdo politicky angažoval s Národní stranou, jen těžko si dovedu představit, že by zastával tak vysoký post, jako je náměstek ministra. Zvláště v resortu školství a mládeže," uvedl „P“ „P“ Nečas patrně lehce připos*aný z politicky korektních a profesionálně velmi nekorektních médií.


Celý článek | Autor: Euroskeptik | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Temná zákoutí mediální popravy ministra Dobeše

Vydáno dne 24. 02. 2011

Josef Dobeš Bývali dnové, kdy nezanedbatelnou sanitární úlohu ve společnosti hrál kat. Třímal ve svých rukou nástroj, jímž mařil životy vrahů, zlodějů a vlastizrádců. Ovšem mnohdy také lidí dobrých a čestných, vlastenců a světců. I proto, navzdory jeho obecné užitečnosti, býval považován zbytkem společnosti za nečistého.

K této skupině, s níž slušný člověk nepřichází dobrovolně do styku, již delší dobu řadím jistou část obce novinářské. Také by se zdálo, že slouží spravedlnosti, zvláště když odhalují skutečnou lumpárnu v úřadech, placených z našich daní. Tito novodobí popravčí sice užívají jiný nástroj než středověcí kati, ale co do důsledků se jejich práce od sebe příliš neliší.


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Matení pojmů ohledně Moravského národa

Vydáno dne 14. 02. 2011

Vlastimil Podracký S přibližujícím se termínem sčítání lidu přesvědčují moravští separatisté obyvatele Moravy, aby si zapsali moravskou národnost. Tento pojem je ovšem konstrukt, který není nijak historicky potvrzen a vznikl v období po pádu komunismu v prostředí bezideového nihilismu, když lidé ztrácejí svoji historickou paměť a je možno jim vnutit cokoliv. Palacký napsal „Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě“. Nebyl to výraz pragocentrismu, ale vyjádření skutečnosti, která existovala a existuje. V Brně jde Česká ulice středem bývalé české čtvrti. Ti lidé se považovali národnostně za Čechy. To neznamená, že neexistuje Moravská země. Moravan je pojem regionální příslušnosti, stejně jako Bavor a Sas, z těch posledních dvou nikdo nepopře, že je Němec. Chápu ovšem, že v české přítomnosti existuje zmatení

Když nás vynikající olomoucký historik T. Tichák provázel historickou Olomoucí, přišli jsme také na místo, kde byla Česká čtvrt, kde si Češi vybudovali svůj Národní dům (ve starých análech jej Němci nazývají Český národní dům, tedy i Němci nás vnímali jako Čechy), protože většina Olomouce byla německá. Měli také české gymnázium a české školy, nikoliv moravské, přestože nikdo z nich nepopřel, že je zároveň Moravan. Česká čtvrt byla i ve Šternberku a v Šumperku. Všechna historická díla mluví o Češích. Vynikající kniha Jana Bati: Uloupené dílo, pojednávající o vzniku Baťova koncernu od samého začátku, o životě obou Baťů od dětství, vždy mluví o Češích, o českém národě na Moravě, o českém jazyce. Nikde není ani zmínka o moravském národě, pouze o moravské zemi. A to tito lidé žili ve Zlíně a v Uherském Hradišti. Takto se vyjadřují všechna historická díla.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Obtížná rozcestí muslimského světa

Vydáno dne 14. 02. 2011

Vlastimil Podracký Muslimský oblíbený mýtus, vysvětlující zaostalost muslimského světa na základě vykořisťování v koloniálním období, vyšuměl. Z tohoto mýtu odvozený vzdorovitý návrat k tradicím, zahalování žen, jejich nepouštění do škol, bití, kamenování a nepouštění do veřejného života, začalo vydávat svoje plody ve vysoké porodnosti a nedostatečné materiální zajištěnosti populace. Dnes dorůstá generace, která žije převážně v bídě, muslimský návrat jí nepomohl, a už neví „co by“.

