Otazníky kolem Otázek Václava Moravce II

Autor: Miroslav Červenka <mcervenka(at)karneval.cz>, Téma: Z domova, Vydáno dne: 28. 03. 2006

Právo a spravedlnost Tak jako asi každá ambiciózní politická strana či hnutí, pro niž je viditelnost v médiích v předvolebním období jedním z nutných předpokladů potenciálního úspěchu, rozhodli jsme se i my, kandidující za nové politické hnutí s názvem "Právo a Spravedlnost - Ano tradiční rodině, Ne korupci a kriminalitě", zúčastnit pořadu veřejnoprávní, tedy naší, televize a pokusit se doručit tímto způsobem divákům vzkaz, že takovýto volební subjekt v České republice existuje, že je i v regionech životaschopný a že klade otázky(nic jiného v tomto pořadu nelze), které jsou zásadní a tíží značnou část obyvatel země. Principiálně jsme odmítli organizačním štábem pořadu(možná nejen jím) vnucovanou strategii komunálních témat, neboť máme za to, že parlamentní volby by měly být o tématech celospolečenských a nikoli o počtu lůžek v nemocnicích, cyklostezkách či stavu komunikací v regionu. Naší strategií bylo položit co nejvíce otázek. Bylo nám však jasné, že to nebude vůbec jednoduché a že s podobným cílem do ústeckého Činoherního studia míří i zástupci mnohých dalších kandidujících stran.

Po příjezdu na místo natáčení se naše obava rozšířila ještě o strach, že se do prostor studia vůbec nedostaneme. A nebyla to obava vůbec neopodstatněná. Již před půl sedmou(pořad se vysílá od 21,00) se před budovou divadla tlačil nejméně dvousethlavý dav a další a další lidé stále přicházeli. Přitom jsme z webu ČT věděli, že kapacita sálu je 160 míst a lidé v davu nás navíc informovali o tom, že i tento počet byl snížen o 30 míst rezervovaných pro vyvolené - novináře a doprovod politiků z pódia. Co naplat, museli jsme se začít tlačit, jiný způsob, jak se dostat do sálu, pro nás - zástupce podivnou koncepcí pořadu diskriminovaných mimoparlamentních stran, nebyl. Alespoň, že bylo v houfu před vchodem veselo. Třeba když se z budovy protějšího krajského sekretariátu ČSSD vynořili postavy v oranžových košilích a kdosi křikl:"Heleďte jsou tady i Ukrajinci", nebo když se z tlačenice po otevření vchodových dveří ozvalo:"Příště to udělejte v garsonce" či :"Pane, tlačte se na mě, jak chcete, já se s Váma registrovat nepůjdu".

Právě po vpuštění davu začal ten největší chaos. Kupodivu smůlu měli ti nejpředvídavější, kteří stáli u dveří nejdéle a vrhli se první přes foayer ke dvěřím divadelního sálu s bezpečnostními rámy, zde totiž byli zastaveni a odesláni zpět s upozorněním, že dovnitř nebude vpuštěn nikdo v kabátu či zimní bundě. Musel to pro ně být šok, při návratu zpět se totiž srazili s další vlnou "kabátníků", kteří rovněž ještě nebyli informováni o této podmínce vstupu. Jejich rozhořčení a jadrná slova jistě netřeba popisovat. Spokojeni jsme naopak byli my, později přišedší a vzniklé situaci se rychle přizbůsobivší. Ihned jsme zamířili k šatně a s lístky od ní pak již vcelku v pohodě prošli špalírem vztekajících se nešťastníků do hlavního sálu. Nutno dodat, že přede dveřmi divadla zůstalo dle odhadu dvou našich kolegů, kteří se v davu neprosadili a do sálu se také nedostali, ještě zhruba 200 lidí.

Jak zajímavé bylo pozorovat dění před vchodem a po otevření dveří do budovy, tak ještě mnohem zajímavější bylo dění v sále. Musím se přiznat, že na mne velmi sympaticky působil před začátkem diskuse moderátor Moravec, který byl z množství lidí, kteří se nedostali do hlavního sálu evidentně nešťastný a neustále se omlouval a vysvětloval, že takový zájem ČT neočekávala, a proto zvolila tak malý sál. Za pozornost stála i reakce části sociálnědemokratické klaky v hledišti v době před natáčením, kdy se v cvičné diskusi chopil mikrofonu vlivný regionální politik této strany Jaroslav Foldyna. "Ježíš Jarda", zvolalo hned několik mužů v oranžových košilích a chytilo se za hlavu.

Užívám-li ve spojení s touto skupinou pojmu klaka, činím tak plným právem. ČSSD má totiž pro volby evidentně vyčleněný tým, který objíždí všechny tyto pořady a posílen několika místními aktivisty snaží se ve studiu navodit zdání, že místní lidé jejich lídra obdivují a plně jej podporují. V praxi tento scénář vypadá tak, že v místech za kamerami stojí muž v oranžové košili a špulením rtů přikazuje bučet, tleskáním rukou tleskat a zdviháním rukou zdvihnout transparent. Nechci sahat ČSSD do svědomí a nemohu tvrdit, že tyto lidi má najmuté výhradně za peníze, ale vedle nás sedící dívky z tohoto týmu, jež se před pořadem bavili o tom, jak byli již i v Praze a Budějovicvích, neměli o politice ani zdání, ba dokonce se nás před představením krajských lídrů ptali, který z těch, co přicházejí, je Paroubek. Je pro mě nepochopitelné, že ČT něco takového připouští. Zabránit pohybu volebních šíbrů mimo prostor vyhražený publïku by přecu neměl být problém, stejně tak by při výběru většího sálu bylůa snížena možnost manipulování publikem.

Naše strategie, spočívající ve vybrání si vhodného místa a rychlosti při útoku na mikrofon, se ukázala správnou. Podařilo se mi představit PaS a položit, byv moderátorem poučen, že mohu buď položit jednu všem nebo dvě vybraným lídrům, následující dvě otázky:

-premiéra Paroubka jsem se zeptal:"Proč jste se stejnou vehemencí, s jakou jste hájili zájmy homosexuálů a lesbiček, nehájili zájmy pracujících a nepřijali takové zákony, jež by zabránili stavu, kdy mnohdy i několik měsíců nedostávají mzdy? Je přeci hanebné, když si v téže době majitelé firem, či jednatelé s.r.o. kupují nová auta nebo létají na dovolenou.

-krajskému lídrovi ODS jsem pak položil otázku:"Budete stejně jako je tomu dnes v Polsku prosazovat očištění nejen policie a soudů, ale i veřejnoprávních médií od osob, které se prokazatelně zpronevěřili své profesní cti, např.soustavným porušováním etického kodexu novináře(krize v ČT). Zasadíte se prosřednictvím odvolání RRTV a důsledné personální obměně o to, aby tato média o situaci v zemi pouze informovala a nesnažila se jí navzdory novinářskému etickému kodexu manipulovat jako je tomu dnes?

Odpovědi oslovených, které si mimochodem lze spustit v digitální podobě na webu ČT24(celý pořad), vypovídají dle mého jasně o programové prázdnosti obou stran v daných směrech. Musím se však přiznat, že mi o odpovědí v prvé řadě nešlo, cílem bylo zviditelnit PaS. Do jaké míry se to povedlo, nechť posoudí diváci.