Nekonečná story zeleného Neználka

Autor: Jan Kopal <>, Téma: Z domova, Vydáno dne: 10. 03. 2009

Lejla Abbasová Myslel si někdo, že po Džamile Stehlíkové v roli ministryně pro lidská práva už žádná další rána přijít nemůže? Michal Kocáb nám dokazuje, že je možná dobrý a celkem úspěšný hudebník, ale v politice aspiruje na titul Neználka a absolutního diletanta. Jeho spor s primátorkou Chomutova nabírá na absurditě a komičnosti. Bylo-li mu nabídnuto nastěhovat se na sídlišti mezi nepřizpůsobivými občany, tak kupí a vrší jednu výmluvu za druhou.

Jednou prý nutně potřebuje zajistit Internet. Přitom žijeme v době, kdy díky mobilním operátorům a wifi připojení se Internet chytá i na rybářský prut vyvěšený z okna. A s ministerskými příjmy jistě takové připojení pro něj nebude cenově nedostupné. Podruhé tvrdí, že ztratil klíče. Já bych to viděl na zdravý rozum. Když ani tato výmluva nezabírá, přispěchá s tvrzením, že je v době předsednictví EU nepostradatelný a má plně obsazený diář. A poslední podmínkou pak je přítomnost primátorky v bytě. Nevím, jak paní primátorka, ale já bych s tímto showmanem dvojdomek mít nechtěl. Na druhou stranu se má alespoň národ čím bavit…

Připočtěme ke Kocábovi jeho exotickou mluvčí, která na potkání novinářům vykládá, že jí černoši nevoní. Kdo z nás si něco takového může dovolit veřejně vykládat? Zelené, kteří se rozhodli definitivně zlikvidovat a hluboko pod práh volitelnosti zakopat svoji už jen tak tak živořící pastraničku, nemohlo napadnout nic lepšího, než povolat právě mistra Kocába. A co nezvládne on, to dorazí vajíčkové mejdany pořádané na setkání vedení strany s rebelanty…