V Evropě je to jasné. Tam muslimové mají jakousi životní úroveň, a přesto ve svobodné společnosti mohou tvrdit, že jsou vystaveni útlaku, že mají materiální status nižší než ostatní na základě diskriminace. Ale co v takovém Egyptě? Přece za to někdo může! Třeba takový Mubarak. Je tam moc dlouho a je zkorumpovaný. Určitě se vše zlepší, když se odstraní! U nás se prý také všechno zlepší, když se odstraní korupce. Prostě někdo nebo něco za to může. Lidé nikoliv. U nás třeba vůbec nemohou za to, že je mnoho důchodců a málo mladých, v Egyptě zase nemohou za to, že populace vzrostla na 84 milionů z původních 21 v r. 1950, a že se potraviny dováží do země, která byla vývozcem bavlny a cukrové třtiny.


Celý článek | Autor: Vlastimil Podracký | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Pane Hegere, zpátky už ni krok

Vydáno dne 08. 02. 2011

Hanobení hrobů "Dejte prachy, nebo chcípnete" – zhruba tak je možno parafrázovat požadavek vyhrožujících doktorů. Kdepak jsme to jenom už slyšeli? No jasně, ve filmech a ten, co to říkal, měl zpravidla zakrytou tvář. Je smutné, že se k této sortě lidí dobrovolně přiřadila část lékařů, druhdy elity národa. Jak vidno, nová doba!

Nejsem asi sám, kdo si myslí, že již ústupků vyděračům bylo dost a neškodilo by také trochu zaútočit. Jak? Třeba požádat ředitele nemocnic o jmenný seznam všech lékařů-vyděračů a tento pak zveřejnit na internetu. Nevím, jak ostatní, ale já osobně bych dobrovolně k odborníkovi s morálním profilem Engela nešel, i kdybych měl za jeho konkurentem, který ne nezpronevěřuje Hippokratově přísaze, jet třeba přes půl země. Prostě ne! Ze zásady!

Obdivuji sice trpělivost dr. Hegera, ale vše má své meze. S vyděrači se sice občas vyjednává, ale když to k ničemu nevede a nepřistoupí na nabídku rozumného smíru, pak se volají odstřelovači. Ta situace již dle mého nastala poté, co část lékařů vyděračů nereagovala na vstřícné nabídky ze strany ministerstva. Roli odstřelovačů mohou po zveřejnění jmen vyděračů převzít pacienti, kteří budou prostě ordinace vyšetřujících lékařů bojkotovat. Pak jim snad už konečně dojde, že vypustili džina z láhve, nepoděkují a odtáhnou.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Top týden mediálního oblbování

Vydáno dne 04. 02. 2011

PC Ale že se tento týden urodilo. Tolik příkladů, jak se z nás mainstreamová média snaží udělat pitomce a důkazů, jak se jim to i daří se mnohdy nedočkáme ani za násobné období. Mám sice vůbec problém vybrat ty nejkřiklavější a seřadit je dle intenzity kamufláže informací na škále oblbování – větší oblbování – největší oblbování, přesto se o to pokusím.

Do první kategorie kvůli velkému návalu pak zařazuji hned dva případy, v nichž média neoblbují primárně(voli se z nás snaží udělat nejdříve někdo jiný), přesto je jejich podíl na zkreslení reálného stavu nemalý.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Past

Vydáno dne 17. 01. 2011

Podvod! V posledních měsících jsme se několikrát zmínili o politických procesech, jež tu zůstaly většinou jako relikt po minulé vládě. Vznášená obvinění proti samolepkovým zločincům a pořadatelům koncertů jsou tak absurdní a soudci tak komunističtí, že i samotná veřejnost začala klást nepříjemné otázky. Až když se ozval nakonec i Hrad, věci se pohnuly kupředu.

Zájem Petra Hájka o případ je projevem osobní statečnosti. Okleštění svobod a zneužití soudní moci se nikdy nezastaví u jediné skupiny osob, a proto je nutné ozvat se a protestovat, ať už je šikanován kdokoli. Včetně neonacistů i pouhých „neonacistů“, které si režim jen tak připočítá, aby mu to vycházelo.

