Některé postřehy z voleb do zastupitelstev obcí a měst v roce 2006

Autor: Miroslav Červenka <mcervenka(at)karneval.cz>, Téma: Z domova, Vydáno dne: 26. 10. 2006

znak Právě skončené volby do zastupitelstev obcí a měst(záměrně nezmiňuji volby do jedné třetiny senátu, neboť ty z důvodu absence národoveckých kandidátů nejsou předmětem tohoto zamyšlení) znovu ukázaly rub i líc současných snah určité části k nacionalismu se hlásících aktivistů prosadit se v demokratické politické soutěži. Nejsem si jist, zda lze za největší přínos proběhlých voleb považovat zisk zastupitelských míst v několika městech a obcích. Spíše se kloním k názoru, že daleko významnějším a povzbudivějším zjištěním vyplývajícím z nich je utvrzení se v přesvědčení, že stále ještě žijí v naší zemi lidé, kterým nejen není po chuti současný stav správy věcí veřejných. Je potěšující zjištění, že kromě v národoveckém hnutí se již delší čas angažujících aktivistů existuje mnoho dalších lidí, kteří dosud nepodlehli módni apatii a honbě za mamonem a kteří jsou si vědomi, že v zájmu svém i svých potomků je nutno se aktivně vzepřít novému světovému řádu usilujícímu se vší rozhodností o rozvrat systému tradičních hodnot, zosobněnému klasickou rodinou, křesťanským pojetím morálky a vlastenectvím. Nově nabytá zkušenost nám ukazuje, jak široké má naše ideová a politická koncepce perspektivy. Budu-li vycházet z vlastní zkušenosti, stačí pouze zmínit změnu stavu v průběhu posledních let. Před dvěma lety jsme měli problém sehnat 7 lidí na kandidátku do krajských voleb, dnes pouze na okrese Děčín za nás kandiduje 45 občanů, přičemž se nám v průběhu kampaně hlásili další a další. Přitom nejde pouze o nějaké deklarativní přihlášení se, ale i o ochotu něco pro zdar věci obětovat.

Dalším pozitivem právě skončených voleb je nepochybně percentuální zisk ve srovnání s režimem protěžovanými subjekty. Dalo se předpokládat, že kdysi tak "nadějnou" a na jaře tohoto roku ještě i vládní Unii svobody porazí národovecky orientované subjekty hladce, ale na mnoha místech se nám povedlo ve volebním klání pokořit i kandidáty současných parlamentních stran a volební subjekty servírované dnes a denně ve zpravodajství mainstreamových médií. Typickým příkladem budiž blamáž uskupení Politika 21 ve volbách v Praze, kde získala navzdory zřejmé podpoře médií pouhých 0,01%. Zajímavé by bylo v České televizi zjistit, na základě kterého předvolebního průzkumu umístila jeden ze svých štábů do volebního štábu právě této strany. Předpokládám, že to byl průzkum podobného druhu jako ten, podle kterého je nyní Vlasta Parkanová nejpopulárnější političkou, tedy průzkum nikoli zjišťující stav, ale průzkum, jehož cílem je ovlivnění stavu.

Ne vždy však bylo vše, co se týče národoveckých volebních aktivit důvodem k uspokojení. Typickým příkladem budiž stav webových prezentací. Ani na jedné ještě týden před samotnými volbami nebyly prezentovány kandidátky a programy. Z návštěvy webů Dělnické strany(DS), Národního sjednocení(Nsj), Národní strany(NS) a hnutí Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě(PaS) 5-7 dní před volbami mohl člověk až získat dojem, že snad ani žádné volby nejsou. DS "zastavovala černé násilníky" a kritizovala "senátorské vyžírky", Nsj se o své jediné kandidátce v Brně nezmiňovala vůbec, u NS nejvýmluvněji působí fakt, že v sekci "volby" odkaz na ony právě nejaktuálnější vůbec neměla a pro vedení PaSu bylo zřejmě důležitější zveřejnění návrhu jazykového zákona. V lepším případě pouhá strohá oznámení, kde všude strany kandidují, nic bližšího, žádné kontakty, žádné články. Jaký to nebetečný rozdíl oproti situaci před parlamentními volbami. Obávám se, že jedním z hlavních závěrů plynoucích ze zkušeností z právě skončených voleb je poznání nutnosti do budoucna radikálním způsobem změnit přístup vedení národovecky orientovaných stran ke komunálním volbám, neboť ten právě ukázaný lze přinejlepším označit jako vlažný. Jasným dokladem napsaného budiž absence mnoha leadrů národoveckých uskupení v parlamentních volbách v nynějších volbách do zastupitelstev. Za všechny jmenujme p.Bahníka, Kučeru či Vandase či p. Edelmannovou. Nechci se nikoho dotknout, ale jakoby z tohoto přístupu byla cítit přezíravost ke komunálním volbám a podcenění jejich významu. Nyní podrobněji k výsledkům jednotlivých stran.

