Smutný pohled

Autor: Miroslav Červenka <mcervenka(at)karneval.cz>, Téma: Uvahy, Vydáno dne: 26. 03. 2001

Není v poslední době vůbec jednoduché být Čechem uvědomujícím si svou spolupatřičnost s existujícím národním celkem. Je totiž téměř každodenně traumatizován neuvěřitelnou mírou nevzdělanosti, stupidity a arogance z míst, která by měla být výstavní skříní našeho národa, ať se již jedná o státní představitele, nezávislé novináře (oporu demokracie) či význačné umělce. Nelze ovšem nezmínit i aktuální poměry v českém nejoblíbenějším sportu - kopané, kde korupce, lež a zištnost válcují pravdu a lásku v takové míře a rozsahu, že se patrně i ti nejotrlejší politici a novináři ještě stále mají co "přiučit".

Přistoupil-li jsem ke kritice stavu české společnosti, nezbývá než začít v nejvyšším patře její společenské hierarchie. Státní prezident totiž je názorným příkladem postupujícího duchovního a morálního úpadku společnosti. Bývalý přední neohrožený odpůrce komunistického režimu a bojovník za osvobození země od cizích okupantů s těžko spochybnitelným všeobecným morálním kreditem dnes symbolizuje již pouze bezmezné lpění na tom podílu moci, který mu byl politiky ponechán. Bezohledně přitom v mezinárodní oblasti až lokajským způsobem přisluhuje momentálním zájmům západních velmocí, v domácím dění pak skladbou udělovaných milostí, nesebekritickými a moralizujícími proslovy dává najevo opovržení národním celkem. Kdežepak jsou doby, kdy chodil po městech i do hospod a řečnil k lidu na balkónech.

Ovšem i bilance činnosti nejvyššího zastupitelského sboru je tristní. Stačí pouze připomenout sobecký postup sněmovny jako celku při mnoha jednáních o možnostech zúžení poslanecké imunity. Pravým klenotem bývají pak diskuse a hlasování o výši poslaneckých platů, odměn a náhrad. Kéž by zástupci lidu takovou neohroženost a jednotu předváděli i v jiných případech, kdy mají obhájit nebo prosadit všeobecně nepopulární zákonnou normu. Zejména při televizí přenášeném jednání souvisejícím s krizí v ČT předváděli poslanci takovou spoustu ubohé servility a podbízivosti (charakteristické bylo, že v tom vynikali zejména poslanci a senátoři, kteří se nejvíce ohánějí etikou a politickou morálkou), až by poměrů neznalý pozorovatel mohl nabýt dojmu, že tito zastupitelé jsou k takovémuto druhu vystupování zvnějšku zavázáni. V hlasování pak názorně pohřbili jakékoli představy o jejich nezávislosti a projevili se jako pouhé loutky v rukou mediálních manipulátorů.

V patrně ještě horším světle se ukazuje poslední dobou Zemanova vláda neschopných a všehoschopných. Přitom právě premiéra je zřejmě možné za jeho pevný postoj v době mediální krize pochválit. Avšak již při své cestě do Asie stačil mezinárodně diskreditovat zemi, již v tamních krajinách představoval, odsouzením sankcí vůči KLDR, patrně nejtvrdšímu diktátorskému režimu na zeměkouli. V jak příkrém protikladu je takovýto postup při srovnání s aktivitou vlády v případech uvalování a plnění sankcí vůči daleko demokratičtějším zemím (Rakousku a Jugoslávii). Pozadu nezůstal ani "Kató" Kavan, jenž v návrhu rezoluce OSN spochybnil mezinárodní sankce namířené proti dalšímu komunistickému diktátorovi - kubánskému Fidelovi. Že by Kató na chvilku zapomněl, že již není řízen z těchto sfér (třeba však stále je) či se chtěl pouze diktátorovi odvděčit za propuštění našich "bojovníků" za svobodu. Svou snadnou ovlivnitelnost pak ministr zahraničí předvedl při projednávání smlouvy o pronájmu Českého domu v Moskvě. Typičtější příklad poškozování státních zájmů bychom asi těžko hledali.Ani další členové vlády však nezůstávají pozadu. A tak zatímco ministr Fencl hájí svého šoféra, který bezohlednou jízdou ohrozil životy občanů, další ministr (obrany - Vetchý) má v resortu takový nepořádek, že by snad mohlo dojít až k odvolání tohoto kdysi Zemanem vychvalovaného "odborníka". Ministr dopravy Schling pak v nových řidičských testech připravil takovou normu, že je ohrožena nejen existence autoškol, ale výhledově snad i našeho automobilismu. Zřejmě teprve až budou z testů přezkoušeni vládní šoféři a ministři budou nuceni z důvodu jejich následného nedostatku začít chodit pěšky či používat bicykly, chytne se resort za nos a navrhne změnu této normy. Pravým vládním klenotem je pak megalomanský stařík Grégr.Tento neschopný manažer, jenž proslul položením perspektivní Desty (pro neznalé - podnik měl zajištěn odbyt na léta dopředu, neměl však díky Grégrovým neúspěšným investicím v Číně a nesmyslným projektem rozšíření výroby o nové produkty na materál ani pohonné hmoty), přichází s novou formou ještě výraznějšího zadlužení příštích generací. Do jedné z nejméně průhledných světových ekonomik se chystá napumpovat neuvěřitelných 50 miliard na podporu průmyslu. Že by manažerům jejich limuzíny již připadaly opotřebované nebo chtějí nové kabáty pro své vily ? I při představě, že by tato investice byla použita na záchranu krachujících podniků, vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Opět budeme svědky přelévání peněz neschopným a neživotaschopným z kapes úspěšných a prosperujících. Velice tristní je ovšem i pohled na oblast novinářské práce a publicistiky. Pokračující její až na vzácné vyjímky (Železný, Hospodářské noviny, některé internetové servery) totální selhání v oblasti zákonnosti a svobodného přístupu k informacím jasně ukázalo vzájemnou provázanost a loajalitu, jež má zabránit jakémukoli ohrožení dosažené úrovně vlivu médií, která jsou nyní skutečnými pány v zemi.

Rovněž umělecká oblast se nemá ve své většině čím chlubit. Nikdo z nedávno veřejně vystupujících autorů na podporu nezávislosti a svobody médií se neozývá dnes, kdy v ČT probíhají skutečné čistky a ovlivňování médií politiky nabylo kvalitativně vyšší úrovně. Je příznačné, že nikdo z umělců nenašel potřebu a odvahu se za svůj předcházející postoj omluvit a přiznat možnost svého omylu.