Měsíc: Duben 2006
Zpráva ze dne s NM 8. 4. 2006
V sobotu 8. 4. 2006 se v Praze konala přednáška Národní myšlenky na téma Radikální národovci 19. století. Politický časopis Svoboda. Zvolený termín pořadatelům zrovna nepřál; na přednášku nemohli přijít ti, kdo se připravují na nadcházející volby, neboť současná doba je dobou sjezdů a jednání, nemalou část potenciálních posluchačů jistě odčerpalo i populární fotbalové derby Sparta – Slavia. Výsledkem bylo, že na akci se přišlo podívat asi 30 návštěvníků, z nichž větší část se zúčastnila našich akcí úplně poprvé. To po pravdě řečeno předčilo naše očekávání a pozitivně naladěni jsem se mohli pustit do připraveného programu.
Otevřený dopis Jaroslavu Hutkovi
Ještě nedávno Vážený pane Hutko,
jak jste již jistě z oslovení pochopil, Vaše kandidatura do PSPČR za SZ mne příliš nepotěšila. Chápu, že Vám to může být jedno, přesto se Vám pokusím alespoň sdělit některé důvody, proč si myslím, že jste se rozhodl tuze špatně.
Vzhůru ke korytům
Se zájmem jsem zaznamenal opětovné založení základní organizace Strany zelených v Děčíně. Hned mne napadlo, co asi tak způsobilo, že se právě v této době dalo dohromady několik lidí, kteří akutně pocítili potřebu chránit životní prostředí a jako nejlepší způsob této aktivity si zvolili členství v politické straně. Co je spojuje se Stranou zelených, které její programové priority? Jsou to ty marxistické Uhlovy, nebo ty antikomunistické Hutkovy či Dědečkovy?
Václav Klaus – člověk a prezident na svém místě
Česká politická scéna vskutku nenabízí příliš mnoho jedinců, které by člověk mohl označit za svůj vzor, za osobu, hodnou všeobecné úcty, někoho, kdo by byl skutečnou autoritou. Někým takovým je prezident Václav Klaus. Již několikráte prokázal při rozhodování zdravý rozum a i přes to, že do své politiky zahrnuje své názory více než jeho předchůdce, snaží se být prezidentem všech občanů.
Sbírka na knihu o Ernstu Jüngerovi – i s ukázkou z knihy!
Národní myšlenka vypisuje sbírku na novou knihu: Ernst Jünger publicista, jejímž autorem je Tomasz Gabis.
Na náš účet 51-0944120237/0100 můžete posílat jakékoli částky, uveďte prosím variabilní symbol 5000 (pokud budete platit složenkou, napište nám, pošleme vám ji). Ti, kdo přispějí alespoň tisícikorunou, mají nárok být uvedeni v knize jako dárci. Pokud máte o tuto poctu zájem, ozvěte se prosím na mail redakce@narmyslenka.cz. Kniha vychází oficiálně, bude tedy umístěna ve významných knihovnách a jméno dárců tak bude zachováno. V každé knize jsou uvedeni maximálně tři dárci. Nyní zbývá místo ještě pro 2 dárce.
Připomínáme! Den s NM – 8. 4. 2006 v Praze
Nezapomeňte! Už tento týden! Na místě bude možné koupit tiskoviny včetně nejnovějšího čísla NM, kterého zbývá už jen nějakých 20 kusů!
Dovolte nám, abychom Vás pozvali na 2. Den s Národní myšlenkou.
Co se tam bude dít? Představíme Vám novou podobu časopisu a také nejnovější publikace, které jsme vydali na sklonku loňského a počátku letošního roku. Řekneme Vám o nových projektech. Následuje přednáška Jana Kašpara na mimořádně zajímavé téma z české historie: Radikální národovci 19. století: politický časopis Svoboda o zarputilých nacionalistech, kteří redakční práci plynule střídali s pobyty ve vězení kvůli svému „extremismu“.
Reklama na časopis Te Deum
„Na české mediální scéně se objevil nový dvouměsíčník Te Deum. Po nahlédnutí do něj soudím, že se jedná o nástupce zaniklého Mezinárodního reportu. Vydavatelé ho nazývají „katolický“. Jenže na užití tohoto názvu nemají žádné právo.“ uvádí kardinál Miloslav Vlk o nově vzniklém časopisu.
Národu navzdory ?
V současné fázi předvolebního období, kdy jsou již podány všechny kandidátky a naplno se začíná rozebíhat kampaň jednotlivých kandidujících subjektů, jsou stále zřetelnější mnohé nedostatky demokratického systému jako takového, oné naší varianty obzvláště.
Nechám-li stranou zásadní disproporci mezi hlásasnou teorií a praxí, a to totiž tu, že pakliže by to mysleli vládnoucí elity s demokracií skutečně vážně, musela by se první otázka všech voleb a referend tázat obyvatel, jestli si demokracii jako společenský systém, v němž mají žít, skutečně přejí. Za panující praxe, kdy je demokracie prohlášena jedinou možnou variantou společenského uspořádání se přímo vnucuje otázka, zda se po takovémto faktickém popření sama sebe vůbec ještě o nějakou demokracii jedná, není-li to pouze opiát vnucený nám skutečnými vládci s účelem zakrýt pravou povahu existující moci.