Svobodní zednáři tančí pro Obamu

Autor: Michal Semín <(at)>, Téma: Zahraničí, Vydáno dne: 10. 01. 2009

Obama Sympatie svobodného zednářství k pokrokově-liberální politice jsou všeobecně známé. Také při prohlížení internetových stránek zednářských lóží, působících v České republice, jsem opakovaně ujišťován, že svobodné zednářství vychází z myšlenek pokroku, svobody, rovnosti a bratrství. Proto nepřekvapí, když se jedna z lóží, působících v USA, rozhodla uspořádat k oslavě nástupu Baracka Obamy do prezidentského úřadu inaugurační bál. Koná se 20. ledna od 20:00 ve Stars Bistro ve Washingtonu, D. C. a pořádá jej Sedmá lóže Williama R. Singeltona.

Je také všeobecně známo, že k hnutí svobodných zednářů se v minulosti hlásil větší počet amerických prezidentů. S jejich výčtem a teritoriálním zařazením do zednářských struktur se můžete seznámit na internetové stránce, zřízené Velkou lóží Pensylvánie.

Působení svobodného zednářství v USA nebylo vždy a všemi hodnoceno pozitivně. Odpor ke svobodným zednářům, živený zvěstmi o jejich intrikách, vůli po ničím neomezené moci a fyzické likvidaci svých politických odpůrců (viz informace o tzv. Morganově aféře) vedl roku 1828 k založení Strany proti svobodnému zednářství (Anti-Masonic Party). Tato strana nikdy nedosáhla postavení srovnatelné s dvěma hlavními politickými stranami v USA, přesto za dobu své existence dokázala vítězit na státní či místní úrovni. Jejím největším stranickým úspěchem bylo zvolení svého kandidáta Josepha Ritnera guvernérem Pensylvánie (1835-38).

Tajné společnosti byly a jsou i dnes s politikou různým způsobem spřízněny. Odstupující prezident George Bush ml. sice prý členem zednářské lóže není, známá je však jeho příslušnost k poněkud obskurní a symbolikou smrti posedlé, přesto však vlivné společnosti Lebky a hnáty (Skull and Bones), rekrutující studenty University Yale z vlivných a bohatých rodin.

Svobodní zednáři se hrdě hlásí k vyvolání liberálních revolucí v Evropě i Latinské Americe 19. století, jakož i prosazení zákonů, vylučujících možnost bližší spolupráce Církve a státu, vedoucích k sekularizaci školství, veřejného života, legalizaci rozvodů a potratu. Protože v tomto duchu smýšlí a jedná většina předních amerických a evropských politiků, lze jejich působení ve veřejném životě a politice považovat za úspěšné. Jistě k tomu přispívá i skutečnost, že jejich členství je tajné a v utajení také pracují v kariérní prospěch svých členů.

Demokratická politika je možná jen tehdy, jsou-li všechny její podstatné nástroje a instituce transparentní a podřízeny veřejné kontrole. Proto je svobodné zednářství se skutečně demokratickou politikou neslučitelné. Pokud by byl demokratický stát řízen zodpovědnými politiky, nechoval by se ke svobodnému zednářství tak vstřícně. Není-li ovšem liberální demokracie jen pouhou fasádou, za kterou mají volnou ruku právě ty společnosti, jejichž složení a činnost vykazují zřejmé manko demokratičnosti…

Převzato z blogu autora