Největším úspěchem kandidatury DS v jednotlivých obcích je nepochybně zisk dvou mandátů v obci Rokytnice v Orlických horách. Zisk jednoho mandátu v obci Výsluní je samozřejmě rovněž potěšitelný, je však zkalen skutečností, že v minulém volebním období zde obdobná kandidátka pod hlavičkou RMS získala mandáty dva a měla zde dokonce i starostku. Ocenit lze i překročení 1% v Chomutově a Jirkově. Rozpaky však vyvolává prezentování dalších výsledků na stránkách DS. U města Vysoké Mýto je chybně uváděn zisk 2,15%. To je však pouze zisk na základě přepočteného % platných hlasů, tedy jakéhosi co by, kdyby. Podobně zavádějící informace(ve své podstatě výsledky přikrášlující) zveřejnil i server Altermédia. Skutečný zisk zde byl pouhých 0,41%. Daleko více zarážející je ale prezentování zisku 3,86% hlasů ve Spáleném Poříčí jako zisku DS. Ta zde totiž nekandidovala, 3,86% hlasů získal subjekt pod názvem "NESTRANÍCI(!) - KOALICE", v jehož čele sice stál člen DS Václav Prokůpek, ale název kandidujícího subjektu evidentně neměl s DS nic společného.

Zisk kandidatury Nsj v Brně(0,10%) pouze potvrdil, že se mocným nepřátelům národního konzervativismu podařilo vytvořit u obyvatel velkých měst averzi na jakékoliv užití slova "národní" v názvu kandidujícího uskupení. Ačkoliv zisk 6707 hlasů nezní špatně, v tak velkém městě se rozhodně o úspěch nejedná. Ještě kritičtějšími slovy lze patrně ohodnotit i zisk 0,03% kandidátky NS v Praze. Vzhledem k tomu, že na jejích předních místech byli celorepublikový leader NS v parlamentních volbách Jan Skácel, známý bývalý republikán Krampera a další nelze výsledek hodnotit jinak než jako tristní. I tak je ale tento výsledek 3x lepší, než již výše zmíněný žalostný zisk preferované Politiky 21. Pražské zklamání a těžkou prohru zde s konkurenčně vnímaným PaSem však jistojistě minimálně vyváží úspěch ve Frýdlantu v Čechách a Třemešné, který osobně považuji za největší úspěch národoveckého subjektu v letošních komunálních volbách. NS zde totiž volby s převahou vyhrála a je možné, že může získat i post starosty. Za úspěch lze pokládat i zisk 1,2% v Mladé Boleslavi, neboť z vlastní zkušenosti vím, co to stojí úsilí překročit 1% ve statutárním městě. Přijatelných je i 1,07% v Litvínově, 0,39% v Ostravě či 0,35% v Orlové. Naopak za zklamání lze jistě považovat zisky v Jablonci nad Nisou(0,17%). Naprostým propadákem pro NS jsou pak výsledky komunálních voleb v Mimoni(0,06), Mostě(0,01), Železném Brodě(0,08%) či Znojmě(0,04). Zarážející je i nevěrohodnost informací publikovaných na webu NS,na němž je zde http://www.narodni-strana.cz/obecni_volby.php?zobraz=2006 např. psáno, kde všude NS kandiduje, ačkoliv např. v Chotěboři, Stráži nad Nisou nebo Šlapanicích její kandidátky podány nebyly, o blamáži s bohumínskou kandidátkou, na níž byly uvedeny osoby bez jejich vědomí a s falšovanými podpisy ani nemluvě.

