Novodobé zaklínadlo

Autor: Karel Doležal <(at)>, Téma: Hospodářství, Vydáno dne: 22. 12. 2005

penize Setkáváme se s ním denodenně. Ve zprávách, v novinách, v projevech politiků, v názorech expertů. Oním zaklínadlem se stalo slovo reforma. Reformovat je prý třeba zdravotnictví, Vysoké školy, nízké školy, daňový systém, sociální systém, penze, státní správu, samosprávu, zemědělskou politiku či třeba právní řád. Ani ve snu by mě nenapadlo tvrdit, že současný stav věcí veřejných je v pořádku, opak je pravdou, nicméně mám dojem, že ti, co se oním zaklínadlem dnes zaštiťují, chtějí většinou změnu současného stavu, bohužel ale k horšímu.

Pročpak asi bylo třeba ničit okresy a i s jejich přednosty jakožto slušně fungují jednotky státní správy a naprosto je degradovat? Proč musely vznikat kraje a nové volby, nové paláce, nové funkce? Nesedí v nich dnes náhodou jejich bývalí kariérističtí rádobyodpůrci? Proč ve všem vymýšlet stále nové a samozřejmě finančně náročnější systémy? Proč se mají tzv. liberalizovat monopolní trhy s plynem, elektřinou ad., když už dnes slyšíme, že to povede ke zvýšení cen minimálně o 40%? Kde je ta konkurence? Komupak asi slouží? Proč se prodávají ziskové státní podniky? Proč se sanují a prodávají za zlomek ceny určité firmy?

Odpovím úplně jinak. Stát musí diktovat! A veškeré změny dnes navrhované v mnoha rozličných oborech vedou k úplnému opaku. Soukromé partikulární zájmy mají diktovat našemu státu, co a jak bude dělat. Tu miliardičku za odškodnění, tu miliardičku jako pobídku, tu biliónek do soukromých fondů, které samozřejmě můžou kdykoliv zkrachovat, tu „rovné podmínky“ /rozuměj neomezený penězovod/ pro zahraniční farmaceutické koncerny za jejich předražené produkty, tu „férové výběrové řízení“ /rozuměj nastavení podmínek výhodných pro předražené a nevýhodné nabídky nejlépe nadnárodních koncernů/, tu náhodou neublížit našim malým dětem /rozuměj zákaz bližších informací o procesech s vrahy/, tu zrušit zvláštní školy /jsme si přece všichni rovni/, tu změnu zákona ve prospěch onoho či oněch, atd., atd. Jen jestli už náhodou nepřichází Bič Boží, aniž bychom si to vlastně uvědomovali.