Rok Žáčkova ústavu

Autor: Jan Kopal <>, Téma: Z domova, Vydáno dne: 12. 02. 2009

Spravedlnost Ústav pro studium totalitních režimů oslavil své roční fungování. Je čas k prvnímu malému bilancování. Málokterý ústav (snad jen někdejší Bendův úřad snese srovnání) se spojil se jménem svého ředitele a personifikoval jako tento. Pavel Žáček a ÚSTR jedno jest, ať se to někomu líbí nebo nikoliv. Pro některé novináře, socialistické a komunistické (v obou případech pocházející z jednoho rudého hnízda) politiky se stal solí v jejich očích. Proto mu dávají přízvisko „kontroverzní“ a spojení se jménem jeho ředitele dávají výlučně do pejorativních konotací.

První rok života dítěte je ve znamení plenek a náchylnosti k dětským nemocem. Nevyhnul se jim ani Žáčkův ústav. Přesto je to doba naplněná usilovnou prací – za vše mluví kvalitně zpracovaný web ústavu, stohy zpřístupněných a zpracovaných archivních materiálů, desítky publikací, zorganizované konference, výstavy a pravidelné týdenní přednášky... Své čtenáře a abonenty si také našel časopis „Paměť a dějiny“.

Co se ústavu nejvíce vyčítá? Causa Kundera a informace o atentátech na komunistické pohlaváry chystané odbojovou skupinou chrabrých bratří Mašínů. V obou případech zveřejněné informace byly publikovány na základě objevených archivních materiálů. A to je součást práce historika, objevovat a nalézat nové skutečnosti, které se komentují a uvádějí do patřičných souvislostí. Diskutabilní může být jen forma a způsob medializace. Zda je na místě jednotlivá dílčí informace, nebo obsáhlou studie. Osobně s postupem ústavu souhlasím, neboť se jedná o probíhající celospolečenskou diskusi, kde je třeba operativně pracovat s aktuálními a všemi možnými dostupnými fakty.

A že časem z ústavu odcházejí někteří historici? Fluktuace zaměstnanců nemusí být notně jevem negativním. Lidé přicházejí i odcházejí, jedinci si hledají své místo v životě. Nic není neměnné a stabilní. To mohlo platit v systému umístěnek, kde státostrana bděla nad životem jedince od kolébky až do smrti.

Pavel Žáček prokázal, že je nejen schopným manažerem, ale i odborníkem znalým zásad dobrého marketingu. Tedy mužem na svém místě, kde by měl i zůstat! Jeho zavilí odpůrci toto vše nevidí a ve svém boji proti němu budou štvát i nadále. A proč? Stačí se podívat na jejich kádrový profil a rodinnou anamnézu. Hned je jasno. Logicky se nemohli se svou minulostí pod křídly zločinecké KSČ vyrovnat viníci, jichž se dotýká. Mají-li křivou hubu, zlobí se na zrcadlo, které jim je nastavováno a ukazuje jejich obnažené ledví i skutečný ksicht.