Protože existují čilé skupiny navzájem provázaných lidí, kterým se strašáci hodí. Multikulturní režim potřebuje vnitřního nepřítele, aby mohl permanentně dokazovat, že za vysoký podíl cikánů na všeobecné kriminalitě mohou bigotní fanatici, jejichž zpozdilé a tmářské rasistické přesvědčení brání snědým spoluobčanům v toužebně vzhlížené integraci. Ostatní občané by sice spíše ocenili, kdyby policie dokázala potírat drobnou zlodějnu a mafiány z Kavkazu a kdyby se jí povedlo najít nějakou tu ztracenou holčičku z Prahy, ale když to nejde jinak, lze se alespoň v televizi předvádět s příslušníky rozprášeného gangu nebezpečných hajlujících notoriků a trojlístkem záludných mládenců, co si na Facebook věší rozkladná videa. Stavební dozorci by jistě byli platnější při dozorování staveb, ale doba je zlá, kšefty v oboru nejdou, a tak se lze alespoň přisát na veřejný penězovod a čas od času se nechat kdesi u Litvínova bolestínsky natočit, jak už to někdo nevydržel s nervy a šmíráka nakopl s rozběhem do zadku.


Celý článek | Autor: Milan Špinka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Levičák vraždí. Pravičák za to může.

Vydáno dne 12. 01. 2011

Duševně vyšinutý pachatel, narkoman, nepřítel náboženství a palič praporu z hvězd a pruhů střelil za bílého dne na ulici do hlavy americkou demokratickou političku a k tomu ještě zranil či zabil spoustu dalších lidí. A za všechno samozřejmě může Tea Party, Sarah Palinová, pravicoví extremisté a vůbec nejrůznější vlastenecké, náboženské a protidrogově orientované podvratné živly.

No, na někoho se to hodit musí, to dá rozum. A ne zas až tak bílý otec za Velkou vodou potřebuje v okamžiku, kdy už není schopen vymyslet si narychlo další dostatečně originální sliby, nějakou pořádnou hůl, jíž by mohl své kritiky řezat po hlavách tak silně, až jim z nich vymlátí všechny argumenty mající jednu zásadní chybu – totiž reálný a sotva zpochybnitelný základ.

Jak ale zahnat zpátky do kožichu všechny ty vylézající vši? Jak argumentovat proti svědectví atentátníkových známých, kteří tvrdí, že jeho smýšlení bylo levicově liberální a že demokratické politiky kritizoval zleva, nespokojen s nedostatečnou hloubkou jejich ideové zanícenosti? Na pomoc jistě ráda přiběhnou levicová média. Terče z webu Palinové se přifouknou, řeči demokratů o tom, že paní Giffordsová je pro ně po tom, co s nimi odmítla hlasovat mrtvá, zase vyfouknou a nakopají narychlo pod postel. Rozjede se masivní kampaň obviňující pravici z vyvolávání štvavé atmosféry, jejímž logickým důsledkem jsou vraždy levičáků ještě většími levičáky. Drobný Obamův problém bude možná jen v tom, že noviny, na něž spoléhá, už dneska pomalu nikdo nečte a že jednotlivé tituly jeden po druhém postupně zavírají krám.

Už s ohledem na nešťastné oběti tucsonského šílení by se závěrem hodil nějaký mravní apel. Nuže, dobře, tak jste se zkrátka rozhodli, že se mezi sebou začnete zabíjet. Já vám to neschvaluji, naopak tvrdím, že je to nebetyčná pitomost a že byste toho měli nechat. Ale jestli vás nepřesvědčím, poprosím vás alespoň o jedno: vyřiďte si to potichu mezi sebou a netahejte do svých žabomyších sporů slušné lidi. Nestavte je pod palbu. Ani svých médií, ani svých masových vrahů.


Link | Autor: Milan Špinka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Odpověď ROMANU JOCHOVI

Vydáno dne 12. 01. 2011

Adam Bartoš Romane, rád přijímám Tvou nabídku na tykání, protože jsem si Tě vždy vážil a vážím jako předního českého konzervativního myslitele. Na tom nic nemění ani fakt, že mi píšeš vzkazy přes blog, když jsi mi totéž mohl říci do očí třeba v den, kdy jsme po „Hovorech na pravici“ seděli v hospodě a povídali si.

Máš pravdu. Tvou knihu jsem četl a musím uznat, že po Buchananově „Smrti západu“ byla druhou knihou, která mne velmi ovlivnila a přivedla k tématům, jež mne od té doby nepřestala zajímat. Za to Ti děkuji.