Zatímco u NS je problém s tím, že uvádí, že někde kandiduje, ač tomu tak není, u PaSu je situace přesně opačná. Ačkoli zde http://www.pas-strana.cz/zpravy/0024_2006.htm informuje, kde výčet míst, kde kandiduje, opomíjí uvést kandidátky na Praze 10 a Praze 12. Potěšitelný je naopak celkový zisk hlasů 86 418(dle oficiálního webu ČSÚ, pro srovnání - NS 51617, DS 8776 a Nsj 6707) a fakt, že nejnižší zisk kandidátky byl 0,18%. Přitom, uvádím-li zmíněné číslo, jsem přesvědčen, že konečný zisk PaSu bude přes ještě vyšší, protože ve volebním okrsku, ve kterém bydlím a kde jsem hlasoval došlo prokazatelně k chybnému sečtení hlasů. Naše kandidátka zde totiž dle výsledků zveřejněných na webu ČSÚ obdržela 218 hlasů, přičemž někteří kandidáti neobdrželi dle tohoto webu hlasy žádné. To je vyloučeno, protože přinejmenším já(spolu se mnou však i členové mé rodiny a několik zde rovněž bydlících kolegů z kandidátky) jsem zaškrtnutím políčka pro stranu či hnutí volil kandidátku celou. Z tohoto důvodu jsem 25.10. podal KS v Ústí nad Labem návrh na neplatnost hlasování. Tak jako u ostatních subjektů, jsou i výsledky PaSu nejlepší v malých městech jako např. v Lokti(15,43%), Hranicích(6,58%) nebo Dolní Poustevně(13,92%). PaS však získával více než ostatní národovecké subjekty i ve větších městech - Přerov(2,84%), Děčín(1,4%) a i zisk 47 636 hlasů(0,18%) v tradičně kosmopolitně naladěné Praze nelze označit za neúspěch, stačí srovnat třeba s již zmíněnými zisky Politiky21(0,01%), NS(0,03%), Humanistickou stranou(0,03%), Korunou českou(0,06%), Rovností šancí(0,17%) či nez.dem.V.Železného(0,09%), o směšných 0,01% pro Šimkaničovu Českou pravici ani nemluvě.

I přes zjevné nedostatky lze dle mého hodnotit výsledky pronárodních uskupení v právě proběhlých volbách celkově jako úspěch. Je třeba si totiž uvědomit, že jsme se všichni těchto voleb zúčastnili poprvé. Příště již budeme vědět, co zlepšit. Na několika místech sedí v zastupitelstvech naši kandidáti, získali jsme nezanedbatelné množství hlasů a je zřejmé, že se rok od roku dostáváme stále více do povědomí našich spoluobčanů. Rovněž je evidentní, že nám k tomu , abychom se stali i v rámci ČR významnou politickou silou schází pouze prorazit mediální blokádu, neboť naše rozhodující sdělovací prostředky jsou v moci struktur, které nám nejsou ani náhodou nakloněny. Právem se nás totiž obávají, protože vědí, že my nikdy nebudeme tak, jako většina soušasných politických špiček skákat, jak oni pískají. Svůj postoj vůči PaSu také tyto jasně dokumentovaly mezi prvním a druhým dnem voleb, kdy se aktivistický Idnes a následně i podobně laděná ČT prostřednictvím teletextu pokusili napadnout způsobem "jedovatý plivanec se stává důkazem"některé pražské kandidáty PaSu kvůli jejich minulosti nějak prý spojené s neonacistickým hnutím. Nevím, co je na daných informacích pravdivého, jisté však je, že není jistě náhoda, že tyto sedm let staré souvislosti kandidatury jedince vytáhli právě na nás a právě v tuto chvíli, zatímco seznamy kandidujících estébáků v klidu opomíjeli, nemluvě o tom, že i anarchistická minulost některých nynějších "nezávislých" novinářů samých by stála rovněž za pozastavení.

Jedny další volby jsou tedy za námi. Jaké z nich tedy plyne základní poučení? Je na čem stavět, ale i co zlepšovat.