Recenze: Pohled na Protektorát před třiceti lety

Autor: Jan Maloušek <janmalousek(at)seznam.cz>, Téma: Kultura, Vydáno dne: 01. 01. 1999

Nedávno jsme mohli zaregistrovat řadu pochvalných recenzí na dílo již zesnulého Tomáše Pasáka "pod ochranou Říše". Zabývá se veřejným politickým děním první ucelené etapy okupace, činností vlády, státní i okupační správy, Národním souručenstvím, odbojem. Podrobně osvětluje roli generála Eliáše. Sazba byla v roce 1970 rozmetána. Je škoda, že autor od doby vzniku do díla zřejmě nijak výrazně nezasáhl; přes zřejmé kvality je totiž na práci doba vzniku znát.

Předně byla za posledních třicet let zpřístupněna řada tehdy nedostupných dokumentů. Přes to je na spoustu problémů zkoumaného období (1939 - 1941, od okupace po nástup Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora a v zápětí následující zatčení ministerského předsedy gen. ing. Aloise Eliáše) v díle aktuální, současný pohled. Jedná se zejména o hodnocení domácí nekomunistické resistence, úlohy gen. Eliáše a dr. Háchy a postavení vládního vojska, četnictva a státní správy a protektorátních úřadů. Vzhledem k tomu, že se o takto komplexní pohled do protektorátní politiky a jejího pozadí v první třetině německé nadvlády nikdo po Pasákovi nepokusil, má nám, i přes zmíněný nedostatek pramenů, tato kniha rozhodně co sdělit.

Druhá rovina nedostatků naopak Pasákově knize ubírá na kráse dost významně. Její původ je ovšem třeba také hledat v době vzniku díla. Autor značně nekriticky hodnotí komunistický odboj, přes to, že až do přepadení SSSR ani žádný nebyl! neustále cituje komunistické představitele, aniž by zmínil jejich tehdejší dosti pochybný postoj k národní resistenci (jedná se převážně o období před 21. 6. 1941). Naproti tomu tvrdě kritisuje "extrémě nacionalistickou pravici", do níž řadí i živly vysloveně protivlastenecké (tedy těžko nacionalistické). Do jedné řady staví Vlajku, NOF, Národopisnou Moravu, Český národně socialistický tábor, Český svaz pro spolupráci s Němci i s Ligou proti bolševismu a d. Autor má tendenci směšovat národně-konservativní směr s politicky naivními a nevlivnými tendencemi (na př. Český národní výbor) a se skupinami, které věřily ve vítězství nacistů a možnost dohody s nimi. Na druhou stranu objektivně uznává, že tito vycházeli ze zcela mylných předpokladů. Také přiznává (byť jaksi neochotně a mezi řádky), že Vlajka před a po roce 1938 nebyly totožné organisace. Dále Pasák podrobuje tvrdé kritice ty, kdož sice prohlédli cíle Němců, nicméně nevěřili v možnost vítězství českého odboje - jednalo se zejména o některé konservativní kruhy, dále Klimenta, někdy Havelku s Háchou a další. To ovšem ostře kontrastuje s jeho výše již zmíněným nekritickým postojem vůči komunistům.

Přes zmíněné nedostatky však Pasákovo dílo pro řadu hodnotných informací stojí za přečtení. Konečně, žádný historik nemůže být zcela objektivní, každý chtě nechtě alespoň částečně presentuje svůj pohled na zkoumané období. To platí zvláště, zkoumáme-li dějiny nejnovější. U Pasáka se pak do díla promítá zřejmě i jeho politické přesvědčení.