Janov 2008, bod zlomu

Autor: Miroslav Červenka <mcervenka(at)karneval.cz>, Téma: Z domova, Vydáno dne: 21. 11. 2008

I will be... Po pondělních (17.11.2008) událostech v Janově nezůstal ze zažitých stereotypů kámen na kameni. V prvé řadě se ukázalo, že již neplatí prosazované dogma mediálních manipulátorů, charakterizující nacionální aktivisty coby skupinu exotů, nemající žádnou podporu veřejnosti. Pochybnost takovýchto tvrzení již naznačily krajské a senátní volby, ve kterých zejména Dělnická strana výrazně posílila. Např. ve všech pěti volebních okrscích přímo v Janově jí dalo svůj hlas 105 občanů, tj. 9,915% zde žijících obyvatel. Dalo se tedy očekávat, že alespoň určitá část místních přijde stranu, kterou volili, na demonstraci na Mírové náměstí podpořit. Není tedy na místě překvapení médii preferovaných odborníků i ,,odborníků" z toho, kolik litvínovských a janovských obyvatel přišlo na demonstraci Dělnické strany.

Za zamyšlení spíše stojí kvalita práce prosystémových politologů, novinářů, odborníků ve službách policie či nevládních organizaci, o samozvaném ,,expertovi" na extremismus Caklovi ani nemluvě.Normální, dosud v tzv. extremistických uskupeních neangažovaní lidé, přišli podpořit puncovaně eytrémistickou až neonacistickou stranu v množství, které vzalo z problematiky extrémismu žijícím jednotlivcům i organiztacím dech. A nedosti na tom, způsob, jakým se dosud nezúčastnění místní zapojili do dění zejména v Janově, svědčí o výrazném identifikování se s postoji, které byly dosud vnímány jako nepatřičné. Přitom dalších tikajících ,,Janovů" je po celé zemi bezpočet a dá se předpokládat, že chování bílé majority uvízlé v cikánských ghettech bude postupu janovských obdobné.

Dění v Janově znovu v plné nahotě rovněž ukázalo tendenčnost a lživost nejvlivnějších médií. Vzpomeňme např. první pokusy o vykreslení demonstrace v Litvínově jako uzavřené akce zhruba stovky neonacistů. A to ve chvíli, kdy ČT měla přímo na náměstí přenosový vůz, Patrik Kaizr z Primy zde dělal, stejně jako redaktorky z Novy a největších deníků, rozhovory. Správně Tomáš Vandas hned v úvodu shromáždění způsob informování o akci v médiích zmínil, což poprávu vyvolalo bouři nevole účastníků. Manipulátorům veřejného mínění se v Litvínově očividně situace vymkla z rukou a nepomohlo ani užití nejagresivnějších forem propagandy, kdy byli všichni na demonstraci zúčastnění ocejchováni jako neonacisté. Takovýto způsob může vést nejen k tomu, že ČR poskočí v žebříčku zemí s nejvyšším počtem neonacistů vzhůru, ale i k tomu, že lidé začnou opravdové neonacisty podporovat a volit v domnění, že volí sami sebe. Realitu tohoto nebezpečí by si měli mínkotvůrci uvědomit a silně ubrat na razanci své rétoriky. Narozdíl od předsedy Vandase se domnívám(vím to, některé znám osobně), že i neonacisté v pondělí na litvínovském nám. Míru byli a stupidita oficiální propagandy, která dělala neonacisty ze všech přítomných, jim působila nezměrnou radost. Byli přece ,,mezi svými" a v nebývalém počtu.

Slunný 17. listopad v Litvínově a následná bitva v Janově však mají i další poražené. V prvé řadě politickou elitu. Nesouhlasím s pokusy vylíčit jako hlavní viníky těchto svátečních událostí komunální politiky. Co mají dělat, když jim pseudohumanistické liberální zákony téměř nic neumožňují? Přitom litvínovským radním nelze v některých ohledech upřít snahu. Právě zde zavedli ombudsmanem kritizované naturální vydávání sociálních podpor (chtějí do budoucna přejít i na čipové karty) a i zdejší tlak na to, aby místní asociály donutili k alespoň projevení snahy po získání práce, je chvályhodný. Na vině jsou zcela jasně vláda a obě parlamentní komory, připravující jalové zákony, které nejsou pro reálně dění v exponovaným místech pomůckou místní samosprávy a policie, ale spíše manuálem pro nepřizpůsobivé. Však se také žádný z politiků neodvážil v pondělí v Litvínově, natož Janově ani ukázat.

Kdo ale také na místě chyběl, byli radikálové druhdy ,,čacké" Antify. I pro ně byl tento den nepochybně ,,černým pondělím". Těžko se totiž lze pasovat do role nejaktivnějších odpůrců fašismu a nacismu, a pak na nejexponovanější akci v roce nevystrčit ani nos. ,,Revoluční statečnost" věru není českým anarchistům v případech, kdy nemají značnou početní převahu, vlastní, a tak se soustřeďují především na sprejerství, sebestředné pózy a superutajené výlepové akce.

