Richard M. Watt: The Kings Depart

Autor: Jaime <(at)>, Téma: Kultura, Vydáno dne: 28. 02. 2009

Kings Depart V češtině neexistují téměř žádné solidní publikace o Německé revoluci 1918/1919. Narazil jsem pouze na jeden text, sborník o německé levici, v jehož záhlaví se nachází jméno Gilese Dauvé (je to nevydaný text, dostupný v elektronické formě). Od Dauvého jsem přeložil vynikající esej "Když povstání umírají", takže jsem očekával podobnou úroveň, ale běda, jednotlivé příspěvky různých autorů se dosti liší ve kvalitě a zpracování. Například Kielská vzpoura námořníků je pojata schematicky a historicky nepravdivě a role sociálně-demokratického "krvavého psa" Gustava Noskeho, který byl klíčovou postavou, odpovědnou za podřízení námořníků vládě a utlumení jejich snah, je zpracována dost amatérsky. Text například "Volksmarinedivision" - paramilitární jednotku složenou z kielských námořníků, pokládá za jakousi pretoriánskou gardu revoluce, ale nezmiňuje se, že ve "Spartakistickém týdnu" v lednu 1919, kdy šlo o všechno, se námořníci sami prohlásili za "neutrální sílu" a do revolučního vření v podstatě vůbec nezasahovali.

Z tohoto a řady jiných důvodů jsem nakonec jako k doplňkovému čtení sáhl po Wattově práci, což je typicky akademický produkt, snažící se události v podstatě nehodnotit a omezit se na pečlivé shromažďování spousty faktů a detailů. Jestli z Wattovy práce prosvítá nějaká orientace, potom klasická buržoazní, liberálně demokratická, která je ale potlačena na míru takovou, že příliš neobtěžuje.

The Kings depart nese podtitul "Tragédie Německa: Versailles a Německá revoluce". Obě události jsou totiž neoddělitelně spjaty. Teprve až v téhle publikaci jsem pochopil, jakým doslova imperialistickým dokumentem byla Versailleská mírová smlouva s Německem, jakým způsobem se zejména francouzská vládnoucí třída snažila urvat co se dalo z Německa - a vytvořila tím ideální podmínky pro německou ultrapravici, které se plně propůjčila ponížená a frustrovaná důstojnická kasta. Hákové kříže se objevily poprvé na helmách "Freikorpsu Erhardt", určeného k boji proti revolučním pokusům - a vytvořeného a placeného jménem Ebertovy a Noskeho sociálně-demokratické vlády. Co se týče úvodu do problematiky Versailles a jejích následků pro Německo, je Wattova práce výborná.

Vlastní Německou revoluci text popisuje pomocí mimořádné a pečlivé faktografie, ilustruje postupnou proměnu sociální demokracie v de facto patriotickou, buržoazní a konzervativní politickou sílu, jak byla tlačena událostmi vpřed proti své vůli a jak se snažila rozbít a zadusit veškeré pokusy posunout Německou za horizont sociálně demokratické republiky, ve které moc zůstává efektivně v rukou staré vládnoucí průmyslnické třídy a junkerské velkostatkářské aristokracie.

Postavy Karla Liebknechta, Rosy Luxemburgové a dalších, kteří jsou v revolučních publikacích často adorováni jako téměř světci, bez analýzy jejich skutečných politických postojů a činů, jsou ve Wattově knize vykresleny pomocí mnoha faktů a svědectví tak, že čtenář si může na základě toho svoje "revoluční čtení" zkorigovat co do realističnosti a dobře ilustrovat.

Kniha je k dostání na Amazonu

Převzato z webu autora.