Dnešní datum: 23. 06. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Odkazy  


Právě vyšlo
NM50

Kontakty
Národní myšlenka

Sobotecká 7
100 00 Praha 10

e-mail: redakce@narmyslenka.cz

Cesta k článku:

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 623 nalezených)

Uvahy

* Šluknovský výběžek – oběti proti obětem

Vydáno dne 28. 08. 2011

Je až komické sledovat, jak se hlavní viníci vyhrocené situace ve Šluknovském výběžku, mediální a politické elity, snaží najít zástupný důvod pro vysvětlení nastalé mezietnické krize. Tu je jím premiérem zmiňované nebezpečí extremismu, jindy zase sestěhovávání nepřizpůsobivých z jiných částí republiky nebo nezaměstnanost. Podstatou vší téhle kamufláže není nic jiného, než snaha oddálit ještě na nějaký čas kolaps realizace ideálu, který skutečné mocenské elity již nějakou dobu protlačují jenom pomocí omezování demokracie a zužování prostoru pro občanskou svobodu.

Oním umělým stále zjevněji více a více neživotaschopným ideálem není nic menšího než sociální stát kombinovaný s vizí multikulturní společnosti.

Je stále zřejmější, že sociální, ve své podstatě však socialistický, stát tak, jak je praktikován nejen u nás, nýbrž i prakticky ve všech zemích EU, naráží na nepřekonatelné limity, dané z jedné strany strany ekonomickými zákonitostmi – nelze donekonečna žít na dluh, z druhé lidskou přirozeností – ne každý je ochoten ze své práce živit stále větší a větší počet příživníků, ohánějících se „právem“ na určitou životní úroveň bez ohledu na to, jak vysoký podíl na vytváření prostředků na uspokojování tohoto pochybného práva ten který jedinec přináší. To prostě nemůže fungovat do nekonečna. Obzvláště ne v situaci, kdy důsledky ekonomické krize dopadají na obě strany, jak donátorskou, tak stranu příjemce. A co teprve, je-li životní úroveň příjemce namnoze vyšší, než životní úroveň donátora!


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Takové potřebujeme

Vydáno dne 27. 08. 2011

Mobilni soud Tento článek mohl původně vypadat docela jinak. Po vzoru některých novinářských výtečníků a jistých věhlasných politiků bylo možno pana místopředsedu Jarolíma řádně „prokádrovat“, nastudovat historii jeho politické dráhy a pokusit se třeba zjistit i další věci, které nebývají v současné české politice nijak neobvyklé: kupříkladu zda jeho asistent nestrávil nějaký čas pobytem v nápravném zařízení nebo jestli na pana místopředsedu náhodou někdo nepodal v poslední době žalobu za zpronevěru.

Na redakční mail jsme obdrželi jeho reakci na naše prohlášení ohledně snah zrušit občanské sdružení Národní myšlenka. Pana Jarolíma si svým způsobem vážíme, neboť svou aktivitou se sám postavil do role „užitečného idiota“. Jen ať dál podává návrhy, ať se rozkřikuje v novinách, zůstane nám to milé potud, dokud se bude zvyšovat návštěvnost našeho webu a prodej námi vydaných tiskovin. Podobné lidi potřebujeme a je potěšitelné, že se vždy nějací najdou.


Celý článek | Autor: Národní myšlenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Jak ze mě novináři udělali nácka

Vydáno dne 26. 08. 2011

Vězení „Nevím, proč se náckům říká ultrapravice, když to jsou přece národní socialisti, kterým nic na světě nevadí víc, než normální kapitalismus. Nesnáším přiblblé rasistické koženohlavce, nemám rád ani hloupé lidové rasistické předsudky, zásadně nepřesílám ani ty vtipy o cikánech, které jsou v jádru pravdivé. Mezi kapelami jsou různé vypatlané makovice, které zpívají fakt nesnesitelné hovadiny. Jedny se zeleným čírem na hlavě vášnivě vykřikují proti soukromým bankám a zvoleným parlamentům, jiné vyřvávají proti negrům a žlutým. Jsou to pitomci, které by rodiče měli vytahat za ušiska.“