Nicméně u Tvé knihy a jejích tezí jsem nezůstal. A nevystačím si ani s pouhým černobílým viděním světa, kde demokraté hrají zlé a republikáni zase ty dobré a kde ze všech nejlepší jsou neokonzervativci. Ani – s ještě triviálnějším – rozdělením světa na hodné Američany a zlé Rusy.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Michal Semín Benu Kurasovi: Ortodoxní židé v Izraeli napadají křesťany. Zde jsou příklady

Vydáno dne 11. 01. 2011

Izrael Odpověď Michala Semína na otevřený dopis Bena Kurase:

Vážený pane Kurasi,

jsem rád, že se demonstrace proti pronásledování křesťanů zúčastníte. Stavíte se tak po bok Daniela Lapina, jehož mám tu čest osobně znát, který se jako jeden z mála rabínů zastává i jiných obětí bezpráví, než jen těch z řad židovského obyvatelstva.

Nevím, z čeho usuzujete, že odpor mnoha hinduistů či buddhistů vůči křesťanům je způsoben spíše blbostí než nenávistí. Dosti pochybuji o tom, že k systematickému a mnoho let praktikujícímu vypalování kostelů či vraždění řeholních sester a kněží v Indii stačí jako motiv pouhá blbost. Stejně tomu bude se situací v mnoha indických státech, v nichž je konverze hinduistů ke křesťanství trestným činem. A pokud jde o perzekuci křesťanů v buddhistických státech či státech s buddhistickou většinou, pak Vám k doplnění si informací doporučuji článek známého italského publicisty Sandra Magistera: http://chiesa.espresso.repubblica.it/articolo/7058?eng=y


Celý článek | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Novoroční politická agitka ČT

Vydáno dne 09. 01. 2011

Kill Jak na Nový rok, tak po celý rok, říká se. V tom případě nás v České televizi v novém roce čeká pořádná dávka havlistické propagandy. Alespoň soudě podle kýčovité politické agitky, kterou ČT odvysílala na Nový rok v hlavním vysílacím čase.

Film Ireny Pavláskové “Zemský ráj to napohled” totiž nelze nazvat jinak. S normalizací, kterou se snaží zachytit a přiblížit, má společného více, než si jeho autoři myslí.

Snímek vypráví příběh rodiny, kde se životní osudy rozvedené manželky a dvou dospívajících dcer protnou s osudem bohémského disidenta. Píše se rok 1977 a filmová postava Jana Pavla nápadně připomíná divoké mládí prvního polistopadového prezidenta. Podobností je víc než dost - od divadelnického prostředí, přes neustálé šmírování této postavy režimními agenty, její prominentní původ, estébáky sledovaný činžovní dům na nábřeží (byť ve filmu jde o druhou stranu Vltavy) až po opilecké večírky, hýření v luxusních podnicích a (naštěstí jen naznačené) sexuální orgie a manželskou nevěru.


Celý článek | Autor: Adam Bartoš | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Novodobí politruci

Vydáno dne 07. 01. 2011

PC 2 Kdo byl v době reálného socialismu na vojně, jistě si vzpomene na jednu zvláštní kategorii ,,furťáků“, zástupce velitele pro věci politické. Cílem jejich existence bylo vysvětlovat veškeré dění ve světle ideodogmat oné doby – vedoucí úloha strany, imperialističtí nepřátelé x sovětští přátelé, ideodiverze atd.. Říkalo se jim politruci a bývalo pravidlem, že se jimi stávali neschopní, jinak nepoužitelní blbci, na které v armádě tehdejší režim dosti sázel. Báli se jich nejednou i velitelé útvarů.

Ta doba je naštěstí již dávno pryč. Nejenže v armádě již nemáme žádné politruky, nemáme již pomalu ani žádné vojáky a armáda se scvrkla na pár žoldnéřů ochotných za peníze nasadit krk v těch místech planety, která leží mocným v žaludku. Nic proti, nestýská se mi po politrucích, ani po zbytečné buzeraci. Obojího se nám totiž dostává v dnešní době dle mého habaděj.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.