I v souvislosti s říjnovými volbami se jako další poražení ,,litvínovského pondělí" dají označit také ostatní pronárodně orientované politické strany, jimž se dosud nepodařilo na své akce, pakliže se o nějaké pokusili, přilákat ani zlomek počtu účastníků litvínovských shromáždění Dělnické strany.

Doposud jsem se ve svém ohlédnutí za pondělními událostmi na Ústecku věnoval pouze konstatování některých důsledků, jež mohly zájemcům o danou problematiku, natožpak běžným pozorovatelům, uniknout. Nemohu si však odpustit i vlastní hodnocení, obzvláště proto, že zásadně nesouhlasím s dle mého mínění ,,chlapce od Janova" až příliš pateticky glorifikujícím článkem Milana Špinky ,,Slovo o Janovu" - viz zde: http://www.narmyslenka.cz/view.php?nazevclanku=slovo-o-janovu&cisloclanku=2008110006 . Upřímně řečeno jsem rád, že se popisovanými událostmi konečně ,,prolomily ledy" obklopující vše, co se týkalo problematického soužití s nepřizpůsobivými občany. Na druhé straně nelze nevidět, jací lidé nově vzniklé situace využívají. Dělnická strana nepokrytě vsadila na spolupráci s neonacisty. Za eufemicky řečeno neodpovídající relitě považuji tu část Vandasova projevu, ve které v reakci na mediální lži tvrdil, že na litvínovském náměstí žádní neonacisté nejsou. Teprve budoucnost ukáže, do jaké míry se ze strany DS jedná o chladný kalkul, resp. nakolik se její program a ideologie s nacistickými postuláty sjednotí. Asi se to mnohým nebude líbit, ale já pochod na Janov považuji ve srovnání s demonstrací na litvínovském náměstí za kontraproduktivní, naprosto znehodnocující dobře připravené shromáždění. Takto se věci řešit nemají a představa, že by se ,,hoši od Janova" měli na nějakém smysluplném řešení jakkoli podílet, je pro mne směšná.

K samotnému policejnímu zákroku: pakliže policisté měli(dle mého ano) podobné informace ze zákulisí jako já, tak věděli na 100%, že se nechystá žádný pokojný pochod Janovem, ale dlouhodobě připravovaný násilný střet, bez něhož by pro mnohé účast v místě ztratila minimálně z půli smysl. Logicky z titulu své existence nemohli pak policisté trpně čekat, až propukne masakr, při kterém se dali očekávat i oběti na životech. Že při podobných zákrocích dochází ze strany policajtů k excesům, je běžné. Nejzávažnějším pochybením samozřejmě je, že policie nevyzvala účastníky pochodu k rozchodu, ale ihned zaútočila. To si samozřejmě žádá důkladné prošetření ze strany inspekce, stejně jako možné použití pyrotechniky, která způsobila jednomu z účastníků pochodu vážné zranění.

Na druhé straně jinak než jako pokrytecké nelze hodnotit stesky Dělnické strany stran brutality policejního zákroku. Tato schizofrenie vynikne zvláště, přečteme-li si její vlastní program, ve kterém stojí:,,výrostci, poškozující majetek obce či vlastníka domu, různí rváči a provokatéři apod. musejí počítat s tím, že policie se s nimi při dopadení mazlit nebude a veškerá odpovědnost proto padá na ně". Rovněž tak je těžko pochopitelné, jak některým lidem, spjatým s nacionalistickou scénou vadí současný tvrdý postup policie, když obdobný proti účastníkům ,,czechteku" podporovali. Osobně oba zákroky podporuji. Nedomnívám se totiž, že nejlepším lékem na neduhy českých ghett je agresivita, či postupy, vycházející z nacistických rasových teorií, nýbrž tvrdé uplatnění realitě odpovídajících zákonů vůči všem narušitelům poklidného života obyvatel, ať již mají holou hlavu nebo snědší pleť. Jsem přesvědčen, že takovéhoto stavu lze dosáhnout jedině návratem ke kořenům opravdové demokracie a svobody. Právě výročí 17.11.1938 (díky Ondrovi Šlechtovi za výborný článek k tomuto tématu) je tím pravým dnem si to uvědomit.

Co dál? Obávám se, že snadné řešení není po ruce. Míč je ale jednoznačně na straně státních institucí. Ty se musí pokusit o nemožné, co nejrychleji změnit legislativu a na jejím základě začít uvádět do praxe taková opatření, která budou z jedné strany podporovat zákonů dbalé poctivé a pracovité lidi, a z druhé strany znesnadní pohodlný život parazitů a flákačů, tedy pravý opak přístupu, který byl až dosud pro veškeré konání státní správy v dané oblasti charaktiristický. K účasti na tvorbě těchto přelomových dokumentů by pak měli být přizváni všichni, kdož o to projeví zájem, tedy i zástupci dosavadním systémem nejvíce postižených skupin obyvatelstva - majoritní bílé většiny v ghettech.