Víte, kdo je autorem těchto slov? Já. Ano já - člověk, ze kterého se před pár dny mediální fronta horlivě snažila udělat nacistu nebo alespoň podporovatele jejich kapel. A nejen to. Tato slova pocházejí přesně z toho textu, kvůli kterému ze mě nacistu dělají. Jde o můj téměř dva roky starý blog (22. 10. 2009) s názvem Nechte je zpívat. Nácky i pankáče. Píšu v něm totiž také zhruba to, že navzdory často nesnesitelným textům různých kapel, ať už vyjadřují nenávist k bohatým, muslimům, prezidentům, Yankeeům nebo holičům, je nemáme kriminalizovat, zatýkat a dokonce se nabourávat na jejich uzavřené akce a ty rozmetávat státní mocí. Myslím si to ne poslední dva roky, myslím si to celý život.

Ano, vůči tomuto mému postoji lze vznést mnoho námitek. Není to postoj samozřejmý. Však také nejsem zvyklý psát pouhá slohová cvičení na předem jasné a obecně přijatelné téma. Námitky dobře znám. Vím, že na počátku všeho je slovo. I na počátku odporného násilí. To nelze podceňovat. Vím, že pokud neuhlídáme hranici mezi přímým návodem k násilí a hulákáním frustrovaných pitomců, hrozí vážná rizika. Já si ale myslím, že snad ještě vážnější rizika hrozí i tehdy, pokud do muziky vpustíme trestní právo.


Celý článek | Autor: Ladislav Jakl | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Kdo je tady "nácek"?

Vydáno dne 25. 08. 2011

Ladislav Bátora Tak jsme se v nedělních otázkách Václava Moravce dozvěděli hrůzostrašnou novinku: máme na ministerstvu školství "nácka". Kdo jím je? Samozřejmě pan dr. Ladislav Bátora. A kdo to řekl? Nikdo menší než sám pan ministr financí a místopředseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek. Fuj! Nacista na ministerstvu školství! Tak to tu ještě nebylo.

Myslím, že o nacismu vím poněkud více než pan ministr Kalousek. Nejen jako historik, který napsal knížku o pronásledování Katolické církve hitlerovským režimem, ale též jako syn protinacistického odbojáře, vězněného v koncentračním táboře. Proto jsem na účelové politické žonglování tímto pojmem obzvlášť citlivý. Být na místě pana dr. Bátory, podám na ministra Kalouska okamžitě trestní oznámení, neboť je snadno doložitelné, že pan Bátora "náckem", čili nacistou nikdy nebyl a není.

Vyplývá to už z ideového a politického programu, k němuž se hlásí. Netají se svojí inklinací ke katolicismu. To se s německým nacionálním socialismem kategoricky vylučuje. Stačí jen přečíst si Rosenbergův "Mýtus 20. století" (hlavní ideologický pramen NSDAP) a Goebbelsovy či Himmlerovy výpady proti křesťanství, aby každý rozumný uznal, že katolíci představovali pro hitlerovský režim hned po Židech nepřítele číslo 2.


Celý článek | Autor: PhDr. Radomír Malý | Infomail | Tiskni

Uvahy

* TOP 09 – škodná na politické scéně České republiky

Vydáno dne 24. 08. 2011

TOP 09 Když jsem dnes slyšel reakci premiéra Nečase na rodící se návrh Drábkova ministerstva, úplně jsem oněměl. Nikoliv radostí z odmítnutí návrhu, nýbrž z toho, že dnes existuje ve vládě naší země ministr, který byť jen na vteřinu uvažoval o takové šílenosti, jakou bezpochyby je zavedení karet pro výběr sociálních dávek(v perspektivě i důchodů) u jedné(!!!!!) vybrané banky.

