Národní myšlenka

Recenze knihy Idea českého národního státu

Přinášíme přetištěný rozhovor se slovenskou rockovou a vlasteneckou kapelou Right Rest. Recenzi na jejich jejich album „Nezabudneme august 1968“ jste si mohli přečíst v březnovém čísle Národní myšlenky. Přesto, že v současné době tato skupina nehraje, tak myslíme, že jde o kvalitní interprety, kteří stojí za připomenutí.

Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít.

Vpád izraelské armády do Libanonu a probíhající operace proti Hizballáhu se setkal, jak jinak, s pochopením i odporem. Viděno očima médií, konzervativní pravice akci Izraele vítá, zatímco mírumilovná a multikulturně orientovaná levice volá po okamžitém ukončení invaze. Toto černobílé spektrum, domnívám se, je spíše dalším z prefabrikátů moderních metod propagandy než reálným uchopením problému. Před nedávnem pochodovala skupina křesťanů na podporu Izraele, tu a tam se i v tisku objeví křesťanský hlas, volající po likvidaci antisionistických hnutí, pocházejících z lůna islámu a utvoření jakéhosi pax israelica na území Blízkého a Středního Východu.

Polský prezident Kaczynski nedávno vzbudil v evropských kruzích pozdvižení, když prohlásil, že Evropská unie by měla přehodnotit svůj postoj k trestu smrti. Kaczynski dále řekl, že by se na toto téma měla otevřít diskuse i přes to, že smlouvy EU trest smrti striktně zapovídají. Navzdory tomu, že v drtivé většině států EU se znovuzavedení trestu smrti těší mezi obyvateli podpoře, téměř všechny vlády evropských států byť pouhou diskusi o jeho znovuzavedení odmítají.

Karel Havlíček Borovský, od jehož smrti uběhne 29. července 150 let, je znám svou bohatou literární a novinářskou činností. Je považován za zakladatele novodobé české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Již méně se ví o tom, že byl jedním z prvních propagátorů liberální ekonomie u nás. Havlíček se narodil ve vesnici Borová u Přibyslavi, gymnaziální studia dokončil v Německém Brodě. Protože se původně chtěl stát knězem, nastoupil v Praze do arcibiskupského semináře. Z tamější atmosféry a poměrů v církvi však byl velmi rozčarován, stal se rebelujícím studentem a po několika měsících byl vyloučen. Odtud pramení jeho kritický postoj k tehdejšímu stavu katolické církve a jeho pozdější reformní návrhy obsažené v Epištolách kutnohorských.

Mnoho ľudí, načúvajúcich libertariánskym myšlienkam, sú prevalcovaní úvahou, že súkromná dobročinnosť, pri absencii vládnych programov, vyrieši problémy, týkajúce sa naozaj bezmocných ľudí. Dobročinné organizácie sú aktívne, ale nikto nevie s istotou, ako narastie množstvo darov v spoločnosti, kde nie sú dane. Keď zostarne človek bez úspor, čo má bez socialistických programov typu „sociálne zabezpečenie“ robiť? Zabudnutou inštitúciou dobročinnosti je tu rodina. Keď libertariáni hovoria o dobročinnosti, nemyslia len Armádu spásy, ale tiež starostlivosť o svojich príbuzných.

Letošní ročník nechvalně známé Technopárty CzechTek 2006 započne 28.7. a bude probíhat ve vojenských prostorách Doupovských hor.
Lokalita byla těmto „zvířatům“ pronajata Armádou ČR. Není nezajímavé, že organizace Natura 2000, která utváří soustavou chráněných území mezi členskými státy EU, vyhlásila tuto lokalitu za „ptačí oblast“ a nachází se v ní několik chráněných druhů ptáků, mezi nimiž je kupříkladu téměř vyhubený Chřástal polní.

Placení novináři, propaganda, propuštění ze zaměstnání, zatýkání, hodinové výslechy…..zdá se vám, že popisuji období Československa v době tvrdé normalizace ? Nikoli – jen praktiky orgánů EU, které Vás mohou postihnout za poměrně obvyklou záležitost v demokratické společnosti – za kritiku práce orgánů Evropské unie!

Po izraelských akcích vůči palestinské samosprávě, které přišly jako odveta za únos vojáka Gilada Shilata neuběhl ani měsíc a izraelská armáda jde do útoku znovu – tentokrát proti státu Libanon. A opět jde podle izraelských představitelů o akci, jejímž cílem je osvobození dvou zajatých izraelských vojáků. Ti byli před několika dny zajati bojovníky militantního islamistického hnutí Hizballáh. Na tom by nebylo nic zvláštního, každý stát přeci chrání své vojáky a v případě jejich ohrožení podniká akce na jejich záchranu. Zaráží však způsob, jakým se tak děje. Obrázky z izraelských akcí spíše připomínají akci na zničení, či ochromení Libanonu, než operaci, jejímž cílem je záchrana vlastních vojáků.