Típněte jointa

Autor: Jiří Hojer <(at)>, Téma: Z domova, Vydáno dne: 29. 03. 2002

Koupil jsem si časopis Report music č. 3/2002 kvůli přibalenému cédéčku s názvem Anarchy! Věřím, že díky tomu nepřijdu o podporu členstva Národní myšlenky na příštím sněmu, ale je to tak. Punk na úrovni se mi líbí, pokud je kvalitní, ale to není tématem mého příspěvku. Stejně tak se mi líbí i kvalitní vážná hudba a stejně tak se mi nelíbí kvalitní František Janeček a nesnesu meditativní hudbu. Na vysvětlenou - odpor k meditativní hudbě ve mně vypěstoval kolega, jenž odešel v mladém věku do invalidního důchodu v přímé příčinné souvislosti s meditativním stylem hudby a uvažování.

Nechci polemizovat ani se ztotožněním punku a určité politické orientace, zpravidla anarchie, to je téma na další článek nebo spíš knihu, shrnu to tak, že hudební styl a politická orientace nemohou přímo a jednoznačně souviset. Ztotožnění některých politických a hudebních směrů v "západním světě" je jen dalším vítězstvím tamních levicových intelektuálů nad zdravým rozumem.

Připravil jsem se na to, jak zhnuseně a teatrálně odhodím, pošlapu a zapálím zbytku časopisu (CD už bylo bezpečně usazené v přehrávači) ve chvíli, kdy jsem narazil na článek nazvaný "marihuana.cz #3" s podtitulem "odmítout jointa". No dobře, chci se zavděčit členstvu, přiznávám, že jsem hodlal časopis nejdříve prolistovat do konce a pak ho spořádaně připravit na vhození do kontejneru na ekologickou likvidaci všeho možného. Hned v úvodu však čtu, že ne každý je taková osobnost jako J. X. Doležal, aby měl k marihuaně takový vztah, jako ke svému oblíbenému koberci (ten jedinec to o sobě údajně prohlašoval). Čtu, že dlouhodobější kuřáci "trávy" ztrácejí pocit štěstí z ostatních činností a jejich osobnost je tak změněna. Sleduji poměrně tragický příběh "huliče", který by byl jinde popsán jako "king" povznešený nad hloupé starosti "nehulících šedivých lidí". Zde je popsán pravdivě. Milé překvapení!

Po dlouhé době oslavných článků na marihuanu v denním tisku, nemluvě o časopisech a pořadech v TV a rozhlasových pořadech vítaná změna. Bylo by skvělé, kdyby se našli i další autoři s dostatkem odvahy, sebevědomí a schopností samostatného uvažování, kteří by prorazili jednotnou kulturní frontu tvůrčích chudáků cítících potřebu zastávat se ukřivděné rostlinky s vysokým obsahem THC, které rozhodčí nesportovně hází klacky pod nohy v souboji a alkoholem. Jako by jim šlo o spravedlnost pro drogy a ne o dobro pro lidi.

To už je asi úděl levičáků - bojovat za svá dogmata bez citu pro lidské žití. A vést při tom řeči o! nedostatku sociálního cítění u svých pravicových nepřátel.

Na dvoustránce jsou i dvě zvláštní sekce nazvané "Hulení mám pod kontrolou" a "Rizika užívání marihuany", ve kterých jsou popsány průvodní jevy provázející delší nadužívání marihuany. Dovolím si osobní poznatek - většina příznaků je obdobná stavům, jaké jsem někdy prožíval po "tazích" provázených nemírnou konzumací alkoholů (nesoustředěnost, horší prostorová orientace, roztřesenost, atp.) s výjimkou ztráty radosti z ostatních činností. Schopnost THC takto měnit psychiku je velice špatný a dnes nedoceněný příznak moderního "hulení".

Na rozdíl od marihuany je na druhou stranu možnost vzniku závislosti na alkoholu evidentní. Nelze proto nijak propagovat nebo vyzdvihovat alkohol nad jiné omamné látky včetně marihuany. Může však někdo vysvětlit, co je dobrého na zavlékání dalšího neduhu do naší společnosti. Proč bychom měli zrovnoprávnit utlačovanou drogu? V rámci drogové spravedlnosti? Nemůžeme tvrdit, že se naše civilizace vyrovnala s "metlou lidstva" - "démonem alkoholu", a právě proto je nutné bojovat proti další "metle", na kterou navíc evropská civilizace zvyklá není, nikoliv jí propagovat, čehož jsme denně svědky.

Ačkoliv se ve stejném čísle vyskytuje i několik "prokonopných" příspěvků (hlavně v dopisech čtenářů), chci za článek s podtitulem "odmítnout jointa" vyslovit veřejné uznání.

Mladí lidé by neměli být od kulturní scény utvrzováni v tom, že propaganda dealerů postávajících před školami (nebo v nich pobývajících) je správná.