Tohle je ministr vlády rozpočtové zodpovědnosti a boje proti korupci? Těžko si lze představit výběrové řízení, jež by vytvářelo větší prostor pro korupci, než výběrové řízení na banku, přes kterou potečou desítky miliard korun z MPSV. Jak tohle vůbec mohlo někoho napadnout? Zajímalo by mne, zda jde o sólo nápad ministra Drábka, nebo jej konzultoval v myšlenkovém trustu TOP 09. Nevěřím totiž, že by mohl takovouto zběsilost rozpracovávat bez toho, že by vše neprobral s ekonomickým mágem strany Miroslavem Kalouskem. Pakliže nikoliv, vzniká pochybnost o fungování vnitřní komunikace strany, pakliže věc s ministrem financí probíral, máme tu důvodné podezření, že náš hlavní „šetřil“ s námi hraje pěkně vypečenou hru, když minimálně toleruje vypracovávání mechanismu krajně podezřelých forem toku státních peněz. Nezdá se mi, že si toho „nejlepší ministr financí zemí EU“ nevšiml. Není možné přehlédnout takovouto absurditu. I mně, ekonomií téměř nedotčenému, je jasné, že přece nemůže být žádný problém zasílat peníze na příjemcem zvolené účty v různých peněžních domech. Dnes takto přece bezproblémově putují všemožné platby. Proč by si tedy všichni obyvatelé ČR, pobírající sociální dávky, museli zřídit účet u jediné Drábkem vybrané banky?

Stačí však tento evidentní lapsus k označení TOP 09 za největší škodnou na naší politické scéně? Z ekonomického hlediska možná ano, já přidám však i hledisko politické.


Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Bátoriáda: z tragédie tragikomedií

Vydáno dne 23. 08. 2011

Ladislav Bátora Dění okolo osoby Ladislava Bátory začíná připomínat tragikomedii. Zpočátku šlo o „pouze“ o nové dějství vícedílné hry (snad tragédie), v níž se pravdoláskaři snaží obnažit své nepřátele z řad vlastenců a konzervativců, veřejně je zesměšnit a zcela je zbavit vlivu na věci veřejné. Fabuli ani syžet snad netřeba znovu reprodukovat. V několika posledních dnech ovšem děj graduje a získává nový rozměr. Ve hře se začínají objevovat nové postavy a proměňuje se i jejich mluva. Čeho jsme tedy vlastně svědky?

Svou stručnou analýzu (či interpretaci založenou úmyslně na aplikaci literárněvědné terminologie) započnu okamžikem, kdy Pražané mohli spatřit, jak ulicemi starobylého hlavního města naší republiky pochodují homosexuálové, kteří se podobnými akcemi snaží společnosti vnutit názor, že jejich orientace je zcela normální a přirozená. Bez ohledu na fakt, že není, má jejich počínání i další důsledky. Odhaluje, nakolik jsou novou ideologií, již v českém prostředí prosazují pravdoláskaři a jež pro nás není o nic méně nebezpečná než hrozba komunismu v době první republiky, nakaženy i ty politické strany, které by se proti ní měly jednoznačně vymezovat. Nejde o to homosexualitu jako takovou potírat, ale pouze ji odsunout tam, kam patří, tedy do soukromí. V této zemi nejsou homosexuálové diskriminováni, mohou dokonce uzavírat tzv. registrované partnerství, což již za hranicemi soukromí je. Otázkou jinou je ovšem homosexualismus, jak ideologický proud, který je v rozporu s tradicemi a kulturou naší křesťanské civilizace, pojmenoval prezident Klaus. Proti homosexualismu musejí konzervativci vystupovat; jak ukázala akce Prague Pride, domněle konzervativní strany tak nečiní, někteří dokonce této akci vyjádřili svoji podporu (zmiňme zde alespoň pražského primátora Svobodu). Jakožto konzervativní subjekt proti převzetí záštity nad akcí ze strany primátora i proti její podpoře ze strany velvyslanců protestovala například Akce D.O.S.T. v čele s předsedou Bátorou.


Celý článek | Autor: Ladislav Zemánek | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Dva červené nosy jen ti trapní nosí

Vydáno dne 23. 08. 2011

Vyjít s červeným nosem na veřejnost je výsadou v zásadě dvou skupin lidí: klaunů a opilců. Skupina těch, kterým nos omrzl v zimních zákopech v Karpatech, je již tak malá, že s ní v dalších úvahách nebudeme počítat.

