Karel Horký, Cyril Bouda a „Neznámý vojín“

Autor: Jan Kašpar <(at)>, Téma: Dokumenty doby, Vydáno dne: 12. 08. 2007

Gajdův případ Krátkou glosu nazvanou Také Neznámý vojín otiskl národně demokraticky orientovaný žurnalista Karel Horký (1879-1965) 6. května 1927 v 1. čísle prvního ročníku nově založeného týdeníku „Fronta“, který redigoval. Dosti pozoruhodné je, že doprovodnou ilustraci vytvořil tehdy šestadvacetiletý Cyril Bouda (1901-1984), později slavný malíř, grafik a ilustrátor, s jehož jménem se ovšem setkáváme při zcela jiných souvislostech, než je legionářská problematika či prvorepublikové politické aktivity českých nacionalistů.

Text i obrázek, které jistě ne náhodou navazují na článek plukovníka Rudolfa Medka (1890-1940) K situaci v legionářstvu, se týká známé „aféry“ generála Radoly Gajdy (1892-1948), která dobou ještě doznívala. Vykonstruované obvinění Gajdy a následné události zde snad netřeba podrobněji rozebírat; jen pro doplnění lze učinit stručnou poznámku týkající se „Patejdlova ‚Přerodu‘“, o němž se Horký zmiňuje.

„Přerod“, původně týdeník, posléze měsíčník, představoval vedle týdeníku „Legionářský směr“, deníku „Československá samostatnost“ a pozdějšího „Národního osvobození“ (s přílohou „Legionářský týden“) tiskový orgán Československé obce legionářské. Josef Patejdl (1878-1940), právník a posléze politik, působil během první světové války v ruských legiích a v roce 1918 byl místopředsedou Odbočky Československé národní rady. Po návratu do Československa krátce zastával úřad místostarosty v Plzni a roku 1921 založil Československou obec legionářskou. Během celého období první republiky byl jejím předsedou. Také se politicky angažoval, stal se poslancem za národně socialistickou stranu. Patejdl byl výrazně levicového smýšlení, které osvědčil i po mnichovckých událostech, kdy se dostal do sporu s vedením národních socialistů, ze strany vystoupil a přešel do Národní strany práce, která sdružovala většinou bývalé komunisty a do svého zániku v březnu 1939 fungovala v podstatě jako náhražka tehdy již zakázané komunistické strany. Josefa Patejdla jako známého prvorepublikového politika nacistická policie zatkla a následně internovala v koncentračním táboře Dachau, kde brzy zahynul. Historie se někdy ubírá podivnými cestami…