Nezapomeňme na své mrtvé

Autor: Národní myšlenka <redakce(at)narmyslenka.cz>, Téma: Fejetony a básně, Vydáno dne: 01. 11. 2000

Jako každý rok, druhého listopadu přichází Památka zesnulých. Všichni vzpomínáme našich zemřelých, předků, kteří pro nás a pro naši zemi udělali spoustu práce. Vypravujeme se na hřbitovy, abychom si alespoň jednou v roce připomněli ty, které si pamatujeme z našeho mládí i ty, na které si už pamatovat ani nemůžeme. A přece, i oni dříve chodili po této zemi, žili a pracovali tu před námi, zaslouží si tedy vzdát úctu alespoň jednou v roce.

Jak dlouho ještě tato prastará tradice potrvá? Jak dlouho ještě budeme každoročně vzpomínat? Ze Spojených států k nám stále více proniká stupidní komerční způsob slavení těchto svátků, Halloween, jakýsi festival hrůzy a hlavně výborná příležitost pro každého, kdo chce ze všeho vytřískat peníze. Letos s plnou silou zasáhl Francii a nebezpečně se blíží i k nám. Už nevěřím, že příslušníci českého národa odolají přívalu tohoto hnusu, alespoň ve své podstatné většině ne. Zaplaví nás, ale všechny přece jen nestrhne. Prosím, nenechejme se ovlivnit televizními reklamami, odolejme tlaku našich dětí, které se chovají a myslí podle toho, co vidí na obrazovkách a slyší od svých vrstevníků. Vsadím se, že nám za pár let budou vděčny za náš pevný postoj. Vychovávejme je tak, aby i ony ctily tradice.

Je teprve šest hodin odpoledne, ale venku je už úplná tma. Dívám se z okna pokoje k nedalekému hřbitovu, je sice tak temno, že není vidět, nevidím ani lidi, přesto je tam tak nějak povědomě cítím. Teď zapalují svíčky, vidím jejich mihotavá světélka v černé tmě, blikají a je jich spousta, vypadají jako svatojánské mušky nebo maličké hvězdičky. Vzpomínám na ty, kteří tu se mnou už nejsou, světlé body se rozostřují a spíjejí, musím několikrát rychle zamrkat, abych potlačil slzy. Jednou si tam půjdeme lehnout všichni, doufám jen, že se na našich hrobech nebudou prohánět naši potomci převlečení za kostlivce a nebudou po sobě z pumpiček stříkat kečup. Mohu-li si vybrat, mé milé děti, dám na své náhrobní desce přednost zapálené svíčce před rudým šplíchancem.