Můj vztah ke klaunům je poněkud ambivalentní: V dětství při návštěvě cirku se mi klauni obvykle příliš nelíbili. Buď jsem jejich vystoupení nerozuměl, nebo mi přišlo hloupé a dětinské. Naladit se na stejnou vlnu se nám zkrátka nedařilo. Na druhé straně mám i oblíbené klauny, většinou zpoza velké louže – namátkou mohu jmenovat třeba Laurela a Hardyho či Šášu Krustyho.

K opilcům mám naproti tomu poměr spíše negativní. Ač jsou někdy rovněž vtipní jako moji oblíbenci uvedení v předchozím odstavci, a ač řada historických postav, ke kterým chovám z různých důvodů jisté sympatie, měla k alkoholu více než vřelý vztah, obecně vzato vnímám opilce spíše tak, že jsou to lidé, kteří neovládají své vášně a v očích veřejnosti tak degradují můj oblíbený toxin.

Uvedené kategorie nositelů červeného nosu se však mohou i prolínat. Klaun jistě může být opilcem, a pokud se alkoholu bude věnovat dostatečně, možná i ušetří za nosy na gumě. Zřejmě to však bude na úkor kvality jeho práce jako takové. Naproti tomu opilec se rovněž může pokoušet státi se klaunem a být při svém opojení vtipný. Na střízlivé publikum to obvykle příliš nefunguje.

Nejsmutnější možnou kombinací však podle mého soudu je, když je opilec komický, ač se naopak snaží být vážný, seriózní a v extrémních případech dokonce i zásadový. Mohou jistě nastat případy, kdy je takováto situace lidsky pochopitelná. Např. dlouholetý nezřízený milovník ohnivé vody a zároveň morálně pochybený člověk, který k alkoholu mohl získat vztah např. již při studiích chemie, může být řízením opileckého štěstí a vlastního dosud nezastřeného rozumu postaven do pozice, kdy je od něj očekáván odborný výkon, např. na poli národního hospodářství, a zároveň dodržování jistých etických norem, a on objektivně není ani jednoho schopen. Pokud se však i přesto tváří, a svým okolím je v tom i utvrzován, že je nejen odborníkem, ale snad i arbitrem morálky, stává se právě shora uvedeným smutně komickým opilcem. A dva červené nosy, které si takovými jednáním oprávněně vyslouží, na své tváři ponese až dokonce života.


Link | Autor: Jakub Kryštof | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Schwarzenbergovo virtuální šlechtictví

Vydáno dne 22. 08. 2011

Po léta budovaný mediální obraz předsedy TOP 09 se povážlivě rozpadá. Své předchozí výroky, pohybující se na hraně vulgarity a osobních urážek politických protivníků, ještě ustál. Jeho písaři, rozmístění po českém, poněkud jednorozměrném mediálním prostoru, vždy pohotově přesvědčovali pochybující o tom, že to je vlastně roztomilé, že to u něj sedne jako „prdel na hrnec.“

Proto jsem byl příjemně překvapen tím, že se ministr zahraničí do často nevybíravých útoků proti Ladislavu Bátorovi zpočátku nezapojoval. Zmýlil jsem se v něm. Jeho veřejný výrok o Bátorovi jako pomatenci a pazdeří v jisté části těla, kterým si vykoledoval shovívavou a pro média neurčenou Bátorovu reakci, není hodný šlechtice. Proč se od poddaného očekává vyšší míra slušnosti než od vrchnosti s modrou krví, je mimo mé chápání.

Ministr Dobeš se mu opakovaně za Bátorův výrok omluvil a distancoval se od něj. Na tiskové konferenci se dokonce vyznal z jistého obdivu k panu ministrovi, když pravil, že Bátorovy výroky na jeho velikosti nic neubraly a obrazně řečeno slíbil, že Bátoru pošle do nedělní školy slušného chování. A jak na to šlechtic zareagoval? „Zkuste na ministerstvo školství strčit nos a uvidíte, proč jsem to řekl. Kdyby to byl účetní na ministerstvu zemědělství, tak proti tomu nic nemám. Zrovna s těmi názory na školství, to nejde. To je jako kdybych ustanovil známého pedofila ředitelem dívčí školy.“

Pevně doufám, že ministr Dobeš pochopí, že někteří šlechtici, zvláště jsou-li řízení Miroslavem Kalouskem a jeho zájmy, chápou shovívavost jako slabost, jíž okamžitě využijí k útoku.

Nejsou mi známy všechny motivy jednání TOP 09. Patrně jsou ve hře projednávané zákony, zdaňující hazard, pokračující boj na vytlačení VV z vlády, a jistě také obava z možnosti vytvoření konkurenční, tentokrát autentické pravicové strany, zaštítěné podporou či přímou účastí Václava Klause.

Příslušník slavného franského rodu už rodový majetek získal zpět. Má k němu i odpovídající společenské postavení. Ty však ještě z člověka šlechtice nečiní. I takové je poučení ze zatím poslední vlny bátoriády.


Link | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Cejch spikleneckých teorií

Vydáno dne 22. 08. 2011

Manipulace Centra dohledu nad myšlením obyvatel, situovaná v redakcích mainstreamových médií, vymýšlejí stále další a další klasifikační cejchy pro označení nepohodlných názorů, tj. takových, které nejsou v souladu se základními ideodogmaty typu univerzální přínos multikulturalismu, humanismu a demokracie, stejnost pohlaví a ras, či v poslední době i stále silnější potřeba globální vlády. Ukázalo se totiž, že na četné kritiky již nestačí jenom klasické nálepky jako populista, extremista, fašista či neonacista, které jednoznačně definují zavrženíhodnou podstatu oběti „jedovatého plivance, jenž se stává důkazem“, ale je zapotřebí nálepkovací arzenál inovovat o pojmy, jež přímo neklasifikují provždy oponenty do nějaké zdiskreditované skupiny, ale naznačují pochybnost o jejich intelektuální úrovni, když se odvažují uvažovat o něčem, o čem se prostě v „slušné“, rozuměj politicky korektní, společnosti neuvažuje. A tak se na scéně objevuje nálepka „spiklenecká teorie“ pro mnohá témata, která se mezi lidmi objevují spontánně a stávají se konkurencí témat nastolovaných vyvolenými institucemi.

Celý článek | Autor: Miroslav Červenka | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Už i Bátora hájí Bátoru

Vydáno dne 21. 08. 2011

Karel VI. Schwarzenberg Ještě dnes ráno jsem se domníval, že k aféře, kterou kolem mého otce rozpoutali páni ministrové Schwarzenberg a Kalousek, nebudu nucen se jakkoliv vyslovovat. Nepřišlo by mi to vhodné, vždyť můj pohled může jen stěží být objektivní. Protože by však moje další mlčení mohlo být vykládáno jako nesouhlas s otcovými aktivitami, případně by snad někdo mohl nabýt dojmu, že se za tátu stydím, nemohu dále mlčet. Čerstvé vyjádření ministra Schwarzenberga, ke kterému se hned dostaneme, bylo tou opravdu poslední kapkou.

Jen pro připomenutí, jak celá kauza vznikla, a jak ji zdejší novináři rozhodně nepopíšou. Karel Schwarzenberg, ten distingovaný šlechtic, který nás mistruje ohledně „mravnosti politiky“, prohlásil o mém otci do celostátního deníku Hospodářské noviny, že se na ministerstvo hodí jak „pazdeří k určité části těla“. Srozuměno? Pro jistotu ještě jednou zopakuji, jak se pan šlechtic vyslovil do celostátního deníku: „Jako osina k prdeli.“

Později se přidal ministr Kalousek, který zase otce nazval „starým fašounem“. Kde tehdy byli strážci morálky z Práva, Mladé fronty, z Lidových novin, z České televize? Kteří žurnalisti nabrousili pera, aby mohli bránit „mravnost politiky“? Žádní. Samozřejmě se jen tetelili blahem, že zase přiletěl plivanec na Bátorovu klopu. Hlavně, že jindy nám titíž novináři dávají kázání o nechutnosti a sprostotě druhorepublikové novinařiny.


Celý článek | Autor: Alexandr Bátora | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Jak se neu(Top)it v nesmyslech

Vydáno dne 18. 08. 2011

Jak se zdá, letos se klasické okurkové sezóny v médiích nedočkáme. Osoba a působení Ladislava Bátory nedopřeje lidem z myšlenkového okruhu „pravdolásky“ chvíli klidu. Po vesměs levicových kriticích Bátorovy existence přispěli před pár dny se svou troškou do mlýna i vrcholní politici pravicové TOP 09. Těžko říci proč.

Jistě, Bátora má značně vyhraněné názory, které nemusí každému konvenovat. Je známo, že je horlivým národovcem, příznivcem prezidenta Klause, kritikem EU atd. Na druhou stranu však jako předseda sdružení D.O.S.T. hájí názory a hodnoty blízké každému politickému konzervativci, pro což by právě pravicová „Topka“ měla mít pochopení. Nemá. Její lídři mají naopak potřebu vymezovat se zrovna vůči tomuto muži a stanout argumentačně na stejných pozicích jako ultralevicoví aktivisté typu Anny Šabatové.

Na Bátorovu adresu zazněla z TOP 09 celá série ostrých výroků ( šlo o hrubozrnné urážky typu „starý fašoun“, „pomatenec“, „pazdeří v zadní části těla“ atd.). Tyto výpady přirozeně vyvolaly jeho reakci v podobě na facebooku zveřejněné věty o „chudáčkovi starém“ Schwarzenbergovi, nad kterou se nyní vedení TOP 09 pohoršuje natolik, že ji dokonce vidí jako možný důvod svého odchodu z vládní koalice. Celá tato historie působí stále více jako těžko uvěřitelná fraška. Nebo že by TOP 09 jen hledala záminku k vyvolání vládní krize? A komu by prospěla?


Link | Autor: RNDr. Jindra Fikarová | Infomail | Tiskni

Uvahy

* (Nejen) Zestárlým a zpozdilým svazákům z Mladé fronty (dnes)

Vydáno dne 18. 08. 2011

Redaktoři druhdy svazáckého plátku Mladá fronta (s názvem doplněným, snad ve snaze udržet krok s neomarxistickým duchem doby, o časové určení "dnes") J. Pokorný a A. Viktora píší o úvodníku Ladislava Bátory v našem časopisu v souvislosti s propagací českého a italského neofašismu, aniž je patrno, zda se oné propagace dopouští L. Bátora svým úvodníkem, či náš časopis jako celek. Ponechme stranou otázku, co je míneno českým neofašismem. Snad se jen oba novináři obávají pohledu do zrcadla, které jim zmíněným textem L. Bátora nastavil.

Podívejme se, co oba investigativní novináři vypátrali k největší cause, hýbající v současnosti naším děním veřejným. "Přestože Bátora je prokazatelně dlouholetým členem extremistické komunity, svoje výroky si bedlivě hlídá. Nikdy neřekl nic, za co by mohl být stíhán kvůli propagaci rasismu," píši oba zmínění pánové na první straně listu Mladé fronty pokrokového evropského lidu. Ano, pozor na nás, extrémisty, dámy a pánové! Dáváme si pozor, abychom nemohli být stíháni kvůli propagaci něčeho, co není trestné. A nejenom to. My v Národní myšlence, spolu s Ladislavem Bátorou, dokonce - na rozdíl od novinářů a politiků - ani zákony nechceme porušovat, protože se domníváme, že dodržování právních předpisů a udržování nepsaných společenských konvencí je jedním ze základů fungování společnosti, rodiny, obce, národa i správy veřejných věcí. Nečiníme tak proto, abychom nemohli být stíháni z propagace bůhvíčeho. A nebo spíše čertvíčeho.

A mimochodem, napadá mne, jak to, že jsou si pokrokoví svazáci v Mladé frontě tak jistí, že česko-italský neofašista Bátora "nic, za co by mohl být stíhán kvůli propagaci rasismu" neřekl? Odposlouchávají jej snad?


Link | Autor: Jan Maloušek | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Ministře Kalousku, odstupte!

Vydáno dne 17. 08. 2011

Kdo by si ještě před pár dny pomyslel, že osoba Ladislava Bátory způsobí vládní krizi! Záminkou k jejímu vyvolání bylo Bátorovo vyjádření na adresu Karla Schwarzenberga, jímž v rámci soukromé facebookové diskuse reagoval na ministrovo prohlášení do médií, že se Bátora na ministerstvo hodí jako pazdeří k jisté části těla. Schwarzenbergův stranický šéf Kalousek v téže době médiím vykládal, jaký je Bátora nácek a rasista. Každý, kdo se se skutečnými Bátorovými názory nezaujatě seznámil, ho z těchto ideozločinů vinit nemůže. Jako český národovec je nacismu na hony vzdálen a že není rasistou, o tom svědčí nejen mnoho jeho výroků, ale i dlouholetý odborný zájem o dějiny severoasijských národů. Když už se připomíná jeho dávná kandidatura za Národní stranu, proč se nezmiňuje jeho spolupráce s Marcelem Winterem, předsedou Česko-vietnamské společnosti v ČR v rámci kampaně před volbami do Senátu? Inu, prostě se to nehodí do obrazu, který o něm liberální a protinárodně smýšlející novináři a politici účelově vytvářejí.

Je na místě otázka, zda jsou posměšné poznámky na adresu některého z ministrů, vyřčené ve zjevné sebeobraně, oprávněným důvodem k vyhazovu státního úředníku ze zaměstnání. Pokud ano, tak by to mělo platit i opačně. Ministři Schwarzenberg s Kalouskem se urážlivě vyjadřovali o personálním řediteli MŠMT, v případě Kalouska navíc s úmyslem jej učinit vinným ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Proto by si měli vyjmout trámy z vlastních očí a poroučet se z vlády. Ona by ta vzniklá absence čím dále tím méně přesvědčivého předstírání konzervativní politiky stranou TOP 09 ve vládním táboře alespoň pročistila jejím pokrytectvím zamořený vzduch.


Link | Autor: Michal Semín | Infomail | Tiskni

Uvahy

* Levice sílí, pravice upadá

Vydáno dne 14. 08. 2011

ArcheofuturismusNedávno proběhnuvší průzkumy voličských preferencí potvrdily nepříjemný fakt – levice v České republice sílí, zatímco strany považované za pravicové nadále ztrácejí. Je sice běžné, že obliba vládnoucích stran klesá na úkor opozice, nyní se však nacházíme v situaci poněkud odlišné. Proč? A lze tento trend zvrátit? Na tyto otázky se v článku pokusím odpovědět.

Současná vláda si za cíl zvolila široké a dalekosáhlé reformy. Plán je to sice neskromný, nicméně dosud nebývalá většina ve sněmovně byla velkou nadějí. Bohužel pouze byla, dávno už totiž není. Značnou část svého potenciálu a sil koaliční strany mrhají ve vnitřních sporech, personálních půtkách a při řešení afér, jež nejenže diskreditují vládní politiku a strany, které ji prosazují, ale v konečném důsledku přispívají k oslabování demokracie jako takové. Je jistě neobyčejně obtížné ustát tlak, kterému je vláda v době hospodářské krize vystavena; chce-li prosadit nezbytná úsporná opatření, musí odolávat nelibosti velké skupiny občanů. V takovém případě je pokles popularity snad i zákonitý. Avšak úspory samy o sobě nestačí, a nejsou-li navíc prováděny co možná nejspravedlivěji a plošně, těžko dokáže vláda občany přesvědčit. Proklamované reformy jsou rovněž v nedohlednu a krom toho návrhy, s nimiž koaliční pravicové strany přicházejí, mají k pravicové politice daleko. Kam až pravice dokázala dojít, dobře ilustruje návrh ministra financí Kalouska, který chce výrazně snížit výdajové paušály živnostníkům, což vyvolalo odpor dokonce i u komunistů. Jejich předseda také odmítl návrh poslance Bárty (VV); ten spočívá ve zdanění příjmů fyzických osob s měsíčním příjmem vyšším než 90 tisíc korun rovnými třiceti procenty. K tomu přistupuje zvyšování nepřímých daní, nepříliš racionální úsporná nařízení, realizace politiky, jež skrze státní dotace podporuje velké korporace na úkor domácích živnostníků a podnikatelů, či eurofilní přístupy, které postavení České republiky v EU nezlepšují, ba naše národní zájmy přímo poškozují. Zde budiž důkazem tzv. Evropský mechanismus stability (ESM) přenášející na Evropskou radu pravomoc rozhodnout o přijetí eura bez ohledu na názor daného národního státu (což premiér Nečas popírá). Současně přináší povinnost podílet se na finanční pomoci slabým členům eurozóny; v našem případě to znamená částku 250 miliard korun, což kupříkladu odpovídá necelému měsíčnímu HDP České republiky v minulém roce!


Celý článek | Autor: Ladislav Zemánek | Infomail | Tiskni

Uvahy

* ....a bude pozdě

Vydáno dne 12. 08. 2011

Ladislav Bátora Otevřený dopis premiéru Nečasovi, ve kterém žádají hlavu doktora Bátory, podepsalo 24 senátorek a senátorů z ČSSD, KDU-ČSL i ODS. Požadavek zdůvodňují Bátorovým propojením s nacionalistickou Národní stranou. Chybí už snad jen dopis s žádostí o internacionální pomoc, protože – jak stálo zase ve zprávě Židovské obce v Praze– doktor Bátora je přímým ohrožením demokracie v naší vlasti. Tato žádost o vojenskou pomoc by patrně směřovala přímo do USA, anžto Evropská unie ještě ozbrojené složky nemá. Nebo, že by přece jen bratrské státy EU...?

To, co senátorům vadí na panu Bátorovi, je prý jeho kandidatura za extremistickou Národní stranu, jejíž extremismus ovšem nebyl nikdy oficálně orazítkován. Z tohoto hlediska je půvabné, že mezi pravdolaskavci, podepsanými pod dopisem premiérovi – i mezi těmi, kteří nepodepsali, ale brojí proti panu Bátorovi napříč našimi politickými stranami i novinářským spektrem – je jak naseto bývalých členů KSČ. Partaje, která byla jako zločinecká řádně oštemplována. Pan Bátora, naproti tomu, nikdy členem zmíněné Národní strany nebyl, navíc, její plán na odsunutí cikánů do Indie, jehož propagace a schvalování je mu podsouváno, spatřil světlo světa dávno po jeho kandidatuře.

Pan Bátora poznamenal: "Zarazila mě jejich sestava. To je samý komunista. Já od nich nečekám žádné uznání. To jsou internacionalisti, já jsem vlastenec." Předseda senátu (sic!) Milan Štěch na to reagoval tak, že prý je 20 let známo, že ve straně byl (pozor, ve straně!, nikoli v KSČ :-)) ), takže to nebude komentovat.

No vida! Stará, dobrá vesta. Ono přece u nás stačí, že se to ví, stačí si radostně sypat popel na hlavu, případně hovořit o mladistvém nerozumu a ideálech, jak to na každém kroku dělá třeba básnivý ideolog komunismu Pavel Kohout a jeho generační souputníci, a už lze zvesela a moudře žvanit o demokracii a udílet nám ostatním – té šedé zóně, která se jejich přičiněním do komunismu už narodila – lekce z etiky, demokracie a bůhví čeho ještě. Prostě lekce. Pravdolaskavci, kteří v KSČ nebyli, se s těmito mravokárci kupodivu (?) bratrsky objímají. A hlavně, všichni jsou tak mravní!


Celý článek | Autor: Dušica Zimová | Infomail | Tiskni

Web site powered by phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.